Výstavy Národního muzea jsou k vidění on-line

Výstavy Národního muzea jsou k vidění on-line

(24. 3. 2020) Národní muzeum postupně plánuje virtuálně otevřít všechny své aktuální výstavy a poté začít on-line pořádat i výstavy nové

 
 
 
 

Výstavy Národního muzea jsou k vidění on-line

Národní muzeum a všechny jeho objekty včetně výstav a expozic jsou sice v současné době pro návštěvníky uzavřeny, muzeum však chce i tak sloužit veřejnosti a udržet kontakt se svými návštěvníky. Začalo proto nabízet virtuální prohlídky svých aktuálních výstav on-line prostřednictvím svých webových stránek. První výstavy Sametová revoluce – Říká se jí sametová a Labyrint informací a ráj tisku byly na webových stránkách otevřeny 23. března 2020. V příštích dnech budou následovat další výstavy, jako Račte vstoupit do divadla, Import / Export / Rock´n´roll či Doma na Sibiři. Národní muzeum postupně plánuje virtuálně otevřít všechny své aktuální výstavy a poté začít on-line pořádat i výstavy nové.

Okamžitě po rozhodnutí uzavřít všechny objekty Národního muzea vznikl z rozhodnutí generálního ředitele Národního muzea speciální tým složený z odborných pracovníků, specialistů na IT, komunikaci a marketing a muzejních pedagogů, který dostal za úkol v co nejkratším čase otevřít Národní muzeum a jeho výstavy pro veřejnost virtuálně prostřednictvím webových stránek instituce. Během týdne se podařilo ve speciální platformě INDIHU Exhibition vytvořené a provozované Akademií věd ČR vytvořit a virtuálně otevřít dvě výstavy Sametová revoluce – Říká se jí sametová a Labyrint informací a ráj tisku, které jsou momentálně „zamčené“ v Historické budově Národního muzea. Následovat budou výstavy Račte vstoupit do divadla z Nové budovy Národního muzea, Import / Export / Rock´n´roll z Českého muzea hudby či Doma na Sibiři z Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur.  Připravují se zcela nové virtuální výstavy a také speciální edukativní projekty pro děti a mládež. On-line výstavy jsou kvůli vysokému rozlišení optimalizovány pro stolní počítač nebo notebook. Na mobilních platformách je nelze prohlížet. Nejlépe fungují na prohlížeči Chrome a v nastavení je třeba mít povolen JavaScript.

„Prakticky okamžitě po rozhodnutí, že musí být muzeum uzavřeno, jsme s kolegy dostali úkol, který se zároveň stal velikou výzvou. Začali jsme připravovat možnosti online prezentace našich sbírek. Jsem rád a hrdý, že jsem mohl v posledních dnech koordinovat tak skvělý tým kurátorů, pracovníků IT i dalších profesí muzea, kteří věnovali množství času, abychom zůstali v kontaktu s návštěvníkem. Jakmile začaly práce na tomto projektu, objevilo se na tři desítky námětů, které můžeme postupně zpřístupňovat veřejnosti," říká k tomu Michal Stehlík, náměstek generálního ředitele pro výstavy a sbírky a vedoucí projektového týmu.

Návštěvníka každou výstavou provede  její kurátor či autor prostřednictvím videa. Následně si prohlédnete fotografie, dokumenty, sbírkové předměty i audiovizuální materiály spojené s danými výstavami za doprovodu hlasu českého režiséra, moderátora a cestovatele pana Petra Horkého.  Sekci virtuální výstavy je možné otevřít přes webové stránky Národního muzea nebo přímo ZDE.

„Současná doba je složitá pro celou naši vlast a všechny její obyvatele. V Národním muzeu se všichni snažíme maximálně pracovat a být naší republice užiteční. Pečujeme a střežíme kulturní dědictví naší země, pracujeme na výzkumných projektech a také chceme být v kontaktu s veřejností a neustále prezentovat sbírky, vědecké výsledky, pomáhat se vzděláním a poznáváním světa. Jsem moc rád, že jsme dokázali za několik málo dnů spustit projekt on-line výstav a jsem hrdý jak na všechny v přípravném týmu, tak na všechny zaměstnance Národního muzea, kteří i v této době zvládají svou práci obětavě a výborně,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

A tím Národní muzeum nekončí. Dále budou postupně k vidění i výstavy Račte vstoupit do divadla, Import / Export / Rock´n´roll či Doma na Sibiři. V současné době se připravuje také speciální projekt pro dětského návštěvníka a vzdělávací YouTube kanál.

Veřejnost si též může z domova prohlédnout rekonstruovanou krásu Historické budovy Národního muzea prostřednictvím aplikace Google street view nebo se seznamovat se zajímavými exponáty na speciálních stránkách www.esbirky.cz.
tisková zpráva


Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz