Záchrana Císařského pivovaru v Buštěhradě je pravděpodobnější díky studentské iniciativě

Záchrana Císařského pivovaru v Buštěhradě je pravděpodobnější díky studentské iniciativě

(16. 3. 2011) Ještě 4. ledna 2010 byla architektonicky nejvýznamnější a nejrozsáhlejší část Císařského pivovaru v Buštěhradě nedaleko Kladna odsouzena k demolici. Díky Ústavu památkové péče a Fakultě architektury ČVUT, které vyhlásily soutěž na jeho konverzi mezi studenty architektury, současní majitelé pivovaru s demolicí nejhodnotnějších částí pivovarského areálu již nepočítají.

 
 
 
 

Záchrana Císařského pivovaru v Buštěhradě je pravděpodobnější díky studentské iniciativě

Ještě 4. ledna 2010 byla architektonicky nejvýznamnější a nejrozsáhlejší část Císařského pivovaru v Buštěhradě nedaleko Kladna odsouzena k demolici. Díky Ústavu památkové péče a Fakultě architektury ČVUT, které vyhlásily soutěž na jeho konverzi mezi studenty architektury, současní majitelé pivovaru s demolicí nejhodnotnějších částí pivovarského areálu již nepočítají.

Studentské projekty, mezi nimiž vynikly návrhy Tomáše Pokorného, Petra Sládka nebo Evy Šestákové (všichni z pražské Fakulty architektury), budou veřejnosti poprvé představeny na vernisáži 17. března 2011 v prostorách nové budovy Fakulty architektury ČVUT.

Vzhledem k ocenění prací od samotného vlastníka komplexu buštěhradského pivovaru, společnosti Level, se dá do budoucna očekávat další zájem investora na úspěšné realizaci projektu, nikoliv jeho demolici. „Výsledky především ukázaly, že při dalším postupu lze v areálu buštěhradského pivovaru zachovat převážnou část historické struktury a doplnit ji o novou kontextuální zástavbu. Podobné řešení je nejenom stavebně a provozně reálné i efektivní, ale zároveň se díky soutěži potvrdilo, že majitel má v souboru pivovaru přidanou hodnotu, která může atraktivitu bydlení jenom zvýšit,“ říká tajemník soutěže Mgr. Jan Zikmund, který měl soutěž v rámci FA ČVUT na starosti.

Výstava je součástí 6. Bienále Industriální stopy 2011, jež se o záchranu pivovaru taktéž významně zasloužilo a které se i díky podobným aktivitám proměnilo v celoroční projekt. Císařský pivovar je dominantou nejen celého města Buštěhrad, ale představuje významný doklad o vývoji pivovarnictví na celém Kladensku. Společně s buštěhradským zámečkem reprezentuje historicky nenahraditelný objekt, za jehož záchranu místní obyvatelé i odborníci bojují již několik let. Hlavním cílem bylo především změnit rozhodnutí současného majitele – firmy Level, která v roce 2007 oznámila demolici pivovaru a na jeho místě výstavbu zcela nových bytových jednotek.

Záhy po vydání demoličního výměru v roce 2010 nabídl Ústav památkové péče Fakulty architektury ČVUT firmě Level návrh na konverzi areálu ve formě studentské soutěže, která měla majiteli přinést co nejširší spektrum koncepčních variant. Důvodem pro vyhlášení soutěže byl nejen architektonický význam budovy, ale také dlouhodobá snaha zapsat nejhodnotnější části pivovaru na seznam kulturních památek.

Do soutěže, která probíhala v zimním semestru 2010/2011, se přihlásilo celkem 63 projektů, což dokládá mimořádný zájem ze strany studentů ze škol technických i uměleckých napříč univerzitami v Čechách a na Slovensku. Studenti ve svých projektech dbali především na zachování genia loci, životaschopnost projektů či respekt k hmotnému a historickému kontextu místa. Vítězné studie Tomáše Pokorného, Petra Sládka, Evy Šestákové, Ivana Gogoláka, Lukáše Grasseho a Petra Kuneše byly rovněž navrženy na Cenu Břetislava Štorma.

Porota složená z předních českých architektů, teoretiků a kunsthistoriků se shodla na mimořádné kvalitě odevzdaných prací, které citlivě propojily historický areál s novou zástavbou, zatraktivnily celý objekt a především posunuly konverzi industriálních objektů o krok dále. I to byl jeden z důvodů, proč se předpokládá jejich širší představení na výstavě v rámci Industriálních stop i na podzim 2011 pod záštitou Výzkumného centra průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT.

Již v roce 2009 na Bienále Industriální stopy vystoupilo občanské sdružení Buštěhrad sobě, které tak mohlo široké veřejnosti i přítomným odborníkům představit pivovar s jeho kvalitami i hrozbami, jež podstatně ohrožovaly jeho další existenci. Díky podpoře ze strany Výzkumného centra průmyslového dědictví, Ústavu teorie a dějin architektury, Ústavu památkové péče Fakulty architektury ČVUT a především díky trvalé snaze sdružení Buštěhrad sobě se podařilo získat množství kvalitních návrhů, které jistě přispějí k jeho rozvoji v dalších letech.
 

Slavnostní zahájení výstavy studentských projektů proběhne již 17. března 2011 od 15:00 ve dvoraně Nové budovy Fakulty architektury ČVUT (Thákurova 9, Praha 6-Dejvice).

Vedle architektonické, stavební a technologické stránky revitalizace si budou Industriální stopy 2011 všímat udržitelnosti (obsahu, programu) projektů konverze, čemuž napomáhají také dílčí akce zasahující do Stop typu Pražské Quadriennale scénografie a divadelního prostoru (16. - 26. června) anebo zavedený festival současného divadla 4+4 dny v pohybu (říjen 2011). K akcím 6. Bienále bude patřit rovněž výstava Vojtěšská huť ve studentských projektech. Od 23. června do 11. září bude v Zámecké galerii v Kladně vystavena desítka projektů studentů vysokých škol, zabývajících se problematikou místní Vojtěšské huti / Huti Koněv.

Pořadatelé Industriálních stop mohou už nyní oznámit i některé další programové tipy. Patří k nim například pokračování úspěšné publikační řady industriálních průvodců po oblastech České republiky, zaměřené tentokrát na Industriál Ústeckého kraje. K velice oblíbené nabídce Industriálních stop, které v průběhu předchozích pěti ročníků přilákaly na 100 tisíc návštěvníků, patří kulturní a společenské akce v autentických prostorách industriálních staveb. K tradičním a vyhledávaným formátům Bienále se řadí rovněž exkurse a komentované prohlídky, jež nebudou na programu chybět ani letos.

Související články:


 

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Projekty

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

19. 2. 2020 11:04:39

Re: Re: Pankrác.

Je nyní 6141.

18. 2. 2020 22:08:26

Re: Žaloba ombudsmanky kvůli Šantovce Tower

Druhá největší městská památková rezervace Olomouc má pro svoji ochranu vyhlášené ochranné pásmo, které ale nic nechrání - chybí v něm totiž výrok... Magistrátní památkáři si tak flexibilně vymýšlejí podmínky ochrany či neochrany jak se jim zamane a jak kdo přitlačí. A nemohou si to vynachválit: v památkově identickém území sem tam zamítnou nadstavbu rodinného domu a sem tam „pustí“ 22 patrový mrakodrap, jak je vidět. Dovolím si prognózu: dojemná shoda mezi špičkami už několikáté olomoucké politické garnitury a úředníky magistrátu už prošla mnohokrát ohněm, a je na ni 100% spolehnutí. Jen pro připomenutí: 3-letá nečinnost magistrátu při soudem nařízené nápravě zrušené části územního plánu a při nevyhlášení dílčí stavební uzávěry, kladné stanovisko šéfky magistrátních památkářů (na třetí pokus) poté co ho 2x zrušil nadřízený orgán. A abych nezapomněla na „zásluhy“ jednoho z největších malých mužů Olomouce – ministra kultury Staňka, který tak dlouho odkládal jednoznačné rozhodnutí svého ministerstva k této cause, až ho pro jistotu raději vůbec nestihl udělat. Nebojte. Klapne to, A když bude nejhůř, pan Křeček není paní Šabatová. Šantovka Tower bude! A protože žijeme v právní státě, který garantuje rovnost šancí a předvídatelnost práva, po Šantovka Tower začnou v prstenci ochranného pásma kolem Městské památkové rezervace vyrůstat další a další a hanácké mrakodrápky. Magistrát totiž už nebude moci otočit na obrtlíku a další stavby nepovolit. Protože precedent je precedent, tak proč toho nevyužít? Byty v oblacích, z jejichž oken se při nedělním vepřo-zelo-knedlo a lahváči budete moci dívat na barokní skvosty hluboko pod vámi…No řekněte: kdo to má? Myslíte, že bude o zájemce nouze? A město Olomouc konečně prolomí svoji provinciálnost, konečně prorazí a stane se urbanistickou raritou Evropy. Ne kvůli už dávnou okoukanému historickému jádru, ale kvůli náhrdelníků „Nabob“ Towerů kolem něj.

18. 2. 2020 13:03:55

Re: Chata u jezera

siuper

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz