Zámek Kynžvart , kolonie Baba a Nový dům získaly značku Evropské dědictví

Zámek Kynžvart , kolonie Baba a Nový dům získaly značku Evropské dědictví

(2. 4. 2020) Označení Evropské dědictví vzniklo se záměrem ocenit památky, které sehrály určující úlohu v dějinách Evropy nebo při evropské integraci

 
 
 
 

Zámek Kynžvart , kolonie Baba a Nový dům získaly značku Evropské dědictví

(ČTK) – Na seznam významných památek oceněných značkou Evropské dědictví přibylo deset nových lokalit, mezi nimiž jsou i tři české. Porota z přihlášených zájemců vybrala západočeský zámek Kynžvart a soubor meziválečných experimentálních sídlišť moderní architektury, mezi nimiž jsou i pražská kolonie Baba a brněnská kolonie Nový dům. Dne 31. března 2020 o tom informovala Evropská komise.

Označení Evropské dědictví (European Heritage Label) funguje od roku 2013 a vzniklo se záměrem ocenit památky, které sehrály určující úlohu v dějinách Evropy nebo při evropské integraci. Symbolická hodnota daného místa je tak při rozhodování o udělení značky ještě významnějším kritériem než jeho estetická či architektonická kvalita.

Na seznamu je nyní 48 míst včetně nových přírůstků. Je mezi nimi například vesnice Schengen, místo podepsání schengenské dohody o volném pohybu, centrum Atén nebo loděnice v Gdaňsku. Česko bylo dosud zastoupeno přemyslovským hradem v Olomouci.

Zámek Kynžvart se na seznam dostal jako místo diplomatických setkání z dob, kdy byl jeho vlastníkem rakouský kancléř Klemens Metternich. Pražská a brněnská kolonie moderních domů získala ocenění v rámci společné přihlášky Česka, Polska, Rakouska a Německa, kde mezi světovými válkami vznikly kolonie funkcionalistických staveb po vzoru dílenského svazu Werkbund. Kromě Prahy a Brna lze tyto kolonie navštívit také ve Stuttgartu, ve Vratislavi, Vídni a Curychu.

Evropské dědictví se liší od ostatních iniciativ v oblasti kulturního dědictví, jako jsou například seznam světového dědictví UNESCO, úmluvy UNESCO o nehmotném kulturním dědictví nebo "evropské kulturní trasy" Rady Evropy.

Zámek Kyžvart

• Klasicistní zámek leží v okrese Cheb nedaleko města Lázně Kynžvart. Jeho historie je spojena s rodem Metternichů, nejznámějším majitelem byl císařský státní kancléř Klemens von Metternich, kterému objekt sloužil jako reprezentativní letní sídlo. Nyní je zámek v majetku českého státu, spravuje ho Národní památkový ústav.
• Původně barokní zámek nechal postavit hrabě Philipp Emmerich Metternich v letech 1681 až 1691, a to na místě renesanční tvrze pánů z Cedvic. Za éry Klemense Metternicha (1773 až 1859) byl zámek v letech 1820 až 1833 přestavěn. Empírovou přestavbu ve stylu vídeňského klasicismu provedl stavitel Pietro Nobile.
• Součástí areálu je rozlehlý park s řadou drobných staveb a s koplexem bývalého zámeckého pivovaru.
• V zámku jsou unikátní sbírky uměleckých děl, k nejcennějším patří gotické deskové oltářní obrazy z roku 1510 a francouzská renesanční tapisérie z období kolem roku 1560. V Metternichově knihovně je množství vzácných knih, prvotisků i rukopisů. Součástí sbírek jsou také zbraně a kabinet kuriozit včetně vzácných osobních předmětů slavných historických osobností (například modlitební knížka Marie Antoinetty, popel z hrobu Achilla nebo amulet básníka lorda Byrona).
• Zámecké muzeum, založené v roce 1828, patří k nejstarším v Čechách. Součástí sbírek byl i rozsáhlý dar bývalého chebského kata Karla Husse, který kancléři Metternichovi předal v roce 1828 svou sbírku mincí a přírodnin.
• Zámek byl v roce 2001 zapsán na seznam národních kulturních památek.

Osada Baba v Praze
• 
Vilová kolonie v pražských Dejvicích vznikla jako jedna z evropských ukázkových kolonií moderního bydlení. Navazovala na jiné podobné projekty, z nichž k nejvýznamnějším patří stuttgartská kolonie Weissenhofsiedlung, zbudovaná podle urbanistického návrhu Ludwiga Miese van der Rohe v rámci výstavy Die Wohnung v roce 1927.
• Kolonie Baba zahrnuje 33 funkcionalistických vil z let 1932 až 1940. Domy jsou různého typu s jedním bytem či dvěma byty nebo vily s ateliérem, většinou ve slohu emocionálního funkcionalismu.• Za projektem stál Svaz československého díla pod vedením architekta Pavla Janáka. Vily si zde nechala postavit řada známých osobností, architekti, politici, právníci či umělci. Je zde například Sutnarova vila dle projektu architekta Oldřicha Starého, Sukova vila podle návrhu Hany Kučerové Záveské či Janákova vila. Jedinou stavbou, na jejímž projektu se podílel zahraniční architekt, je Paličkova vila, jejíž plán vypracoval nizozemský architekt Mart Stam.
• Osada Baba je od roku 1993 městskou památkovou zónou.

Kolonie Nový dům v Brně
• 
Výstavní kolonie Nový dům v Brně-Žabovřeskách patří mezi evropské ukázkové projekty moderního bydlení vzniklé před druhou světovou válkou.
• Stavbu iniciovali stavitelé Čeněk Ruller a František Uherka a podpořil ji Svaz československého díla. Záměrem bylo představit moderní úsporné individuální bydlení pro střední vrstvu.
• Kolonii tvoří 16 funkcionalistických domů postavených v roce 1928. Jejich rozmístění na pozemku pod Wilsonovým lesem stanovili architekti Bohuslav Fuchs a Jaroslav Grunt na základě půdorysů domů dodaných devíti architekty. Domy jsou volně po obvodu klínovitého pozemku s vnitřní společnou parkovou plochou. Většina bytů byla vybavena typovým vestavěným nábytkem.
• V současnosti jsou některé domy památkově chráněny (Fuchsův, Gruntův a Starého). Řada z domů však utrpěla za minulého režimu, kdy byly používány jako vícegenerační a proto různě upravovány a přestavovány.

Doplněno Stavbaweb:
Jako první v České republice prestižní označení „Evropské dědictví“ získalo Arcidiecézní muzeum Olomouc:



Označení Evropské dědictví

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

25. 5. 2020 17:38:58

Re: Interiér rodinného domu

Jako uživatelka bych měla k Vašemu návrhu několik výhrad, ačkoli je interiér na pohled impozantní : 1) podle velikosti ložnice a postlelí odhaduji, že kuchyň bude mít rozměry cca 4x5 m. I když velká kuchyň je krásná, současně by měla šetřit nohy kuchařky, která kromě vaření je možná celý den pracovně na nohou a ještě obstarává malé děti. Víte jak se naběhá s hrncem špaget po kuchyni, než ho někam umístí? A další cca 3 m k jídelnímu stolu, když chce servírovat. Nechtěla bych to. Kuchyň, kde se nestoluje, má být prostorná, praktická, ale ne rozlehlá! 2) Ložnice na opačné straně domu od WC vám nebude vadit, dokud budete mladí a zcela zdraví. Potom si zařídíte raději ložnici v sousední koupelně, než bloudit po celém domě. 3) chválím nápad dvoupostele s prostředním madlem v dětském pokoli. Skvělý nápad s multifunkční a velkokapacitní pohovky s postelemi pro hostinský pokoj (nebo do obýváku). Ale rodičům se dvěma dětmi i stejného pohlaví, bych zcela určitě, po všech svých zkušenostech, doporučila raději dva malé pokojíky než jeden společný. Možná ten společný tak max. max. do 5. třídy. Ale pak by jej muselo být možné rozdělit na dva. P.S. Pohled z pohovky obýváku do přírody může být úchvatný, na krb také. Přesto bych umožnila pro konzervativce i pohled na obrazovku TV - pohovka jak stvořená pro domácí kino! Je mi líto, ale snaha po umění tady, podle mne, převyšuje funkčnost a praktičnost. Měly by být v rovnováze. Člověku běžně nestačí jen se dívat, v bytě musí i příjemně žít.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz