Z Hitlerovy megalomanské Germanie zbyla v Berlíně jen ”houba”

Z Hitlerovy megalomanské Germanie zbyla v Berlíně jen ”houba”

(14. 5. 2012) Berlín 13. května (zpravodaj ČTK Filip Nerad) - Na výšku měří přes 30 metrů, váží úctyhodných 12.650 tun a přezdívalo se mu "houba". Obří betonový válec na jižním okraji Berlína je jediným hmatatelným pozůstatkem Hitlerova megalomanského plánu na přestavbu německé metropole na "hlavní město světa Germania". V Berlíně jsou však dodnes k vidění i jiné doklady nacistické monumentální architektury. Některé z nich měly po druhé světové válce svérázné osudy.

 
 
 
 

Z Hitlerovy megalomanské Germanie zbyla v Berlíně jen ”houba”

Berlín 13. května (zpravodaj ČTK Filip Nerad) - Na výšku měří přes 30 metrů, váží úctyhodných 12.650 tun a přezdívalo se mu "houba". Obří betonový válec na jižním okraji Berlína je jediným hmatatelným pozůstatkem Hitlerova megalomanského plánu na přestavbu německé metropole na "hlavní město světa Germania". V Berlíně jsou však dodnes k vidění i jiné doklady nacistické monumentální architektury. Některé z nich měly po druhé světové válce svérázné osudy.

"Houba" (zdroj foto: Wikipedie/Dieter Brügmann - 2005-03-28)
Vysokozátěžové těleso, jak se tento válec oficiálně nazývá, sloužilo k testování berlínské půdy, zda unese plánovaný 117 metrů vysoký a 170 metrů široký Vítězný oblouk, který se měl stát jednou z dominant nacistické světové metropole. "U tohoto Vítězného oblouku se vzhledem k jeho enormní mase nevědělo, co jeho tíha udělá s podložím," vysvětlil ČTK architekt Michael Richter.

Hitlerův dvorní stavitel Albert Speer proto nechal v roce 1941 nedaleko dnešního nádraží Südkreuz vybudovat obří železobetoný blok u zhruba stejné váze jako proponovaný symbol vítězství Třetí říše, který sahá 18 metrů do hloubky a jeho nadzemní část se jako gigantický hřib tyčí do výšky 14 metrů. Uvnitř byla schována nejrůznější měřící zařízení zaznamenávající pohyby této "houby".

"Tehdejší architekti požadovali, aby Vítězný oblouk neklesl o více než šest centimetrů, nakonec to ale bylo 19,5 centimetru. Znamenalo to tudíž, že bez stabilizace půdy nebo výběru lepších základů ho nebylo možné postavit,"
poznamenal k výsledku experimentu Richter.
Model Germanie, Bundesarchiv Bild 146 III-373 (zdroj: wikipedie)
K němu došli odborníci ale až po válce, neboť její nepříznivý vývoj plánovačům Germanie už nedovolil přistoupit ke stavbě této nacistické slavobrány, kterou dnes stejně jako celý Hitlerův fantaskní projekt připomíná už jen toto "megatěžítko". Od roku 1995 je chráněnou památkou, do jejíchž útrob se lze v turistické sezoně podívat každou neděli v poledne.

Německý diktátor plánoval kompletně přebudovat většinu Berlína, jehož srdcem se měla stát pět kilometrů dlouhá výstavní třída lemovaná honosnými budovami ministerstev, oper a divadel, na jejímž jednom konci se měl tyčit Vítězný oblouk a na druhém monstrózní Velká dvorana s obří kopulí sahající do výšky 320 metrů, pod níž se mělo vejít až 180.000 lidí.

Ale už před přípravami Germanie, jak projekt později pojmenoval Speer, se v německé metropoli realizovala řada staveb, která měla odrážet velikost nové říše. Válku přežil například Olympijský stadion vybudovaný pro sportovní svátek v roce 1936, který je domovem fotbalistů Herthy Berlín, nebo ve své době největší stavba světa, terminál dnes již nefunkčního letiště Tempelhof.

"Hnědou minulost" má také rozsáhlý komplex spolkového ministerstva financí, kde dříve sídlilo ministerstvo letectví Hermanna Göringa a později zde byla vyhlášena ústava Německé demokratické republiky, nebo část dnešní centrály německé diplomacie, kterou obývala říšská banka a schraňovala tam majetek ukradený Židům. V dobách komunistické NDR v ní zasedaly klíčové politické orgány Ulbrichtova a později Honeckerova režimu.

Ještě pestřejší osudy měl obří nadzemní bunkr, který dodnes stojí v centru Berlína kousek od známého Friedrichstadtpalastu. "Sloužil jako ochrana před bombardováním, ale současně byl postaven jako monument. Proto není v podzemí, ale nad zemí, protože pro nacisty měl i architektonickou funkci," vylíčil ČTK průvodce Clément Rognant. Určen navíc nebyl pro běžné obyvatele města, ale pro personál a cestující z nedalekého železničního nádraží.

Po válce Sověti bunkr používali několik let jako vězení a poté sloužil jako skladiště. "Skladovalo se tady ovoce a hlavně banány z Kuby, a proto mu Berlíňané přezdívali banánový bunkr. K tomuto účelu se používal téměř až do pádu Berlínské zdi v roce 1989. Poté se jeho využití zcela změnilo. Stal se z něj techno klub, také sex klub a konaly se tady všemožné párty," doplnil mladý Francouz k porevolučnímu uplatnění betonového kolosu, který na sobě stále nese válečné šrámy i stopy po modernější devastaci. Nyní už několik let slouží jako netradiční galerie, kde veřejnosti zpřístupňuje svoji sbírku současného umění sběratel Christian Boros.

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Ostatní

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře
 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz