Vzducholoď na střeše DOXu
Poupětova 1, 170 00 Praha 7
(9. 12. 2016) Vzducholoď Gulliver se oficiálně otevře ve dnech 10. - 11. prosince 2016.
Vzducholoď na střeše DOXu
(PROTEXT) - Na střeše Centra současného umění DOX vyrostla unikátní architektonická intervence, inspirovaná elegantními tvary vzducholodí z počátku dvacátého století. 42 metrů dlouhá ocelovo-dřevěná konstrukce se stane novým místem pro setkávání současného umění a literatury. Program vzducholodi Gulliver zahájí ve dnech 10. - 11. prosince světově známí spisovatelé Azar Nafisi a Patrik Ouředník.
Vznik unikátní architektonické intervence ve tvaru vzducholodi byl inspirován myšlenkou vytvořit nad moderní industriální budovou Centra DOX jakousi nekorespondující strukturu organického tvaru, který by byl v kontrastu s existující architekturou DOXu.
V roce 2013 oslovil ředitel Centra DOX Leoš Válka mezinárodně uznávaného architekta Martina Rajniše, držitele Ceny za přínos architektuře v oblasti udržitelného rozvoje za rok 2014 (Global Prize for Sustainable Architecture, 2014). Více než dva roky pak společně s odborníky na dřevěné stavby a ocel pracovali na návrhu 42 metrů dlouhé a 10 metrů široké konstrukce inspirované tvary obřích vzducholodí, které začaly křižovat oblohu na počátku 20. století.
Tvar vzducholodi je symbolický. První vzducholodě představovaly optimistické ideály nového bezprecedentního technologického pokroku. Svou pozoruhodnou monumentalitou a hypnotizující důstojností nepřestávaly fascinovat generace i dlouho poté, co zmizely z oblohy.
Vzducholodě vždy ztělesňovaly věčnou lidskou touhu létat a zároveň určitý utopický ideál. Vzducholoď nad Centrem DOX nese jméno jedné z nejznámějších postav utopické literatury. Gulliver se stane prostorem pro setkávání současného umění s literaturou a program bude rozvíjet témata výstav Centra DOX, které charakterizuje kritická reflexe fungování dnešního světa.
Vzducholoď Gulliver se oficiálně otevře ve dnech 10. - 11. prosince 2016.
Během slavnostního otevření vzducholoď pokřtí světově proslulí spisovatelé a umělci: Azar Nafisi, profesorka literatury a estetiky na Johns Hopkins University ve Washingtonu a autorka světově úspěšné knihy Reading Lolita in Tehran: A Memoir in Books (2003), (česky Jak jsme v Teheránu četly Lolitu, Paseka, 2011), která líčí období dvou let, než byla autorka roku 1997 přinucena Írán opustit. V této době organizovala ve svém teheránském domě týdenní debaty o zakázaných západních autorech, jichž se účastnily její bývalé studentky literatury z Teheránské univerzity.
Přijede také Patrik Ouředník, česky a francouzsky tvořící spisovatel a překladatel žijící ve Francii, kam v roce 1984 emigroval. Velkého zahraničního ohlasu dosáhly jeho prózy Ad acta (2006), Příhodná chvíle, 1855 (2006) a zejména Europeana. Stručné dějiny dvacátého věku (2001), která byla publikována ve dvaatřiceti jazycích a stala se tak nejpřekládanější českou knihou po roce 1989.
Otevření se zúčastní také Petr Sís, mezinárodně uznávaný český umělec žijící v New Yorku, ilustrátor a autor knih pro děti, a Bill Shipsey, zakladatel organizace Art for Amnesty, globálního programu Amnesty International propojujícího lidskoprávní svět se světem uměleckým.
V rámci zahajovacího večera bude rovněž představena nová Tapisérie pro Václava Havla, která vznikla iniciativou Billa Shipseyho a podle návrhu Petra Síse pro novou budovu Václava Havla v Evropském parlamentu ve Štrasburku.
Ve věži Centra DOX bude současně zahájena doprovodná výstava, která přiblíží myšlenkovou koncepci vzniku vzducholodi, její inspirační zdroje, technické řešení a proces výstavby.
V neděli 11. prosince se ve vzducholodi uskuteční autorská čtení a diskuze s Azar Nafisi a Patrikem Ouředníkem. Kapacita obou programů je omezena.
Od pondělí 12. prosince pak bude vzducholoď přístupná s platnou vstupenkou v rámci otevírací doby galerie.
---
LEOŠ VÁLKA (1953) odešel v roce 1981 z tehdejšího Československa do Austrálie, kde založil několik společností, které se specializovaly na stavby, interiérový design a development. V roce 1996 se natrvalo vrátil do Prahy. Se svým obchodním partnerem Robertem Aafjesem inicioval a posléze s finanční pomocí dalších partnerů zrealizoval projekt výstavby největší soukromé výstavní instituce v České republice. Centrum současného umění DOX v pražských Holešovicích bylo otevřeno v roce 2008. Dnes Leoš Válka působí jako ředitel a předseda představenstva. V roce 2011 mu na základě nominace panem Václavem Havlem byla udělena cena Ministerstva kultury ČR za dlouhodobý přínos a zásluhy v oblasti výtvarného umění.
MARTIN RAJNIŠ (1944) se na mapu světové architektury zapsal významnými projekty, které spojuje myšlenka dlouhodobé udržitelnosti, ekologie a představa architektury jako nástroje pro rozvoj komunity-společnosti. Vystudoval ČVUT a AVU a v sedmdesátých letech pracoval v SIALu, vedeném Karlem Hubáčkem. Spolu s J. Eislerem a M. Masákem jsou autory projektu pražského obchodního domu Máj na Národní třídě. Je spoluautorem pavilonu dějin dopravy na Expo 1986 ve Vancouveru. Po revoluci vedl se S. Fialou, J. Zimou a T. Prouzou D. A. Studio, jehož nejrozsáhlejším projektem byla výstavba nového centra na Smíchově. V posledních dvou desetiletích se tvorba Martina Rajniše výrazně proměnila. Věnuje se menším stavbám postaveným z přírodních materiálů (dřevo, kámen, sklo) a východiskem jeho tvorby je filozofie tzv. „přirozené architektury“. Martin Rajniš je zakladatelem a vedoucím ateliéru Huť architektury Martin Rajniš. V roce 2014 byl oceněn prestižní cenou „Global Prize for Sustainable Architecture“ za výjimečný přínos světové architektuře.
Idea & Koncept: Leoš Válka
Architekti: Martin Rajniš, Leoš Válka, David Kubík
Projektanti: Dvořák & Partners
Konstrukční řešení: Zbyněk Šrůtek - TIMBERDESIGN
Hlavní dodavatel:TYLBAU s.r.o.
Centrum současného umění DOX
Poupětova 1, 170 00, Praha 7
Otevřeno: Po 10-18, Út zavřeno, St a Pá 11-19, Čt 11 - 21, So-Ne 10-18.
foto: Jan Slavík, René Volfík
Základní informace o objektu
Kategorie
Novostavby
Vzducholoď na střeše DOXu
Poupětova 1
170 00 Praha 7
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

16. 8. 2022 12:33:47
Re: Dům na venkov
Krásná stavba! Je fajn, že se tam dala i ta kamna. Původně jsme se kamen kvůli rekuperaci báli, ale nakonec jsme objevili pasivní kamna a jsme moc spokojení.
16. 8. 2022 12:26:46
Re: Krbová kamna umožňují ekologické a ekonomické vytápění
Velmi dobrý článek! My jsme řešili pasivní kamna do naší novostavby. Báli jsme se problémů kvůli rekuperacím, ale nakonec se nám povedlo vybrat česká kamna do pasivního domu, která s rekuperací nemají problém.
16. 8. 2022 09:56:53
Re: První architektonická soutěž na městský bytový dům v Praze z...
Hm, takže krabice mezi brutalistním a barokním solitérem. Ale proč ne, vlastně to účinek těchto solitérů zdůrazní, nebudou si konkurovat.
7. 8. 2022 20:45:28
Re: Proměna náměstí Jiřího z Poděbrad začne do roku 2023
V oblasti náměstí Jiřího z Poděbrad by bylo třeba řešit dopravu v klidu. Potřebné podzemní parkoviště bylo smeteno ze stolu a tak další léta budou mít rezidenti smůlu.....Parkujte si kde chcete nebo auta nechte za Prahou. Ty vstupy do metra, to je také tragédie!
