Vzducholoď na střeše DOXu
Poupětova 1, 170 00 Praha 7
(9. 12. 2016) Vzducholoď Gulliver se oficiálně otevře ve dnech 10. - 11. prosince 2016.
Vzducholoď na střeše DOXu
(PROTEXT) - Na střeše Centra současného umění DOX vyrostla unikátní architektonická intervence, inspirovaná elegantními tvary vzducholodí z počátku dvacátého století. 42 metrů dlouhá ocelovo-dřevěná konstrukce se stane novým místem pro setkávání současného umění a literatury. Program vzducholodi Gulliver zahájí ve dnech 10. - 11. prosince světově známí spisovatelé Azar Nafisi a Patrik Ouředník.
Vznik unikátní architektonické intervence ve tvaru vzducholodi byl inspirován myšlenkou vytvořit nad moderní industriální budovou Centra DOX jakousi nekorespondující strukturu organického tvaru, který by byl v kontrastu s existující architekturou DOXu.
V roce 2013 oslovil ředitel Centra DOX Leoš Válka mezinárodně uznávaného architekta Martina Rajniše, držitele Ceny za přínos architektuře v oblasti udržitelného rozvoje za rok 2014 (Global Prize for Sustainable Architecture, 2014). Více než dva roky pak společně s odborníky na dřevěné stavby a ocel pracovali na návrhu 42 metrů dlouhé a 10 metrů široké konstrukce inspirované tvary obřích vzducholodí, které začaly křižovat oblohu na počátku 20. století.
Tvar vzducholodi je symbolický. První vzducholodě představovaly optimistické ideály nového bezprecedentního technologického pokroku. Svou pozoruhodnou monumentalitou a hypnotizující důstojností nepřestávaly fascinovat generace i dlouho poté, co zmizely z oblohy.
Vzducholodě vždy ztělesňovaly věčnou lidskou touhu létat a zároveň určitý utopický ideál. Vzducholoď nad Centrem DOX nese jméno jedné z nejznámějších postav utopické literatury. Gulliver se stane prostorem pro setkávání současného umění s literaturou a program bude rozvíjet témata výstav Centra DOX, které charakterizuje kritická reflexe fungování dnešního světa.
Vzducholoď Gulliver se oficiálně otevře ve dnech 10. - 11. prosince 2016.
Během slavnostního otevření vzducholoď pokřtí světově proslulí spisovatelé a umělci: Azar Nafisi, profesorka literatury a estetiky na Johns Hopkins University ve Washingtonu a autorka světově úspěšné knihy Reading Lolita in Tehran: A Memoir in Books (2003), (česky Jak jsme v Teheránu četly Lolitu, Paseka, 2011), která líčí období dvou let, než byla autorka roku 1997 přinucena Írán opustit. V této době organizovala ve svém teheránském domě týdenní debaty o zakázaných západních autorech, jichž se účastnily její bývalé studentky literatury z Teheránské univerzity.
Přijede také Patrik Ouředník, česky a francouzsky tvořící spisovatel a překladatel žijící ve Francii, kam v roce 1984 emigroval. Velkého zahraničního ohlasu dosáhly jeho prózy Ad acta (2006), Příhodná chvíle, 1855 (2006) a zejména Europeana. Stručné dějiny dvacátého věku (2001), která byla publikována ve dvaatřiceti jazycích a stala se tak nejpřekládanější českou knihou po roce 1989.
Otevření se zúčastní také Petr Sís, mezinárodně uznávaný český umělec žijící v New Yorku, ilustrátor a autor knih pro děti, a Bill Shipsey, zakladatel organizace Art for Amnesty, globálního programu Amnesty International propojujícího lidskoprávní svět se světem uměleckým.
V rámci zahajovacího večera bude rovněž představena nová Tapisérie pro Václava Havla, která vznikla iniciativou Billa Shipseyho a podle návrhu Petra Síse pro novou budovu Václava Havla v Evropském parlamentu ve Štrasburku.
Ve věži Centra DOX bude současně zahájena doprovodná výstava, která přiblíží myšlenkovou koncepci vzniku vzducholodi, její inspirační zdroje, technické řešení a proces výstavby.
