Výstaviště se má spojit s městem

Výstaviště se má spojit s městem

 
 
 
 

Výstaviště se má spojit s městem

Obrovský areál Výstaviště Praha nepůsobí vábně. Kdo tam v posledních letech byl, ví, o čem je řeč. Zchátralé budovy, rozbité cesty, rozlehlá prázdná parkoviště, tu a tam stánek s cetkami... Zkrátka je daleko za svým zenitem. Jenže co s tím?


Tuto otázku se snaží zodpovědět odborníci z Institutu plánování a rozvoje města (dříve ÚRM), kteří právě dokončili studii, jak Výstaviště zachránit. 5. února ji studii schválil výbor pro kulturu. Do budoucna má z Výstaviště zmizet část oplocení a několik objektů, změnit se rastr cest nebo se mají zkultivovat přístupové trasy od stanice metra Nádraží Holešovice. Chodit skrze tmavý viadukt v Partyzánské ulici jistě není dobrou vizitkou.

Ovšem je možné, že právě to se podaří elegantně vyřešit, teprve až z Holešovic dle plánů zmizí průmyslový areál Pražské teplárenské, který Výstaviště od metra odděluje. „Základním problémem je, že Výstaviště není v podstatě součástí města. Je neprostupné, izolované. Přirozeně netáhne,“ říká Martin Stára, spoluautor studie.

Přitom má areál neuvěřitelný potenciál. Hned vedle je oblíbená Stromovka, v okolí sídlí několik zajímavých institucí: planetárium, Akademie věd, galerie, muzea, na dohled je trojská zoo. Experti jich napočítali celkem 23. A v docházkové vzdálenosti žije přes 17 tisíc obyvatel. Toto číslo se ještě o dost zvýší, až místo nedalekého nádraží v Bubnech vyroste nová čtvrť.

Aby Výstaviště fungovalo, musí být podle expertů i politiků ekonomicky soběstačné a nabízet to, co je dnes nezbytné – spektrum různě velkých a jednotlivě zaměřených akcí a zároveň nabídnout pravidelné sportovní či rekreační aktivity.

Sport na východě, zábava na západě areálu
„Proto jsme celý čtyřiatřicetihektarový areál rozdělili do pěti zón s různými funkcemi. Tím se pro návštěvníka zpřehlední, kde co je, a navíc to bude dávat smysl a umožní variabilitu při pořádání akcí,“ tvrdí Stára.

První zónu tvoří promenáda před Průmyslovým palácem a okolní stavby. Současná brána by měla zmizet i s oplocením a přilehlé lapidárium či tamní restaurace by se díky otevřenému prostoru více nabídly návštěvníkům. Střední část Průmyslového paláce by pak byla skutečnou branou při vstupu dále do areálu. Za touto secesní stavbou jsou dnes Křižíkovy pavilony a fontána. Pavilony neutěšeného stavu by měly pravděpodobně nadobro zmizet. Fontána s hledištěm zřejmě nikoliv.

Právě v této severní části by vznikl otevřený prostor o velikosti Strahovského stadionu. Tady by se pořádaly openairové festivaly či třeba matějská. Na tuto zónu navazuje další zaměřená na zábavu. „K tamní dominantě – ruskému kolu – by se nově přicházelo i od řeky, díky průrazu ve valu železniční trati, na nějž by mohl navázat nový mostek z Troje. Byl by tu prostor pro zábavní minipark s moderními atrakcemi. To, co tam je, teď se nedá s Evropou vůbec srovnat,“ tvrdí Stára. Osamělá horská dráha, případně ukřičený kolotoč hovoří za vše.

Sportovní hala v novém
V cípu Výstaviště u Stromovky, ale ještě před plotem s brankami, by pak podle expertů vzniklo malé sportoviště a dětská hřiště. Zbývá poslední zóna určená pro sport. Ten má historicky své místo v okolí hokejové haly Sparty či Lva a tam také zůstane. Ovšem právě tam dojde k největším stavebním změnám, které již dnes procházejí kolečkem úředních povolení.

Sportovní hala postavená v letech 1953–1962 zůstane, nicméně dostane nový plášť. To, co stojí za ní, zboří buldozery. Malou halu i bazén a rovněž poměrně rozložitý objekt zázemí Výstaviště. Nově tu má stát moderní multifunkční budova nabízející spektrum různých sportů.

Kde vzít dvě miliardy
Výstaviště má do konce roku 2014 v pronájmu firma Incheba. Nahradit by ji měla akciovka stoprocentně vlastněná městem. O tom zatím vedení Prahy nerozhodlo. Stejně tak není rozhodnuto, odkud případně Praha vezme odhadované dvě miliardy na připravované opravy. Ačkoliv práce jsou rozplánovány do několika let, částečně obnovené Výstaviště by mohlo otevřít tak za dva tři roky.

Historie Výstaviště
Výstaviště v Bubenči vzniklo vydělením východní části parku Stromovka při příležitosti Jubilejní zemské výstavy, uspořádané v roce 1891. Obdobná výstava se tu uspořádala i v roce 1991. Od té doby se však do něj příliš peněz neinvestovalo. Navíc se výstavnímu areálu nevyhnuly pohromy. Hned v říjnu 1991 zcela shořel Bruselský pavilon, pak ho zasáhly ničivé povodně v roce 2002, o tři roky později shořelo dřevěné kruhové Divadlo Globe a v roce 2008 zachvátil pravé křídlo Průmyslového paláce velký požár, který ho úplně zničil. Součástí areálu jsou i cenné stavby. Krom Průmyslového paláce třeba chátrající Lapidárium Národního muzea, Křižíkova světelná fontána či Maroldovo Panorama bitvy u Lipan. Právě budovou s širokým plátnem se zabývá megalomanská studie, která počítá s výsuvným hledištěm.
zdroj: Portál územního plánování hl. m. Prahy

Doplněno Stavbaweb:
Výstava modelů, vizualizací a urbanistických plánů
Veřejnosti se do konce února naskýtá příležitost posoudit, jakou tvář by areálu vetkli budoucí absolventi Stavební fakulty ČVUT. Ve středu 5. února byla slavnostní vernisáží zpřístupněna ve druhém patře pražské radnice na Mariánském náměstí výstava modelů, vizualizací a urbanistických plánů studentů katedry architektury.

„Studenti měli za úkol kreativním způsobem ověřit potenciál nevšední lokality, která se v průběhu času stala vnitřní periferií města. Šlo o to, aby tvůrčím způsobem navrhli soudobý, komplexně vnímaný městský prostor, avšak bez předem daných administrativních omezení. A osobně jsem přesvědčen, že řada modelů návštěvníky jednoznačně zaujme. Přesvědčivě totiž vypovídají o tom, že městský potenciál Výstaviště i navazujících opuštěných nebo do této chvíle nevhodně využívaných ploch v oblasti severních Holešovic, je ve skutečnosti naprosto jedinečný,“ řekl o cílech prací v podobě předdiplomních projektů profesor, architekt a jeden z organizátorů výstavy Tomáš Šenberger.

„Vystavené projekty by si návštěvníci rozhodně neměli spojovat s budoucí tváří Výstaviště. Tímto směrem expozice koncipována není. Čistě teoreticky, na základě třeba nějakého výrazného architektonického prvku či myšlenky by však určitě mohla některým ze studentů umožnit do budoucna profesionální spolupráci na podobných projektech,“ dodal spoluorganizátor výstavy, architekt a pedagog Michal Šourek.
zdroj: Pražský patriot
 

 

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Veřejný prostor/landscaping

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
 
© 2007–2018 Business Media CZ, s. r. o.