4. 8. 2022 18:32:36
Re: Restaurace La Bottega Oaks Deli Bistro
Vlastně je to legrační název. Z la bottega vzniklo české putyka, tedy místo nevalné úrovně, kde se spíš jen posedává, a bistro je rychlé občerstvení. A ten anglický název dubu, když se chlubí, že je ze Slovenska, to už je jen třešnička na dortu. Schválně, na co si to místní překřtí?
4. 8. 2022 18:17:17
Re: Proměna náměstí Jiřího z Poděbrad začne do roku 2023
Chtělo by to aspoň jeden realistický obrázek jak to bude vypadat po dokončení - se skutečnou velikostí stromů a hustotou provozu okolo. Jak dlouho bude trvat, než stromy dorostou do velikosti na obrázcích? Myslíte, že budou mít lidi chuť a možnost (nebo odvahu) sníst si na dece na trávníku jídlo koupené třeba na trhu?
4. 8. 2022 17:07:26
Re: Kloboucká lesní – administrativní budova
Skvělé! Gratuluju.
4. 8. 2022 14:39:57
Re: Rubín vrátil opatovickému kostelu ztracený lesk
Střecha super, jen nechápu, proč nezachovali novorománské prvky na fasádě.. o barevnosti ani nemluvím..
27. 7. 2022 14:20:44
Re: Interiér RD – Vysoká nad Labem
Uf... tak to si děláte srandu
23. 7. 2022 17:10:17
Re: Památník válečných veteránů v parku Československých letců v...
Nevím, nakolik to v reálu bude vnímáno jako památník. Na fotkách to spíš vypadá jako prolézačka pro děti Kolik lidí v dnešním prostředí přehlceném reklamou ještě něco čte? Kromě toho, myslet si, že v kruhu opřeném o tři tyče někdo pozná kužel, je dost odvážné.
23. 7. 2022 16:40:39
Re: Střední škola zahradnická a technická Litomyšl
Je příjemné vidět stavbu navrženou pro konkrétní využití. Teď ještě aby měli dost studentů.
19. 7. 2022 17:30:19
Re: Zahálka – objekt G
krásný, zdar
14. 7. 2022 15:14:10
Re: Památník válečných veteránů v parku Československých letců v...
Toto dílo se moc nepovedlo a to esteticky a ani historicky.Navíc deklarovat že je to pro všchny veterány je špatně.Vůbec bych nespojoval boj o osvobození Ostravy (původní památník) a hrdiny Afganistánu.Akce trvalá svoboda byla drahé fiasko.Osvobození Ostravy byla svoboda.Klasický špatný pokus přepis historie.Znásilňujete historickou pravdu.Vyhozené peníze.
12. 7. 2022 14:18:14
Re: Střední škola zahradnická a technická Litomyšl
Moc dobrý a konečně něco příjemně zrekonstruovaného! Ta předešlá poznámka o příšernosti je zajisté od příšerného blbce.
5. 7. 2022 16:56:54
Re: Střední škola zahradnická a technická Litomyšl
To je teda strasnej barak... Co se stalo, Litomysli? To ta puvodni cihlova ruina byla hezci...
4. 7. 2022 11:10:56
Re: Zámecká zahrada a park Oslavany
Krásné. Musím se někdy do té Litomyšle podívat.
1. 7. 2022 20:55:15
Re: Re: Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce.
Jaké možnosti má IPR proti vedení města? Žádná demokracie (vláda všech) nedává ani sebelepšímu architektovi (jedinci) možnost mít poslední slovo.
30. 6. 2022 17:13:37
Re: Re: Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce.
Vize vždy zavání pro široké neinformované publikim nereálností.Spolehlivým řešením je žádné vize nemít. Co je lepší?
28. 6. 2022 19:04:03
Re: Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce.
Souhlasím, že kreativní návrhy výškových budov od arch. Evy Jiřičné jsou ozdobou každého města. Že s tím má třeba Praha problémy, to je velká chyba vedení na Magistrátě (nekvalifikovaného), kterému žel chybně asistuje vedení IPR Prahy. V tomto směru výjimečně uznám snahu primátora Macury v Ostravě, který se snaží o maximální investice ve městě. Ale žel zapomíná na ohromnou dluhovou zátěž, kterou zanechá městu pro další desítky let. Měl by se najít dobrý oponent na Magistrátě Ostravy, který by ho uměl přesvědčit o nereálnosti některých jeho vizí.
24. 6. 2022 08:28:56
Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce
konečně se někdo nebojí udělat v ČR krásný skoro mrakodrap a také to bude pocta pro paní E.Jiřičnou