William Obregon + Aldo I Testa: Centrum pro návštěvníky geoglyfů v Cerros Pintados

William Obregon + Aldo I Testa: Centrum pro návštěvníky geoglyfů v Cerros Pintados

Chilské Cerros Pintados – Malované kopce – jsou známé díky indiánským geoglyfům. Návštěvnické centrum je navrženo tak, aby splývalo s pouštním okolím.

Architekt: William Obregon + Aldo I Testa
Místo: Tarapacá Region, Chile
Klient: Corporacion Nacional Forestal–Minera Collahuasi- Gobierno Regional
Plocha: 320 m²
Realizace: 2013
Foto: Francisco Campodonico


Slovo „nic“ je neformální termín, který používáme, hovoříme-li o absenci obsahu kontejneru nebo místa. U architektury, pravděpodobně v nejortodoxnějším slova smyslu, to je absence umělých nebo přírodních referencí, kde se vše udržuje zvyklostmi. Poušť je pro architekturu vždy výzvou a možná je nejpodobnější tomu „nic“. Absence modalit nutí ke zvýšenému pátrání v tomto konkrétním prostředí, které může být definováno v mnoha podobách, ale nikdy nebude oním „nemístem“.

V hlavní roli sůl a geoglyfy: Pouštní prostor rezervací Tamarugal a Salar de Pintados poskytuje zážitek obrovských vzdáleností; putovat tudy znamená cestu nezměrností a prázdnotou, pouť až na sám okraj horizontu. Prohlídka nás vede a staví do situace jedinečnosti a bytí na samém konci, zakoušení podmínek života v nejvnějšnější izolaci a na nejvzdálenější hranici, což nezažijete v žádném jiném prostředí. K tomu musíme připočíst archeologické naleziště dědictví lidstva o vysokém vědeckém zájmu, které je dnes chráněno CONAF (Corporación Nacional Forestal). Nalézají se zde prehispánské geoglyfy, druhé největší z Jižní Ameriky, datované do 9. století. Nacházejí se na úbočí kopců v délce 5 km a jsou rozpoznatelné jako zoomorfní a antropomorfní geometrické tvary velkých velikostí, z nichž některé dosahují délky až 100 metrů.

Architektonická koncepce: Architektonické rozhodnutí, které definuje projekt, je splynutí barvy s prostředím a výstavba vzdáleností. To je syntéze návrhu. S ohledem na porozumění místu nemohla stavba být kontrastní a soutěžit s národní a pouštní památkou, a to ani v měřítku ani ve výrazu a rozměrech; vždy bude minimalizována rozlehlostí kopcovitého pouštního přírodního parku. Část centra musela být provedena z něj, proměněna v poušť.
Stavba je zanořena 1,5 m pod úroveň, což vyvolává pocit pohřbení, konkrétně materiálem, který byl odstraněn (krutony soli vytvářejí umělý kopec, který se díky svému měřítku, své harmoničnosti a textuře ztrácí v krajině). Tak se stavba stává součástí pouště, zcela zamaskovaná v její nezměrnosti.

Klimatická koncepce: Vzhledem k pouštnímu podnebí s velkými denními tepelnými oscilacemi bylo rozhodnuto, že jako u staré architektury prehispánských národů budou budovy částečně zahrabány, aby se mohlo využít konstantní teploty půdy k přirozené tepelné setrvačnosti, kdy teplo akumulované ve dne se uvolňuje v noci, a tak se zaručí tepelná stabilita.

Prohlídková trasa geoglyfy: Trasa je dlouhá asi jeden kilometr a široká nejvýše tři metry. Uvnitř cesty jsou tři zastavení s kapacitou 5 osob, kde je umístěná legenda objasňující pozorovaná místa.

Kontrolní přístřešek: Přístřešek u vjezdu do oblasti slouží rangerovi rezervace a jako místo kontroly přístupu ke geoglyfům a do pouště Salar de Pintados.