Základna v Antarktidě potřebuje technická vylepšení

Základna v Antarktidě potřebuje technická vylepšení

(ČTK) - Vědecká polární základna J. G. Mendela, která vznikla v Antarktidě v roce 2006, potřebuje technická vylepšení. Počítá se s instalací nových solárních panelů, které umožní, aby tři čtvrtiny energie čerpala z obnovitelných zdrojů. Nutné je také zvětšit kapacitu zařízení na dodávku pitné vody, řekl ČTK Daniel Nývlt z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Škola základnu vybudovala pro pro výzkum prováděný biology, geology a klimatology z ČR.

Komplex leží na Roosově ostrově nedaleko Antarktického poloostrova. V zimě v této oblasti klesají teploty až k minus 35 stupňům Celsia. Základnu využívají vědci jen sezonně; míří na ni každý rok v době antarktického léta, které na jihu panuje od ledna do března.

Když se základna budovala, předpokládalo se, že zhruba 70 procent energie bude z obnovitelných zdrojů. Zatím tyto plány nevyšly. Malá větrná elektrárna a současné solární panely zajišťují dodávku zhruba poloviny potřebné energie. Zbytek si polárníci musí vyrábět s využitím nafty a dieselagregátů.

Staré solární panely nejsou technicky na dostatečné úrovni, vysvětlil Nývlt. Problém měl být vyřešen v uplynulých týdnech. Vědci si koncem loňska odvezli do Antarktidy 110 moderních a vysoce výkonných solárních panelů. Na Rossův ostrov je měl přepravit ledoborec, jenže Průliv prince Gustava, v němž se základna nachází, pokryl led. Bedny s panely proto čekají v jihochilském přístavu Punta Arenas. Zařízení by mělo být nainstalováno další expedicí, tedy za rok.

Základna byla vybudována pro pobyt 15 až 20 lidí. Vodu čerpá z nedalekého potoka, který vytéká z ledovce. V korytě jsou však naplaveniny, voda je proto přečerpávána do sedimentačních nádrží. Lze ji použít až po usazení všech kalů.

V době antarktického léta připomíná voda v potoce "hnědou kávu" a vědci jsou odkázáni na zásoby z nádrží, které vystačí přibližně na dva dny. Proto bude nutné kapacitu tohoto zařízení v nejbližší době rozšířit.

Základnu tvoří hlavní budova 21 metrů dlouhá a 11 metrů široká. Stěny má z dřevoštěpkových desek, mezi kterými je silná vrstva tvrzeného polystyrenu. Zhruba za osm až devět let bude nutné opláštění vyměnit. Zásadnější úpravy nejsou nutné. Kolem budovy jsou menší kontejnery sloužící jako sklady.

Vědci v Antarktidě zkoumají klimatické podmínky, modelaci škodlivého UV záření, zabývají se výzkumem vegetace nebo parazitologií a vulkanologií.