V neděli 11. prosince se ve vzducholodi uskuteční autorská čtení a diskuze s Azar Nafisi a Patrikem Ouředníkem. Kapacita obou programů je omezena.
Od pondělí 12. prosince pak bude vzducholoď přístupná s platnou vstupenkou v rámci otevírací doby galerie.
---
LEOŠ VÁLKA (1953) odešel v roce 1981 z tehdejšího Československa do Austrálie, kde založil několik společností, které se specializovaly na stavby, interiérový design a development. V roce 1996 se natrvalo vrátil do Prahy. Se svým obchodním partnerem Robertem Aafjesem inicioval a posléze s finanční pomocí dalších partnerů zrealizoval projekt výstavby největší soukromé výstavní instituce v České republice. Centrum současného umění DOX v pražských Holešovicích bylo otevřeno v roce 2008. Dnes Leoš Válka působí jako ředitel a předseda představenstva. V roce 2011 mu na základě nominace panem Václavem Havlem byla udělena cena Ministerstva kultury ČR za dlouhodobý přínos a zásluhy v oblasti výtvarného umění.
MARTIN RAJNIŠ (1944) se na mapu světové architektury zapsal významnými projekty, které spojuje myšlenka dlouhodobé udržitelnosti, ekologie a představa architektury jako nástroje pro rozvoj komunity-společnosti. Vystudoval ČVUT a AVU a v sedmdesátých letech pracoval v SIALu, vedeném Karlem Hubáčkem. Spolu s J. Eislerem a M. Masákem jsou autory projektu pražského obchodního domu Máj na Národní třídě. Je spoluautorem pavilonu dějin dopravy na Expo 1986 ve Vancouveru. Po revoluci vedl se S. Fialou, J. Zimou a T. Prouzou D. A. Studio, jehož nejrozsáhlejším projektem byla výstavba nového centra na Smíchově. V posledních dvou desetiletích se tvorba Martina Rajniše výrazně proměnila. Věnuje se menším stavbám postaveným z přírodních materiálů (dřevo, kámen, sklo) a východiskem jeho tvorby je filozofie tzv. „přirozené architektury“. Martin Rajniš je zakladatelem a vedoucím ateliéru Huť architektury Martin Rajniš. V roce 2014 byl oceněn prestižní cenou „Global Prize for Sustainable Architecture“ za výjimečný přínos světové architektuře.
Idea & Koncept: Leoš Válka
Architekti: Martin Rajniš, Leoš Válka, David Kubík
Projektanti: Dvořák & Partners
Konstrukční řešení: Zbyněk Šrůtek - TIMBERDESIGN
Hlavní dodavatel:TYLBAU s.r.o.
Centrum současného umění DOX
Poupětova 1, 170 00, Praha 7
Otevřeno: Po 10-18, Út zavřeno, St a Pá 11-19, Čt 11 - 21, So-Ne 10-18.
foto: Jan Slavík, René Volfík
Základní informace o objektu
Kategorie
Novostavby
Vzducholoď na střeše DOXu
Poupětova 1
170 00 Praha 7
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

6. 12. 2023 12:39:42
Re: Šťastný Hlavák
Přestože brutalistní stavby v centru zrovna nemusím, protože většinou nemají žádnou návaznost na okolí, v tomto případě je to jiné. Hala se skrývá pod úrovní magistrály a pohled na Fantovu budovu je odkrytý. To je to hlavní, co by mělo být zachováno. Pergola mezi parkem a vstupní halou je nesmysl, provozně nic nevyřešila. Jen překáží pohledu na historickou památku, ubírá vnitřní prostor a poskytuje další prostor bezdomovcům a holubům. Nevím, jak náročná by byla oprava a úprava vnitřního uspořádání současné haly, ale jediné, co by stačilo přidat, by byly přístřešky na nové tramvajové zastávce.
5. 12. 2023 22:51:11
Re: Šťastný Hlavák bez Dánů !
Nepamatuji se, že by nějaká vafle vydržela dlouho ...
5. 12. 2023 14:08:18
Re: Šťastný Hlavák
Je jasné, že je celý návrh je věcí úplatků! Nechť je veřejnost komplexně seznámena KDO VYPSAL SOUTĚŽ, KDO JMENOVAL POROTU A JACÍ ODBORNÍCI V NÍ BYLI???? A uvidíme, jak je to z průhledností celé akce................
