Výškové budovy v Göteborgu

Výškové budovy v Göteborgu

(18. 10. 2019) Se skládanou krytinu PREFA falcované šablony z recyklovaného hliníku

   
 
 
 
 

Výškové budovy v Göteborgu

Přístavní čtvrť Lindholmshamnen ve švédském Göteborgu se pyšní čtyřmi nepřehlédnutelnými výškovými monolitickými budovami s výrazně barevnými hliníkovými fasádami. Ty, v závislosti na úhlu dopadu slunečního svitu, mění v různou denní dobu svůj vzhled a přizpůsobují se okolí.

Původní přístavní ráz čtvrti Lindholmshamnen se mění. Industrialita i cihlové stavby sice stále připomínají původní účel tohoto místa, avšak moderna zde zabírá postupně stále více místa. Klasická kontejnerová stání tak nahrazují nové obytné i kancelářské budovy. Vyrostla zde řada restaurací, kaváren i barů a do nově vyprojektovaných ulic se stěhuje tradiční urbanistický ruch.

Nové materiály, klasické pojetí
V Götebrorgu není mnoho výškových staveb. A většina z nich má nudnou bílou fasádu. Nové klasicky ztvárněné budovy mají od tří do 16 pater a vynikají svou barevností i ztvárněním použitých fasádních systémů. Dva domy jsou tmavě zelené, jeden světle šedý a třípodlažní je cihlově červený. Všechny barvy novou čtvrť spojují se svým posláním. Cihlově červená je pojítkem s původním přístavním šarmem této lokality, světle šedá je pomyslným mostem s okolní zástavbou Göteborgu a zelená navazuje na zodpovědný přístup k životnímu prostředí. Nové budovy totiž nesou skandinávské označení ekologických produktů „Nordic swan Ecolabel“. Na střechách jsou solární panely pro vlastní výrobu energie, zavlažovací systém přilehlé zeleně a zahrady využívá striktně pouze dešťovou vodu a při výstavbě byly upřednostněny trvale udržitelné a ekologické produkty. I proto padla volba na fasádní skládanou krytinu PREFA falcované šablony 29x29, která je více než z 90 % vyrobena z recyklovaného hliníku.

Místo pro každého
„Nové domy jsou doslova pro každého, pro každou generaci,“ říká architektka Åsa Askergrenová a upřesňuje: „třípodlažní budova je mateřská školka, zbylé budovy jsou obytné domy s celkem 133 byty a apartmány vhodnými pro studenty, singels, mladé páry, rodiny s dětmi i seniory.“ Největší apartmány mají přes 90 m2 a disponují čtyřmi obytnými místnostmi. Čisté ostré linie, jednoduchá zářivá barevnost a celkové vertikální pojetí nové čtvrti jsou, jak sama Askergrenová říká, jednoduše krásné a krásně jednoduché.

Přesná práce
Všechno nebo nic je hlavním mottem klempíře, resp. manažera Daniela Erikssona, který vede klempířství svého otce. Rodinná firma začínala v roce 1970 s několika málo zaměstnanci. Dnes se pyšní 25členným týmem, plně vybavenou a luxusně uspořádanou dílnou a mnoha lukrativními zakázkami. „Čistá a přesná práce vyžaduje 100% nasazení, ale i vhodné zázemí,“ popisuje Daniel Eriksson. Projekt Lindholmshamnen je toho typickým příkladem. „Každá šablona vyžaduje přesnou pokládku, aby byl dodržen kladečský plán a především, aby byla zachována optická jednotnost. Ta je u fasády ještě mnohem důležitější než u střechy, protože fasádu můžeme ze země zkoumat mnohem důkladněji než střechu. U jasných geometrických tvarů, kterými monolitické budovy v Lindholmshamnenu jsou, lidskému oku nic neunikne. Milimetrová odchylka u první řady se propíše do dalších vrstev a při kumulování nepřesností se u desáté řady projeví centimetrovou mezerou. U výškové budovy s 16 patry nepředstavitelné!“ Další výzvou obřího projektu bylo samotné prostředí. „Čím výš, tím obtížněji,“ stupňuje s úsměvem Eriksson. Realizace probíhala od září do jarních měsíců, montáž tedy komplikovaly zima i silný vítr. „Byl to vskutku zážitek, ale s hliníkem děláme rádi. Je dobře zpracovatelný a flexibilní. A dá se pokládat i v zimních měsících,“ uzavírá Eriksson.

Pro pokládku byly použity PREFA falcované šablony 29x29 v zakázkovém odstínu olivově zelená, dále standardní barevné odstíny světle šedá a P.10 cihlově červená. Celkem bylo opláštěno přes 6000 m2 hliníkové fasády, a to více jak 100 000 kusy jednotlivých šablon. Pro lemování oken, oplechování štítových hran a okapové systémy byly použity svitkové plechy Prefalz a systémové odvodňovací prvky PREFA ze stejného materiálu, ve stejných barevných odstínech a stejné falcovací kvalitě.

Lindholmshamnen
Země: Švédsko
Objekt, místo: soubor obytných domů, Göteborg
Typ stavby: novostavba
Architekti: White Arkitekter AB, Arch. Åsa Askergren
Realizace: Er-Jill Byggnadsplåt AB, Daniel Eriksson
Typ fasády: PREFA fasádní šablona 29 × 29
Barva fasády: zvláštní barva na přání olivově zelená, P.10 cihlově červená, světle šedá
FOTOGRAFIE: Croce & WIR

podle podkladů společnosti PREFA Aluminiumprodukte

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Bytové domy

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz