Vyloučení z UNESCO by byla jeho ostuda, ne Prahy

Vyloučení z UNESCO by byla jeho ostuda, ne Prahy

(25. 10. 2019) prof. Ing. arch. Zdeněk Fránek

 
 
 
 

Vyloučení z UNESCO by byla jeho ostuda, ne Prahy

Ochrana historického dědictví Prahy je nutná, o tom nikdo nepochybuje a bez pochyby v Praze funguje v dostatečné míře skrze památkovou péči. Staré Město a Malá Strana jsou zafixované struktury, ale není důvod, proč by se stejným způsobem mělo přistupovat k rozvoji mimo jádro města. Na obzoru vyrostou i v Praze výškové budovy stejně jako v každé jiné metropoli. Kam by šli lidé bydlet? V roce 2030 bude chybět v Praze už sto tisíc bytů a je přece lepší stavět do výšky uvnitř města, kde je dostupná dopravní infrastruktura, než zastavovat volnou krajinu.

Není možné zasahovat do živého města způsobem, že si odsouhlasíme, že optimální výška domů je plošně osm až deset pater. Pokud by se UNESCO rozhodlo Prahu kvůli pár projektům mimo centrum města vyloučit nebo dát na seznam ohrožených měst, bude to jeho ostuda, ne naše. Pak je třeba se zamyslet nad tím, jak moc by nás taková hrozba zasáhla. Drážďany byly z UNESCO vyloučeny, protože si postavily most, který odsouhlasili lidé v referendu a co se stalo? Nic. Možná mají o pár čínských a ruských turistů méně, a to není něco, kvůli čemu bychom měli brečet.
prof. Ing. arch. Zdeněk Fránek

___

Praha podle UNESCO může skončit na seznamu památek v ohrožení
(ČTK) - Historické centrum Prahy zapsané od roku 1992 na seznam světového dědictví UNESCO se může dostat na seznam památek v ohrožení. I tento seznam památek, kterým hrozí akutní nebezpečí zániku, spravuje UNESCO (Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu). Podle komisařů organizace, kteří na jaře Prahu navštívili, město i český stát málo chrání hodnoty, pro něž byla historická část Prahy na seznam světového dědictví zapsána. Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) i představitelé Prahy říkají, že stát i město s UNESCO jednají. Podle Zaorálka je předčasné mluvit o tom, že by se Praha dostala na seznam památek v ohrožení. "UNESCO bude teď čekat na to, jakým způsobem budeme reagovat. Záleží na tom, jak se vypořádáme s jejich výhradami. Bude probíhat další hodnocení," řekl dnes Zaorálek.

Odborníci UNESCO a centrály Mezinárodní rady pro památky a sídla ICOMOS ve své zprávě upozorňují na stávající i plánované výškové stavby. Opakovaně si všímají výstavby na Pankrácké pláni a doporučují zastavit projekt Rezidence park Kavčí hory, naopak pozitivně hodnotí projekt Smíchov City. Za hrozbu pro historické centrum Prahy označují i připravovaný nový stavební zákon, který nepočítá se závaznými stanovisky památkářů. Požadují také přepracování pražského Metropolitního plánu a jeho uvedení do souladu s plánem správy památky světového dědictví a s připomínkami ministerstva kultury.

"Metropolitní plán navrhuje chránit památky a pražské pohledové horizonty daleko důsledněji než dnes platný územní plán. Zároveň není jediným nástrojem, který tak činí. (...) Metropolitní plán je navíc ve fázi návrhu," uvedl mluvčí Institutu plánování a rozvoje hlavního města Marek Vácha.

To, jak se Praha a stát k výtkám a doporučení postaví, vyhodnotí výbor pro světové dědictví na svém zasedání příští rok. Na něm bude v případě potvrzení ohrožení výjimečné hodnoty historického centra Prahy posouzen jeho možný zápis na Seznam světového dědictví v ohrožení.

"Vážíme si toho, že Praha je na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Zprávu komisařů UNESCO bereme vážně a přistupujeme k ní s plnou odpovědností. Magistrát v současnosti zprávu analyzuje a o jejím obsahu vede jednání s ministerstvem kultury," uvedl předseda zastupitelů Spojených sil pro Prahu Jiří Pospíšil (TOP 09).

Mise UNESCO upozornila například na převýšené novostavby a nástavby v památkové rezervaci, které podle komisařů narušují historickou střešní krajinu města. Zmiňují dostavbu objektu V Tower (pod původním názvem Epoque) na Pankráci, dosahující výšky 104 metrů. "Navzdory námitkám Výboru pro světové dědictví, který po misi v roce 2008 doporučil pro nové budovy v Pankráckém pentagonu horní hranici 60 až 70 metrů," uvádí zpráva a vyzývá Českou republiku, aby zajistila, že nebude pokračovat projekt výstavby Rezidence park Kavčí hory společnosti Central Group.

Kromě výtek ale mise také naopak ocenila zlepšení stavu některých dříve zanedbaných objektů, třeba opravu Národního muzea. Pozitivně také vnímá projekt Smíchov City, který podle komisařů bude vhodně začleněn do stávající historické struktury města

Na seznamu světového dědictví v ohrožení je přes 50 položek, z evropských míst třeba Vídeň, Liverpool a byzantské chrámy v Kosovu. Několik desítek objektů bylo ze seznamu památek v ohrožení z různých důvodů později odstraněno. Zcela bylo ze Seznamu světového dědictví vyškrtnuto Labské údolí v Drážďanech.

Na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví a seznamu nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO je 14 míst v Česku. Kromě centra Prahy jsou to třeba historické jádro Českého Krumlova, Národní hřebčín Kladruby nad Labem nebo brněnská funkcionalistická vila Tugendhat. Smluvní státy organizace se zavázaly, že památky ze seznamu dědictví budou chránit. Památky ze seznamu mohou od UNESCO získat odbornou i finanční pomoc.

Doplněno Stavbaweb:
Pražská památková rezervace - UNESCO
Praha / unesco-czech.cz

Komentáře ke článku

 
 
 
 

31. 10. 2019 06:56:53. Re: Vyloučení z UNESCO by byla jeho ostuda, ne Prahy. hasa3

  těch pár postavených mrakodrapů ,tak to Vám řeknu,že to teda žádná krása není !To co připravuje paní Jiřičná to má alespoň šmrnc.

1. 11. 2019 17:43:53. Re: Re: Vyloučení z UNESCO by byla jeho ostuda, ne Prahy. Jitka

  Jestli to nebude tím, že se všichni kvůli UNESCO bojí pustit fantazii ze řetězu. To by přece byla "hrůza", kdyby na Pankráci vyrostla moderní protiváha Pražského hradu. Ne vykotlané zuby, ale pěkný chumel. Vždyť i bližší kopce mají moderní dominanty: Petřín, Vítkov.

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz