Výsledky soutěže Young Architect Award 2019

Výsledky soutěže Young Architect Award 2019

(30. 9. 2019) Všechny projekty budou vystaveny od 2. – 13. října ve foyer 1. patra Národního technického muzea

   
 
 
 
 

Výsledky soutěže Young Architect Award 2019

Nejlepší práce 11. ročníku soutěže studentů a architektů do 33 let byly oceněny 10. září 2019 v Centru architektury a městského plánování CAMP. Letos porota poslala do finále 10 prací, které nejlépe zpracovaly téma Nájemního bydlení. Vrcholem vyhlašování bylo udělení Titulu CEMEX Young Architect Award a prostor dostala také veřejnost v hlasování veřejnosti na webových stránkách soutěže. Všechny projekty budou vystaveny od 2. – 13. října ve foyer 1. patra Národního technického muzea.

Na slavnostním ceremoniálu v úterý 10. září 2019 se v pražském CAMPu sešlo na dvě stovky zájemců o architekturu. Nejprve moderátorka Daniela Písařovicová představila laureáta Ceny Prométheus cti ČR 2019 za nejlepší diplomovou práci, kterou získal Ondřej Halla za práci nazvanou Mikroklima bazénových hal. Poté byly představeny nejlepší návrhy mladých architektů do 33 let Young Architect Award 2019. dále se vyhlásil letošní Architekt obci, kterým se stal Milan Košař, a také se předalo čestné uznání Janě Kostelecké za dlouhodobou podporu a propagaci architektury. Na závěr večera Stanislav Fiala převzal cenu Architekt roku 2019.

Mezi přítomnými hosty přivítala moderátorka mimo jiné náměstkyni ministryně pro místní rozvoj Marcelu Pavlovou, Petra Hlaváčka, prvního náměstka primátora hl. města Prahy, předsedu představenstva ABF, a. s., Pavla Sehnala, generálního ředitele a místopředsedu představenstva ABF, a. s., Tomáše Kotrče, výkonnou ředitelku Svazu měst a obcí Radku Vladykovou, předsedu ČKAIT Pavla Křečka a loňského laureáta Architekta roku Petr Hájek.
Výjimečnosti na letošním pořádání opět přidal také generální partner CEMEX Czech Republic s jedinečnou výzvou: Letošní vítěz se podívá při inspirativní návštěvě do jedné z evropských metropolí, kde se setká s významným architektem nebo vedoucím územního rozvoje metropole a bude se tak moci seznámit s problematikou nájemního bydlení i v zahraničí. „Jako společnost se snažíme pomáhat nadaným lidem, protože oni určují směr budoucího vývoje. Jsme hrdí, že i v České republice můžeme podpořit talentované mladé architekty,“ říká Vesselin Barliev, Public Affairs Advisor, CEMEX Czech Republic.
"Téma Nájemní bydlení se ukázalo jako velice aktuální a zdaleka ne vyčerpané. Dalo by se říci, že právě naopak, že stojíme pouze na jeho začátku. I když víme, že především v naší společné československé historii je na co navazovat. Soutěžícím se podařilo propojit originální současné přístupy s pokorou a s inspirací v architektuře 20. století," zhodnotila letošní ročník předsedkyně poroty a rektorka Architectural Institute in Prague (ARCHIP) Regina Loukotová.
Soutěž mladých talentů Young Architect Award dává šanci studentům a začínajícím architektům do 33 let ukázat své nadání. „Velice si vážíme možnosti být mezi těmi, kteří podporují tuto akci. Mladí architekti jsou ti, kteří budou ovlivňovat rozvoj našich měst, naši architekturu a naše životní prostředí. Je proto třeba je podporovat, naslouchat jim a dát jim prostor pro prezentaci jejich vizí. Jejich pohled není zatím zatížen každodenní realitou, je čistý a svobodný, o to však cennější,“ zhodnotil soutěž jednatel společnosti YIT Stavo Vladimír Dvořák.
Účelem je zapojit autory do tvorby kvalitního prostředí pro život, přiblížit architekturu široké veřejnosti a v neposlední řadě podpořit veřejnou diskusi o architektuře. Odborná porota hodnotila práce dle naplnění potenciálu nájemního bydlení, bezprostředního zapojení návrhu do kontextu místa a následného přínosu pro společenský život v blízkém i vzdáleném okolí.

Porota se rozhodla udělit ceny následujícím pracím:

TITUL CEMEX YOUNG ARCHITECT AWARD 2019+ věcná cena: CAD program Artlantis Studio+ roční předplatné časopisu ARCHITECT+
+ návštěva architekta v evropské metropoli se společností CEMEX
MgA. Anna Svobodová a Ing. arch. MgA. Ondřej Blaha
Nájemní dům Karlín

Návrh karlínského nájemního domu vklíněný do úzkého, prudce svažitého pásu, mezi ulici Pernerovu a železnici. Obě dopravní linie se těsně za pozemkem zkříží. Autoři prokázali při definici a výběru vlastního zadání hluboké pochopení podstaty nájemního bydlení. Členění prostorů na sdílené/soukromé a variabilita jejich vazeb představuje inovativní leč specifický model metropolitního činžovního domu a bohatost prostorového plánu je výsledkem vědomé snahy a výzkumu na poli této typologie. Zásah na takto komplikované parcele s funkcí nájemního bydlení přináší pozitivní dopady pro sousední městskou čtvrť. Sociální, urbanistické či např. akustické.
Porota se shodla, že autoři v předloženém návrhu nejlépe reagovali na téma soutěže, formulované prostřednictvím 3 základních hodnotících kritériích.
 
CENA ARCHITEKTA JOSEFA HLÁVKY
Bc. Barbora Červeňová
Mestský nájomný dom Karlín
FA ČVUT
Ateliér Kuzemenský, Kunarová

Návrh rozvíjí velkorysý rozvrh pražského Karlína v několika rovinách. Přiměřeně namíchaný mix hotelového, nájemního a vlastnického bydlení ukotvuje návrh v reálných podmínkách současného města. Městský blok je disciplinovaně zacelen a v druhém plánu doplněn věží s hotelovými byty jako správně mířenou akupunkturou. Veřejně přístupný vnitroblok – dvůr obohacuje přísnou ortogonální mřížku karlínských ulic s rafinovaně uplatněným echem nedalekého viaduktu a vytváří skutečně obytné místo s charakterem. Projekt je pevný, postavený na osvědčených principech stavby města, přesto současný nebo spíš nadčasový. Svěží příslib v ustrašené době.
 
CENA REKTORA ČVUT ZA ŠKOLNÍ PRÁCI
Ing. arch. Filip Hermann
Český Krumlov - sídliště!
FA ČVUT
Ateliér Novotný - Koňata – Zmek

Vítězný projekt se dotýká tématu nízkonákladového nájemního bydlení ve městě, které se stalo obětí masového turismu a jehož autenticita se vytrácí pod klapotem podpatků večerní promenády. Zatímco se život obyčejného obyvatele vytratil za oponu trdelníkového oblaku, stal se Český Krumlov neobyvatelný. Projekt společného bydlení seniorů a mladých rodin vrací město jeho obyvatelům a nabízí zajímavou alternativu dostupného bydlení napříč generacemi.

CENA REKTORA TUL ZA ŠKOLNÍ PRÁCI
Sausan Haj Abdová
Městský nájemní dům Karlín
FA ČVUT
Ateliér Kuzemenský, Kunarová

Dostavba karlínského bloku navazuje na stávající urbanistickou strukturu. Pavlačový dům pracuje se základním modulem konstrukce a dispozice bytu a jejich multiplikací, což umožňuje řadu variant velikostí nájemních bytů a i jejich případnou variabilitu v čase. Forma domu je pak složená skládáním, zrcadlením a otáčením tohoto modulu což vede k celkové velkorysosti návrhu, která je v případě Karlína přiměřená a odůvodněná. 

CENA HLAVNÍHO PARTNERA YIT
Ing. arch. MgA. Martin Petřík
Městská třída

Návrh velmi zaujal porotu svou objevností a rafinovaností, zároveň zklamal nedostatečnou prezentací především hlavního tématu soutěže – nájemního bydlení. Každopádně volba pozice pro takovou funkci a typologii na rozhraní městské třídy a přilehlého komorního sídliště se jeví jako jedna z nejlepších v soutěži! Nerozmělňuje modernistický princip okolní zástavby, ale rozvíjí ho s vědomím potřeby citlivého dolaďování a spřádá síť rozličných vztahů světa kolem sebe.

CENA VEŘEJNOSTI
Ing. arch. Roman Osika
Střechy nad Prachovníkem

Generální partner: CEMEX Czech Republic
Hlavní partner: YIT Stavo s.r.o.
Za finanční podpory: Hl. m. Prahy
Partneři: IPR Praha, Státní fond životního prostředí, Národní technické muzeum, CHIVAS, Nadace „Nadání J., M. a Z. Hlávkových“, FOR ARCH, Centrum pro podporu počítačové grafiky ČR, SPYRON, PVA EXPO PRAHA
Záštita: MK, MMR, MŠMT, MŽP, SFŽP, SMO ČR, Hl. m. Praha, ČKA, ČKAIT, HK ČR, Liberec, Brno
Partnerské školy: ČVUT v Praze, FUA TU v Liberci, FA VUT v Brně, FAST VUT v Brně, FAST VŠB-TU Ostrava, ZF Mendelova univerzita v Brně, ARCHIP, ČZU v Praze, FA STU v Bratislave
Hlavní mediální partneři: ARCHITECT+, Moderní obec, Earch.cz, archiweb.cz
Mediální partneři: INTRO, ERA21, ASB, Střechy-Fasády-Izolace, Stavitel, Stavba, TV Architect, PROPAMÁTKY, PRO města a obce, Dřevo&stavby, Inspirati, Sky paper

tisková zpráva


Více informací na yaa.cz

Související články:
Young Architect Award 2019  27.6.2019
Mladí architekti navrhnou nájemní bydlení v Praze  8.3.2019
Projekt loňského vítěze Young Architect Award už vzniká  3.6.2019

Architektem roku 2019 je Stanislav Fiala  11.9.2019
Architekt roku 2019, Architekt obci 2019  29.8.2019

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

23. 6. 2020 18:22:06

Re: Univerzální plán?

Se zájmem jsem si přečetl ten Kouckého výtvor a musím přiznat, že v něm je spoustu lákavých tezí. Pes je, jako vždy, zakopán v detailech, resp. v míře obecnosti toho textu. Nelze upřít, že zevšeobecňováním principů tvorby města až na tyto "holé věty" došel Roman Koucký na dřeň naší profese, a také je pravda, že vše, co si o ní myslím já a co jsem vždy vykládal laikům jako základní principy utváření města v demokratických poměrech, se s jistou dávkou tolerance dá najít i v těch jeho obecných postulátech. Má to ale několik zásadních "háčků". 1. Koucký předpokládá, že pokud respektují městští hlavouni a úředníci hranici zastavěného území, uliční čáry oddělující veřejný prostor od soukromého, evoluční růst výšky zástavby podle okolí, napojitelnost staveb na dopravní a technickou infrastrukturu a dokáží rozeznat zděděné hodnoty kulturní, lidmi vytvořené i přírodní, neměli by klást nástavbám a přístavbám, modernizacím, rekonstrukcím ani novým stavbám lépe využívajícím zastavěné území žádné překážky ve formě funkční či prostorové regulace, a o fyzickém rozvoji města by tedy měli rozhodovat ti, kdo chtějí stavět a ti, kdo jim poskytují odborný servis ve formě projektů. Tvrdí, že v případě respektování těchto zásad by mohl být územní plán vlastně triviální, obsahující právě jen výše uvedené základní regulativy, a uvnitř ploch pro výstavbu v síti veřejných prostorů a infrastruktury by měli mít stavebníci a investoři svobodný prostor pro naplňování funkcemi, a architekti svobodné pole pro ztvárnění staveb. Nepřímo tím říká, že ti, kdo město řídí, se do těch "vnitřků" mimo veřejných prostorů a koridorů technické a dopravní infrastruktury při respektování těch pěti regulativů nemají plést a mají nechat prostor kreativitě těch, kdo vnášejí do města změny, energii, peníze, nové činnosti a účely. To by bylo hezké, kdyby jak konšelé a jejich úředníci, tak investoři a stavebníci byli natolik vzdělaní a osvícení, že by při své práci brali ohled na ostatní soukromé a veřejné zájmy jako samozřejmost. Tedy respektovali obecně závazné předpisy pro hygienu prostředí, ochranu památek, přírody a krajiny, zájmy požární ochrany, ale i sousedů jaksi sami od sebe a nikdo je k tomu nemusel nutit. Řekněme si upřímně, že taková etika a morálka nefunguje u nás u žádné ze jmenovaných skupin účastníků přeměn měst a obcí. Mnozí lidé si navíc představují demokracii tak, že mohou "kecat do všeho", co se ve městě či obci šustne, a že jejich hlas je stejně důležitý, ne-li důležitější, než hlasy "držitelů moci", "držitelů měšců" a "držitelů odborných kompetencí a znalostí". Aby začala fungovat Kouckého vize, muselo by dojít ke změně této formy demokracie k nějakému přiblížení se k "osvícenému feudalismu" britského či švédského typu, tedy konstituční monarchie, a občané by museli respektovat autority a řád, ne jako u nás "Milion chvilek pro(ti) demokracii". 2. Už ve středověku lokátoři a další předchůdci urbanistů a územních plánovačů respektovali některé zásady, které Kauckého regulativy překračují tím, že se týkali a týkají specifických funkcí v území. Tak se např. umisťovaly provozy jirchářů a dalších životní prostředí ohrožujících provozů mimo obytnou zástavbu a po proudu vodotečí, aby neznečišťovaly vodu používanou jako užitkovou např. na praní a úklid domácností, obchodů, veřejných prostranství, byla stanovována dominantní místa pro výstavbu kostelů, zámků, hradů, radnic a parků, která nesměla být zastavěna něčím jiným, později byly vytvářeny specifické výrobní zóny, napojitelné vlečkou na železniční síť atd. Spoléhat jen na zdravý rozum investorů, architektů a inženýrů při lokacích některých funkcí je pro mne až příliš odvážná myšlenka - mnozí jsou duše prodejné, asociální, a etika povolání je pro některé jen omezující haraburdí. 3. V demokratických poměrech lze územní plán města či obce utvářet jako dočasnou dohodu o funkčním a prostorovém uspořádání správního území řešené obce mezi samosprávou a občany, kde architekt poskytuje jen odborný servis, jak tu dohodu graficky i textově vyjádřit. Přitom u odborné i laické veřejnosti lze požadovat, aby se vyjádřily a) které stávající stavební fondy fungují dobře, postačí jejich údržba, modernizace, nástavby či přístavby a není třeba je bourat, b) které zákonem chráněné památky nebo sice nechráněné, ale výrazně přispívající k identitě města, obce, místa, je žádoucí zachovat a chránit, c) které stavby a plochy neslouží dobře svému původnímu ani jinému účelu a je třeba jim dát novou náplň nebo je zbourat a nahradit novými objekty, d) které funkce nebo stavby naopak ve městě či obci chybějí a je žádoucí je doplnit výstavbou nových objektů, e) jak je třeba upravit stávající nebo doplnit novou technickou a dopravní infrastrukturu a jak se o její financování podělí veřejné a soukromé finance. Obávám se, že v Kouckého postulátech není pro takový dialog s dotčenými správními orgány, se samosprávou, s občanskou komunitou obce místo, že je to pojímáno více "elitářsky", jako že "do toho nemůže mluvit každý, kdo má do zadku díru". Přitom oddělit v hlasech veřejnosti "zrno od plev" je na odvaze a odpovědnosti orgánů veřejné správy, a takovému dialogu se nelze vyhnout, nemají-li být rozhodnutí o změnách v území neustále zpochybňována a napadána v opravných prostředcích. Shrnuto: na naše podmínky a naši občanskou i odbornou i morální vyspělost je ten Kouckého názor zatím moc radikální a nerealistický, také politicky patrně neprůchodný, i když by vlastně ideálně plnil ono politické zadání pro nový stavební zákon - zjednodušit proces přípravy staveb - od územního plánování až po realizaci staveb. Vždy jsem obdivoval, jak malý stavební výkres byl ještě za Rakouska - Uherska potřeba vytvořit jako projekt třeba činžovního domu pro povolení stavebního úřadu. Dnes jsou sice stavby mnohem složitější co do technického vybavení, ale i to bylo dřív odpovědností projektanta a stavitele vůči investorovi, ne vůči stavebnímu úřadu. Ten, kdo platil, taky kontroloval, zda dostává odpovídající kvalitu, a stát se do toho nepletl víc, než musel kvůli místu, evidenci a budoucímu zdanění nemovitosti. Na tom nic nemění ani informační technologie do územního plánování či projektování staveb. Jenže dnes právě přebujelý právní řád a byrokratický balast převzaly mnohé povinnosti regulace a kontroly, kterou si dříve obstarali erudovaní investoři a projektanti sami, a živí to takovou spoustu lidí, že ústup od toho bude spojen s tuhým odporem úřednictva. Něco na tom Kouckém ale je, rozhodně čeří vodu k inspirativnímu uvažování, zda územní plány v současném pojetí plní opravdu to, co slibuje zákon, nebo jestli je na čase si přiznat, že "život a rozvoj měst jde jinými cestami" a územní plánování ho jen trapně dohání desítkami změn plánů, vyvolaných novými záměry, které ten život délkou trvání zpracování, projednání a schválení jen zdržují, jako je tomu v Praze.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz