Při příležitosti 600. výročí úmrtí Mistra Jana Husa bude na průčelí Betlémské kaple (Betlémské náměstí 4, Praha 1) umístěna 6. července umělecká instalace, která využívá princip slunečního svitu k zobrazení nápisu „ZA PRAVDU“. Akce je výsledkem spolupráce Českého vysokého učení technického v Praze, majitele Betlémské kaple, a Spolku pro připomínku odkazu Mistra Jana Husa. Autory díla jsou Adam Jirkal, Martin Papcún a Jerry Koza z pražského Atelieru SAD.
„Věříme, že toto dílo přijme česká i evropská a světová veřejnost s porozuměním. Husův důraz na hledání pravdy tak bude připomenut i pro další generace,“ řekl Mgr. Hynek Fajmon ze Spolku pro připomínku odkazu Mistra Jana Husa.
V Praze bude nápis zobrazován v češtině na Betlémské kapli, kde Mistr Jan Hus kázal, a v Kostnici v němčině na fasádě Stephanschule, kde byl vězněn. Rektor ČVUT prof. Petr Konvalinka k tomu dodává: „S hrdostí využíváme příležitosti 600. výročí úmrtí Mistra Jana Husa, abychom instalací ZA PRAVDU na Betlémské kapli, která slouží jako reprezentační prostor Českého vysokého učení technického v Praze, připomněli akademikům a veřejnosti jeho život a dílo a tím Husův historický nadčasový odkaz národu.“
Vítězem vyzvané architektonicko-umělecké soutěže se stal návrh pražského Atelieru SAD. Dílo je koncipováno jako série artefaktů komunikujících s architekturou a veřejným prostorem. Instalace má připomínat Husovy životní postoje, vymezení se tehdejšímu mravnímu úpadku církve a vnímání Boha. „Instalaci jsme pojali jako sérii objektů, která symbolicky pracuje s celoživotním postojem Mistra Jana Husa. Jan Hus byl skálopevným zastáncem pravdy, celý svůj život zasvětil jejímu hledání. Přestože mu byl nabídnut život výměnou za zřeknutí se svého přesvědčení a kázání, neodvolal a položil za něj život. Právě tento postoj i s tragickým koncem je pro nás výchozím bodem pro vytvoření díla k Husovu uctění,“ uvedl Jerry Koza.
Jednotlivá písmena jsou vyřezána do silných desek, které jsou nepravidelně rozmístěny po fasádě Betlémské kaple. Na první pohled vytvářejí dojem stupňů, chytů, po nichž lze stoupat vzhůru. Proporcí knihy, mohou být vnímány i jako svazky jeho učení, cesta k jedinému Bohu. Při čtení odkazu, je slovo zhmotnělé a přitom neuchopitelné mezi námi a nebem. Samotný pohled diváka, který stojí pod tímto artefaktem, nutí dívajícího zvednout a napřímit hlavu vzhůru k nebi. Divák se stává součástí prostoru mezi nebem a zemí. Jednotlivé bloky jsou naskrz prořezány tak, aby vyřezaným otvorem pronikalo sluneční světlo a v určeném čase vytvořilo ve stínu desek čitelná písmena. Při celkovém pohledu z dálky se písmena složí do slova. Prozářený a plně viditelný/čitelný bude nápis pouze v červnu a červenci, nejdokonalejší poloha stínu nastane dvakrát do roka – 6. června /začátek Husova procesu v Kostnici/ a 6. července /den upálení Jana Husa/. Nápis je v základní formě viditelný pouze od května do července od 14.00 do 16.00 hodin letního času. Nejspodnější deska nese jméno Jana Husa, datum jeho upálení a 600letého výročí, čímž plní základní funkci pamětní desky. Tato nejspodnější deska může také sloužit pro pietní akty a k symbolickému umístění zapálených svíček.
Omezená možnost vidět celek jen v určitém čase vychází z myšlenky, že některé ideje, přesvědčení přetrvají po staletí. Tudíž roční cyklus je zanedbatelným časovým úsekem. Některé věci a zážitky jsou vzácné, v dnešní době celosvětově sdílených informací časová omezenost může podpořit legendu. Místo se tak stane do určité míry pietní, neboť vydání se k němu bude svátkem obohaceným o setkání s ostatními návštěvníky.
Jednotlivé desky jsou umístěny v různých výškách tak, aby při pohledu z odstupu byla písmena vrhaná stíny dobře čitelná, ale aby, vyjma spodní, byla mimo fyzický dosah procházejících. Technicky jsou bloky s písmeny duté, z nerezového plechu, aby byla zajištěna neomezená životnost díla. Tento materiál však bude povrchově upraven do matné černo-šedé barvy.
Spolek pro připomínku odkazu Mistra Jana Husa vznikl v roce 2015 s cílem připomenout letošní husovské jubileum trvalým uměleckým dílem. Iniciátorem vzniku spolku je český podnikatel Ing. Libor Burian, MBA, který je majitelem a generálním ředitelem firmy MATRIX a.s. Cílem spolku, do kterého vstoupili Hynek Fajmon, David Vávra, Svatopluk Sládeček a Joel Ruml bylo získat kvalitní moderní umělecká díla k poctě Mistru Janu Husovi a umístit je ve veřejném prostoru v Praze a v Kostnici, v místech spojených s Husovým působením. tisková zpráva
Doplněno 7.7. 2015:
Na Betlémské kapli se objevuje nápis Za pravdu; jen za slunečna
(ČTK) – Lidé mohou spatřit na pražské Betlémské kapli, v níž kázal
Jan Hus, nápis Za pravdu. Na průčelí kaple se díky umístění kovových
destiček objevuje jen za slunečného počasí. Instalace byla oficiálně
odhalena dnes v rámci Husovských slavností, jež připomínají 600. výročí
reformátorovy mučednické smrti.
„Pravda se objevuje jenom občas,“ podotkl v projevu předseda
Spolku pro připomínku odkazu mistra Jana Husa Hynek Fajmon. Přiznal, že
iniciátoři uměleckého díla zprvu nevěřili, že bude fungovat. Dnes se ale
o tom osobně přesvědčily desítky lidí, kteří se přišli na odhalení
architektonického prvku podívat.
Výběrová komise ocenila na vítězném návrhu právě rafinovanost a přitom pomíjivost řešení, které není závislé na lidském přání, ale boží vůli. Sluneční paprsek lze navíc chápat jako symbol kostnické jiskry či zážehu plamene, napsal v hodnocení člen komise, architekt David Vávra.
Projekt podnítil podnikatel Libor Burian, který se rozhodl, že bude u příležitosti husovského výročí financovat počin, který by Husa trvale připomínal. Burian dnes označil Husa za výraznou postavu českých a evropských dějin, která má stále co říct. „Těchto osm písmen přenese Husův odkaz po šesti stech letech,“ řekl. Stejná instalace v německém jazyce je i v Kostnici na fasádě Stephanschule, kde byl Hus vězněn.
Autory díla jsou Jerry Koza, Adam Jirkal a Martin Papcún z pražského Atelieru SAD. Instalace uměleckého díla je výsledkem spolupráce Českého vysokého učení technického jako majitele Betlémské kaple a Spolku pro připomínku odkazu mistra Jana Husa.
Dnes se v Betlémské kapli také poprvé rozezněl nový zvon. Odlil jej loni v prosinci přímo na nádvoří kaple mladý zvonař Michal Votruba. Zvon zdobí výjev z Jenského kodexu s Janem Husem při kázání právě v Betlémské kapli. Zvon je netypicky rozdělen na třetiny, v dalších jsou bible a kalich.
Centrem Husovských slavností se včera stalo Staroměstské náměstí, které nabídlo zejména hudební program rozličných žánrů, ekumenickou bohoslužbu, ale například taky recesistickou scénku, v níž Husův představitel jezdil po náměstí na vozítku segway a následně rozdělal z několika dřívek i malý oheň. Akce se konaly i na blízkém Ovocném trhu a v okolních kostelech, v nichž se konaly mimo jiné přednášky a diskuse i výstavy a promítání.
Výběrová komise ocenila na vítězném návrhu právě rafinovanost a přitom pomíjivost řešení, které není závislé na lidském přání, ale boží vůli. Sluneční paprsek lze navíc chápat jako symbol kostnické jiskry či zážehu plamene, napsal v hodnocení člen komise, architekt David Vávra.
Projekt podnítil podnikatel Libor Burian, který se rozhodl, že bude u příležitosti husovského výročí financovat počin, který by Husa trvale připomínal. Burian dnes označil Husa za výraznou postavu českých a evropských dějin, která má stále co říct. „Těchto osm písmen přenese Husův odkaz po šesti stech letech,“ řekl. Stejná instalace v německém jazyce je i v Kostnici na fasádě Stephanschule, kde byl Hus vězněn.
Autory díla jsou Jerry Koza, Adam Jirkal a Martin Papcún z pražského Atelieru SAD. Instalace uměleckého díla je výsledkem spolupráce Českého vysokého učení technického jako majitele Betlémské kaple a Spolku pro připomínku odkazu mistra Jana Husa.
Dnes se v Betlémské kapli také poprvé rozezněl nový zvon. Odlil jej loni v prosinci přímo na nádvoří kaple mladý zvonař Michal Votruba. Zvon zdobí výjev z Jenského kodexu s Janem Husem při kázání právě v Betlémské kapli. Zvon je netypicky rozdělen na třetiny, v dalších jsou bible a kalich.
Centrem Husovských slavností se včera stalo Staroměstské náměstí, které nabídlo zejména hudební program rozličných žánrů, ekumenickou bohoslužbu, ale například taky recesistickou scénku, v níž Husův představitel jezdil po náměstí na vozítku segway a následně rozdělal z několika dřívek i malý oheň. Akce se konaly i na blízkém Ovocném trhu a v okolních kostelech, v nichž se konaly mimo jiné přednášky a diskuse i výstavy a promítání.
Na Betlémské kapli se objevuje nápis Za pravdu; jen za slunečna