Vzducholoď na střeše DOXu

Vzducholoď na střeše DOXu

(PROTEXT) - Na střeše Centra současného umění DOX vyrostla unikátní architektonická intervence, inspirovaná elegantními tvary vzducholodí z počátku dvacátého století. 42 metrů dlouhá ocelovo-dřevěná konstrukce se stane novým místem pro setkávání současného umění a literatury. Program vzducholodi Gulliver zahájí ve dnech 10. - 11. prosince světově známí spisovatelé Azar Nafisi a Patrik Ouředník.

Vznik unikátní architektonické intervence ve tvaru vzducholodi byl inspirován myšlenkou vytvořit nad moderní industriální budovou Centra DOX jakousi nekorespondující strukturu organického tvaru, který by byl v kontrastu s existující architekturou DOXu.

V roce 2013 oslovil ředitel Centra DOX Leoš Válka mezinárodně uznávaného architekta Martina Rajniše, držitele Ceny za přínos architektuře v oblasti udržitelného rozvoje za rok 2014 (Global Prize for Sustainable Architecture, 2014). Více než dva roky pak společně s odborníky na dřevěné stavby a ocel pracovali na návrhu 42 metrů dlouhé a 10 metrů široké konstrukce inspirované tvary obřích vzducholodí, které začaly křižovat oblohu na počátku 20. století.

Tvar vzducholodi je symbolický. První vzducholodě představovaly optimistické ideály nového bezprecedentního technologického pokroku. Svou pozoruhodnou monumentalitou a hypnotizující důstojností nepřestávaly fascinovat generace i dlouho poté, co zmizely z oblohy.

Vzducholodě vždy ztělesňovaly věčnou lidskou touhu létat a zároveň určitý utopický ideál. Vzducholoď nad Centrem DOX nese jméno jedné z nejznámějších postav utopické literatury. Gulliver se stane prostorem pro setkávání současného umění s literaturou a program bude rozvíjet témata výstav Centra DOX, které charakterizuje kritická reflexe fungování dnešního světa.

Vzducholoď Gulliver se oficiálně otevře ve dnech 10. - 11. prosince 2016.

Během slavnostního otevření vzducholoď pokřtí světově proslulí spisovatelé a umělci: Azar Nafisi, profesorka literatury a estetiky na Johns Hopkins University ve Washingtonu a autorka světově úspěšné knihy Reading Lolita in Tehran: A Memoir in Books (2003), (česky Jak jsme v Teheránu četly Lolitu, Paseka, 2011), která líčí období dvou let, než byla autorka roku 1997 přinucena Írán opustit. V této době organizovala ve svém teheránském domě týdenní debaty o zakázaných západních autorech, jichž se účastnily její bývalé studentky literatury z Teheránské univerzity.

Přijede také Patrik Ouředník, česky a francouzsky tvořící spisovatel a překladatel žijící ve Francii, kam v roce 1984 emigroval. Velkého zahraničního ohlasu dosáhly jeho prózy Ad acta (2006), Příhodná chvíle, 1855 (2006) a zejména Europeana. Stručné dějiny dvacátého věku (2001), která byla publikována ve dvaatřiceti jazycích a stala se tak nejpřekládanější českou knihou po roce 1989.

Otevření se zúčastní také Petr Sís, mezinárodně uznávaný český umělec žijící v New Yorku, ilustrátor a autor knih pro děti, a Bill Shipsey, zakladatel organizace Art for Amnesty, globálního programu Amnesty International propojujícího lidskoprávní svět se světem uměleckým.

V rámci zahajovacího večera bude rovněž představena nová Tapisérie pro Václava Havla, která vznikla iniciativou Billa Shipseyho a podle návrhu Petra Síse pro novou budovu Václava Havla v Evropském parlamentu ve Štrasburku.

Ve věži Centra DOX bude současně zahájena doprovodná výstava, která přiblíží myšlenkovou koncepci vzniku vzducholodi, její inspirační zdroje, technické řešení a proces výstavby.

V neděli 11. prosince se ve vzducholodi uskuteční autorská čtení a diskuze s Azar Nafisi a Patrikem Ouředníkem. Kapacita obou programů je omezena.

Od pondělí 12. prosince pak bude vzducholoď přístupná s platnou vstupenkou v rámci otevírací doby galerie.

---
LEOŠ VÁLKA (1953) odešel v roce 1981 z tehdejšího Československa do Austrálie, kde založil několik společností, které se specializovaly na stavby, interiérový design a development. V roce 1996 se natrvalo vrátil do Prahy. Se svým obchodním partnerem Robertem Aafjesem inicioval a posléze s finanční pomocí dalších partnerů zrealizoval projekt výstavby největší soukromé výstavní instituce v České republice. Centrum současného umění DOX v pražských Holešovicích bylo otevřeno v roce 2008. Dnes Leoš Válka působí jako ředitel a předseda představenstva. V roce 2011 mu na základě nominace panem Václavem Havlem byla udělena cena Ministerstva kultury ČR za dlouhodobý přínos a zásluhy v oblasti výtvarného umění.

MARTIN RAJNIŠ (1944) se na mapu světové architektury zapsal významnými projekty, které spojuje myšlenka dlouhodobé udržitelnosti, ekologie a představa architektury jako nástroje pro rozvoj komunity-společnosti. Vystudoval ČVUT a AVU a v sedmdesátých letech pracoval v SIALu, vedeném Karlem Hubáčkem. Spolu s J. Eislerem a M. Masákem jsou autory projektu pražského obchodního domu Máj na Národní třídě. Je spoluautorem pavilonu dějin dopravy na Expo 1986 ve Vancouveru. Po revoluci vedl se S. Fialou, J. Zimou a T. Prouzou D. A. Studio, jehož nejrozsáhlejším projektem byla výstavba nového centra na Smíchově. V posledních dvou desetiletích se tvorba Martina Rajniše výrazně proměnila. Věnuje se menším stavbám postaveným z přírodních materiálů (dřevo, kámen, sklo) a východiskem jeho tvorby je filozofie tzv. „přirozené architektury“. Martin Rajniš je zakladatelem a vedoucím ateliéru Huť architektury Martin Rajniš. V roce 2014 byl oceněn prestižní cenou „Global Prize for Sustainable Architecture“ za výjimečný přínos světové architektuře.