4. 12. 2023 18:39:15
Re: Re: Re:Ne - Šťastný Hlavák.
Ještě - pro nás chudé duchem - mi prosím udělejte pořádek v tom, kdo jsou ti odborníci, kteří jediní mají správný pohled na věc a kteří jediní mají být vyslyšeni. A co nastane v případě, že tomu tak bude. Přivítala bych jmenný seznam, abych neztrácela čas s těmi ostatními tutany, kteří koncipovali zadání, kteří marnili čas zpracováním soutěžních návrhů a kteří je hodnotili. Proč tápat v temnotách alternartiv, když jsou tu odborníci, kteří mají ve všem jasno!
4. 12. 2023 18:13:52
Re: Re:Ne - Šťastný Hlavák.
Jsem zvědav, zda prostesty odborníků dojdou vyslyšení, a nedopadne to jako s rohovou budovou Opletalovy na Václaváku. Tam sice památkáři a moudří lidé neobstáli, prohráli, ale nakonec zde ta nová nová budova není žádné kulturní strašidlo, jako Europalác u Můstku.
4. 12. 2023 18:10:33
Re: Re: Šťastný Hlavák.
Díky Karle, to jsou správná slova!
4. 12. 2023 18:09:36
Re: Re: Fibonacci.
Řekl bych že s tím mohu souhlasit. A co radní města? Hlaváček nerozhoduje sám, ti ostatní jsou jistě svéprávní.
4. 12. 2023 17:05:26
Re:Ne - Šťastný Hlavák
Výsledná studie je důkazem naprostého nepochopení potřeb obyvatel a cestujících, jak ze strany soutěžících, tak ze strany zadavatele. Nádraží v zásadě vyhovuje dnešním potřebám /mimo pokladen , které ale v době on line prodejů ztrácí důležitost/. Nevyhovuje" Šervůd " před nádražím, ten však návrh neřeší, ba naopak ho gigantickým otevřeným přístřeškem zhoršuje. Navržená dřevostavba nepatří do místního prostředí, a to bez toho, zda je zde památkový objekt - Fantova budova původního nádraží - kterou přístřek výrazně zakrývá. České dráhy by měly řešit jiné problémy a né se zabývat urbanismem, kterému nerozumí. Bohužel to platí i pro Magistrát. l
4. 12. 2023 15:54:06
Re: Šťastný Hlavák
Likvidace stávajícího objektu je nepřijatelné barbarství a pitomost. v 80. letech jsem nakreslil pro Sial Fantovu budovu Praha hl. n. v měřítku 1/100 u příležitosti studie i s modelem zastřešení jižního předpolí a napojení na Vinohrady. Tak, jak je propojen na severu s Žižkovem, je rozvoj na jih jediné možné řešení. Chybí diskuze o smyslu věcí. Centrum Prahy je Václavské náměstí, k němu se přiblížit, dává smysl. Vykročení na západ je krokem do tmy. Je na čase řešit problémy tady a teď. Dánové nemohou chápat Genia Loci místa.
4. 12. 2023 15:31:48
Re: Fibonacci
Jediné nazvání, které návrh může unést, je NEŠŤASTNÝ HLAVÁK. Žádné přirozené propojení sadů a Fantovy budovy není. Jde o uměle vytvořený uzel bez přirozených a tradičních návazností na tradiční prostor. Ve vizualizacích, které snesou vše, na rozdíl od následujících uživatelů, schází již pouze ženy v burkách a islámská mešitka. Výraznou osobností návrhu je "architekt" HŘIB architekt Hlaváček. Měla by se rozvinout diskuze, kdo a jakým způsobem byla soutěž vyhlášena a kdo ji posuzoval!? T.j. kdo nese zodpovědnost za plýtvání z prostředky z peněz občanů - daňových poplatníků. HRŮZA hrůzoucí...........
4. 12. 2023 15:03:18
Re: Fibonacci
Moc milé, příjemné, hezké s citlivým měřítkem k okolí. Prima.
1. 12. 2023 11:56:55
Re: Re: Tituly Stavba roku 2023 byly rozdány.
