Z Hitlerovy megalomanské Germanie zbyla v Berlíně jen ”houba”
(14. 5. 2012) Berlín 13. května (zpravodaj ČTK Filip Nerad) - Na výšku měří přes 30 metrů, váží úctyhodných 12.650 tun a přezdívalo se mu "houba". Obří betonový válec na jižním okraji Berlína je jediným hmatatelným pozůstatkem Hitlerova megalomanského plánu na přestavbu německé metropole na "hlavní město světa Germania". V Berlíně jsou však dodnes k vidění i jiné doklady nacistické monumentální architektury. Některé z nich měly po druhé světové válce svérázné osudy.

Z Hitlerovy megalomanské Germanie zbyla v Berlíně jen ”houba”
Berlín 13. května (zpravodaj ČTK Filip Nerad) - Na výšku měří přes 30 metrů, váží úctyhodných 12.650 tun a přezdívalo se mu "houba". Obří betonový válec na jižním okraji Berlína je jediným hmatatelným pozůstatkem Hitlerova megalomanského plánu na přestavbu německé metropole na "hlavní město světa Germania". V Berlíně jsou však dodnes k vidění i jiné doklady nacistické monumentální architektury. Některé z nich měly po druhé světové válce svérázné osudy.
Vysokozátěžové těleso, jak se tento válec oficiálně nazývá, sloužilo k testování berlínské půdy, zda unese plánovaný 117 metrů vysoký a 170 metrů široký Vítězný oblouk, který se měl stát jednou z dominant nacistické světové metropole. "U tohoto Vítězného oblouku se vzhledem k jeho enormní mase nevědělo, co jeho tíha udělá s podložím," vysvětlil ČTK architekt Michael Richter.
Hitlerův dvorní stavitel Albert Speer proto nechal v roce 1941 nedaleko dnešního nádraží Südkreuz vybudovat obří železobetoný blok u zhruba stejné váze jako proponovaný symbol vítězství Třetí říše, který sahá 18 metrů do hloubky a jeho nadzemní část se jako gigantický hřib tyčí do výšky 14 metrů. Uvnitř byla schována nejrůznější měřící zařízení zaznamenávající pohyby této "houby".
"Tehdejší architekti požadovali, aby Vítězný oblouk neklesl o více než šest centimetrů, nakonec to ale bylo 19,5 centimetru. Znamenalo to tudíž, že bez stabilizace půdy nebo výběru lepších základů ho nebylo možné postavit," poznamenal k výsledku experimentu Richter.
K němu došli odborníci ale až po válce, neboť její nepříznivý vývoj plánovačům Germanie už nedovolil přistoupit ke stavbě této nacistické slavobrány, kterou dnes stejně jako celý Hitlerův fantaskní projekt připomíná už jen toto "megatěžítko". Od roku 1995 je chráněnou památkou, do jejíchž útrob se lze v turistické sezoně podívat každou neděli v poledne.
Německý diktátor plánoval kompletně přebudovat většinu Berlína, jehož srdcem se měla stát pět kilometrů dlouhá výstavní třída lemovaná honosnými budovami ministerstev, oper a divadel, na jejímž jednom konci se měl tyčit Vítězný oblouk a na druhém monstrózní Velká dvorana s obří kopulí sahající do výšky 320 metrů, pod níž se mělo vejít až 180.000 lidí.
Ale už před přípravami Germanie, jak projekt později pojmenoval Speer, se v německé metropoli realizovala řada staveb, která měla odrážet velikost nové říše. Válku přežil například Olympijský stadion vybudovaný pro sportovní svátek v roce 1936, který je domovem fotbalistů Herthy Berlín, nebo ve své době největší stavba světa, terminál dnes již nefunkčního letiště Tempelhof.
"Hnědou minulost" má také rozsáhlý komplex spolkového ministerstva financí, kde dříve sídlilo ministerstvo letectví Hermanna Göringa a později zde byla vyhlášena ústava Německé demokratické republiky, nebo část dnešní centrály německé diplomacie, kterou obývala říšská banka a schraňovala tam majetek ukradený Židům. V dobách komunistické NDR v ní zasedaly klíčové politické orgány Ulbrichtova a později Honeckerova režimu.
Ještě pestřejší osudy měl obří nadzemní bunkr, který dodnes stojí v centru Berlína kousek od známého Friedrichstadtpalastu. "Sloužil jako ochrana před bombardováním, ale současně byl postaven jako monument. Proto není v podzemí, ale nad zemí, protože pro nacisty měl i architektonickou funkci," vylíčil ČTK průvodce Clément Rognant. Určen navíc nebyl pro běžné obyvatele města, ale pro personál a cestující z nedalekého železničního nádraží.
Po válce Sověti bunkr používali několik let jako vězení a poté sloužil jako skladiště. "Skladovalo se tady ovoce a hlavně banány z Kuby, a proto mu Berlíňané přezdívali banánový bunkr. K tomuto účelu se používal téměř až do pádu Berlínské zdi v roce 1989. Poté se jeho využití zcela změnilo. Stal se z něj techno klub, také sex klub a konaly se tady všemožné párty," doplnil mladý Francouz k porevolučnímu uplatnění betonového kolosu, který na sobě stále nese válečné šrámy i stopy po modernější devastaci. Nyní už několik let slouží jako netradiční galerie, kde veřejnosti zpřístupňuje svoji sbírku současného umění sběratel Christian Boros.
Základní informace o objektu
Kategorie
Ostatní
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

7. 8. 2022 20:45:28
Re: Proměna náměstí Jiřího z Poděbrad začne do roku 2023
V oblasti náměstí Jiřího z Poděbrad by bylo třeba řešit dopravu v klidu. Potřebné podzemní parkoviště bylo smeteno ze stolu a tak další léta budou mít rezidenti smůlu.....Parkujte si kde chcete nebo auta nechte za Prahou. Ty vstupy do metra, to je také tragédie!
4. 8. 2022 18:32:36
Re: Restaurace La Bottega Oaks Deli Bistro
Vlastně je to legrační název. Z la bottega vzniklo české putyka, tedy místo nevalné úrovně, kde se spíš jen posedává, a bistro je rychlé občerstvení. A ten anglický název dubu, když se chlubí, že je ze Slovenska, to už je jen třešnička na dortu. Schválně, na co si to místní překřtí?
4. 8. 2022 18:17:17
Re: Proměna náměstí Jiřího z Poděbrad začne do roku 2023
Chtělo by to aspoň jeden realistický obrázek jak to bude vypadat po dokončení - se skutečnou velikostí stromů a hustotou provozu okolo. Jak dlouho bude trvat, než stromy dorostou do velikosti na obrázcích? Myslíte, že budou mít lidi chuť a možnost (nebo odvahu) sníst si na dece na trávníku jídlo koupené třeba na trhu?
4. 8. 2022 17:07:26
Re: Kloboucká lesní – administrativní budova
Skvělé! Gratuluju.
4. 8. 2022 14:39:57
Re: Rubín vrátil opatovickému kostelu ztracený lesk
Střecha super, jen nechápu, proč nezachovali novorománské prvky na fasádě.. o barevnosti ani nemluvím..
27. 7. 2022 14:20:44
Re: Interiér RD – Vysoká nad Labem
Uf... tak to si děláte srandu
23. 7. 2022 17:10:17
Re: Památník válečných veteránů v parku Československých letců v...
Nevím, nakolik to v reálu bude vnímáno jako památník. Na fotkách to spíš vypadá jako prolézačka pro děti Kolik lidí v dnešním prostředí přehlceném reklamou ještě něco čte? Kromě toho, myslet si, že v kruhu opřeném o tři tyče někdo pozná kužel, je dost odvážné.
23. 7. 2022 16:40:39
Re: Střední škola zahradnická a technická Litomyšl
Je příjemné vidět stavbu navrženou pro konkrétní využití. Teď ještě aby měli dost studentů.
19. 7. 2022 17:30:19
Re: Zahálka – objekt G
krásný, zdar
14. 7. 2022 15:14:10
Re: Památník válečných veteránů v parku Československých letců v...
Toto dílo se moc nepovedlo a to esteticky a ani historicky.Navíc deklarovat že je to pro všchny veterány je špatně.Vůbec bych nespojoval boj o osvobození Ostravy (původní památník) a hrdiny Afganistánu.Akce trvalá svoboda byla drahé fiasko.Osvobození Ostravy byla svoboda.Klasický špatný pokus přepis historie.Znásilňujete historickou pravdu.Vyhozené peníze.
12. 7. 2022 14:18:14
Re: Střední škola zahradnická a technická Litomyšl
Moc dobrý a konečně něco příjemně zrekonstruovaného! Ta předešlá poznámka o příšernosti je zajisté od příšerného blbce.
5. 7. 2022 16:56:54
Re: Střední škola zahradnická a technická Litomyšl
To je teda strasnej barak... Co se stalo, Litomysli? To ta puvodni cihlova ruina byla hezci...
4. 7. 2022 11:10:56
Re: Zámecká zahrada a park Oslavany
Krásné. Musím se někdy do té Litomyšle podívat.
1. 7. 2022 20:55:15
Re: Re: Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce.
Jaké možnosti má IPR proti vedení města? Žádná demokracie (vláda všech) nedává ani sebelepšímu architektovi (jedinci) možnost mít poslední slovo.
30. 6. 2022 17:13:37
Re: Re: Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce.
Vize vždy zavání pro široké neinformované publikim nereálností.Spolehlivým řešením je žádné vize nemít. Co je lepší?
28. 6. 2022 19:04:03
Re: Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce.
Souhlasím, že kreativní návrhy výškových budov od arch. Evy Jiřičné jsou ozdobou každého města. Že s tím má třeba Praha problémy, to je velká chyba vedení na Magistrátě (nekvalifikovaného), kterému žel chybně asistuje vedení IPR Prahy. V tomto směru výjimečně uznám snahu primátora Macury v Ostravě, který se snaží o maximální investice ve městě. Ale žel zapomíná na ohromnou dluhovou zátěž, kterou zanechá městu pro další desítky let. Měl by se najít dobrý oponent na Magistrátě Ostravy, který by ho uměl přesvědčit o nereálnosti některých jeho vizí.
24. 6. 2022 08:28:56
Re: Ostravský „mrakodrap“ se dočká rekonstrukce
konečně se někdo nebojí udělat v ČR krásný skoro mrakodrap a také to bude pocta pro paní E.Jiřičnou
17. 6. 2022 16:51:50
Re: Architektonická soutěž Svazková škola Pode Vsí
Autor tiskové zprávy by před 50 lety dostal na základní škole z češtiny za 3 hrubé chyby čtyřku. Odolena je přivlastňovací přídavné jméno a jako takové se neskloňuje!
9. 6. 2022 23:00:22
Re: Debata o propojení centra Ostravy a Dolní oblasti Vítkovic
Přítomnost Tomáše Macury a Zuzany Bajgarové je hodně kvalifikovaný důvod, proč se této debatě vyhnout. Lidé, kterým chybí soudnost a zdravý respekt k urbanismu a k lidem, kteří v Ostravě žijí, nemají mít právo diskutovat o tom, jak se mění Ostrava, i když jsou jen žel velkým omylem ve vedení města. Pro mnoho občanů jsou ostudou naší ostravské municipality. Zejména amatérská kariéristka Bajgarová.
7. 6. 2022 18:12:02
Re: Nový Hlavák dostal zelenou. Projekt osobně představili nejvy...
Předpokládám, že jako u Vltavské koncertní haly, budou opět ve veřejné a anonymní soutěži, vybrání k účasti kolektivy již veřejné a známé.........