Zkusila jsem je spočítat. 41?
30. 11. 2023 18:18:37
Re: Tituly Stavba roku 2023 byly rozdány
Čím více cen, TÍM LÉPE a ještě radostněji. Ať se v tom konsument - laik - vůbec nevyzná.......
28. 11. 2023 12:37:04
Re: Bazén na Lochotíně je po rekonstrukci, s obklady RAKO
Od 8- 18 let jsem plaval 3 hodiny denně, 6-7 v 25m bazénu v Riegrových sadech a 17-19 v Podolí, celou dobu mě provázel pocit chladu, což takhle zkusit používat teplé barvy obkladů? Ideál jsem nalezl v 5*hotelu Radisson v Golden Bay na Maltě.S pozdravem Ing. arch. Karel Doubner tel. (+420) 603 433 611 Zbraslavská 35/7 CZ-159 00 Praha 5 Malá Chuchle Autorizace v ČKA 00078 DOUBNER spol. s r. o. IČ 62909231 ID datové schránky 64v2537 https://www.facebook.com/architekt.doubner; www.doubner.cz;
22. 11. 2023 12:26:45
Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží
Skvělý text. A jeho poslání je zřejmé. Organismus města, jeho nemoci, potenciály, ambice jsou asi tak "jednoduché", jako fungování organismu člověka. Problém je v tom, že máme tendenci jejich problémy rozdělit a nevidět věci v souvislostech. To je až příliš složité. Takže kardiolog neřeší klouby. A fungování a prspektivu města vytváří kdo? Politici? Aktivistická veřejnost? Developeři? Památkáři? Urbanisté IPR-u? Odpověď je tak prostá: všichni ve vzájemné diskusi a střetech. A zjednodušit to fak nejde. Na jasná a věčná parciální pravidla jednotlivých skupin zapomeňme...
21. 11. 2023 18:15:44
Re: Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží.
Zdravím kolego! Délka článku odpovídá cíli-sumarizuje (v roce 2018!) širokou-"roztěkanou"- diskuzi/reakce po té, co projekt z ateliéru Yahy Hadid vyhrál. Snažili jsme zachytit/popsat názory k vítěznému projektu a zároveň ukázat co stanoviska/názory spojuje i rozděluje a s jakými důsledky. Odtud ta tématizace do 8 bodů a délka článku. Ale máte pravdu - web vyžaduje kratký úderný text. Nicméně prosíme o schovívavost: Text pro google-generaci jsme přece jen respektovali aspoň uplatněním oxfordských odstavců - tak se to dělá mimo ČR. Myslíme, že naše stanovisko/názor formulovaný dnes (listopad 2023) - po významné realizaci projektu atd.- bychom pro potřeby/nároky webu zvládli do jednoho odstavce na něco přes půl plus stránky. Ale to nebyl cíl našeho článku v roce 2018!
21. 11. 2023 09:18:31
Re: Terminál hromadné dopravy Nová Paka
To se povedlo. Díky.
16. 11. 2023 15:11:48
Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží
Co nám chtěli autoři říci, se složitě dohledává, protože tak odborný text, kde skáčí z jednoho tématu pro příklad do jiného, je dost náročně rozklíčit. To abychom zjistili, co by mohlo nebo mělo následovat. Myslím, že to mnoho čtenářů nebude bavit tak dlouho, aby dočetli celý článek. Stálo by za to k tomu dopsat dovětek, co má být cílem souboru staveb se zachováním ducha místa a tvarosloví podle Zahy Hadid a jak to bude propojeno s tou zmíněnou budoucně dokončenou magistrálou sever-jih. Bude?
14. 11. 2023 22:09:41
Re: Dřevěné školky globálním trendem
Můžete mi, prosím, říct, jak je dřevo povrchově ošetřeno, aby neztratilo své přirozené vlastnosti? Protože jinak neporovnáváte zděné omítané stavby se dřevem, ale s nějakým povrchovým materiálem dřevostavby.
14. 11. 2023 21:59:27
Re: Recenze: Lávka nad rozbouřeným průtahem
Děkuji autorům článku za skloňování genia loci. To už je dnes vzácné, takže mě to potěšilo.