ZÁVĚRY A NÁZORY z jarního Summitu architektury a rozvoje

ZÁVĚRY A NÁZORY z jarního Summitu architektury a rozvoje

(30. 4. 2019) Co se povedlo, co nepovedloa co je potřeba udělat?

 
 
 
 

ZÁVĚRY A NÁZORY z jarního Summitu architektury a rozvoje

Na jarním Summitu architektury a rozvoje, který se konal 28. 3. 2019 v pražském Obecním domě, projednávali klíčoví představitelé veřejné i soukromé sféry a přední architekti hlavní záležitosti stavebního rozvoje a dalšího směřování architektury. A toto jsou závěry ohledně hlavních témat:
 

  • Připravovaná rekodifikace stavebního práva a fikce souhlasu jsou nutné kroky správným směrem – na dílčí záležitosti mohou být mezi odborníky různé názory, o nutnosti komplexní rekodifikace ale panuje v rámci odborné veřejnosti téměř univerzální shoda
    Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR) rekodifikaci připravovanou Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) plně podporuje, stejně jako například Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) a Česká komora architektů (ČKA). Pro úspěšné pokračování a dokončení ambiciózního záměru rekodifikace je ale nezbytné získat výrazně širší důvěru a podporu veřejnosti, a to jak odborné, tak i laické. Tato důvěra stojí na informovanosti všech stran a transparentnosti změn zákonů.

  • Klíčová je digitalizace schvalovacího procesu a je třeba ji zavést co nejdříve
     Připravovaný revoluční zákon o právu občana na digitální službu zajistí všem právo na digitální služby státu, včetně digitalizovaného schvalovacího procesu. Vláda má určit katalog služeb a do čtyř let je převést do digitální podoby. U stavebního procesu však elektronizace nesmí znamenat jen to, že všechny složité dokumenty, které dnes máme v papírové podobě, jen překlopíme do elektronické formy.

  • Pro zavedení digitalizace a pro zrychlení schvalování je nutné, aby MMR vyhláškou co nejdříve zjednodušilo požadavky na projektovou dokumentaci pro schvalovací proces
     Dnes je nutné v rámci procesu předkládat rozsáhlou dokumentaci v detailu, který odpovídá v podstatě realizačnímu projektu. S technickými detaily, které obsahuje, nicméně v naprosté většině případů stavební úřady a další instituce vůbec nepracují. Takový rozsah dokumentace je v zahraničí zcela neobvyklý. Detailní projektová dokumentace by měla být až pro vlastní realizaci stavby a následnou kolaudaci.

  • Pro rozjezd nové výstavby v Praze je nutné zřídit Centrální stavební úřad a urychlit změny územního plánu zejména na brownfieldech
    Neschopnost vedení Prahy shodnout se na Centrálním stavebním úřadu pro velké stavby je zásadním problémem. Jistá forma centralizace pro prosazení celoměstské koncepce je totiž nezbytná. Centrální úřad by měl rozhodovat o speciálních a velkých stavbách a může vzniknout jednoduchou změnou statutu hlavního města. Kromě rozhodování o stavbách, které svou velikostí nebo významem přesahují hranice městských částí, by mohl také metodicky vést 22 stávajících stavebních úřadů, což by napomohlo jednotnosti a předvídatelnosti rozhodování. V Praze také není možné se upínat až ke schválení připravovaného Metropolitního plánu. Do jeho platnosti je klíčové provádět potřebné úpravy stávajícího územního plánu, kde by změny řešící problémy dopravy a dostupnosti bydlení pro konkrétní připravené projekty měly mít jasnou prioritu.

  • Praha by se mimo své historické centrum neměla bát moderní architektury a dále od centra ve vhodných lokalitách by mohly vznikat i vyšší stavby
     Unikátní moderní stavby v Praze zoufale chybějí. Město přece nemůže žít jen ze své minulosti. Je k zamyšlení, proč v této době nemáme ambice po sobě zanechat budoucím generacím unikátní současné stavby. A proč by dále od historického centra nemohly vznikat i vyšší moderní budovy, což by pomohlo vytváření multicentrického města? Nová koncertní budova v Praze by mohla být obrovskou příležitostí přivést do Prahy špičky světové architektury. Místo na břehu Vltavy přímo u stanice metra Vltavská má potenciál a bylo vybráno s velkým rozmyslem. Stavba významné kulturní stavby právě na tomto místě by mohla představovat novodobou obdobu Národního divadla.

  • Pro soudobou architekturu je klíčové řešení veřejného prostoru a zeleň
     Trendem v soudobé architektuře je především příroda, zeleň okolo staveb a prorůstající nejrůznějšími způsoby do budov. Podstatné je hlavně řešení veřejného prostoru a jeho kvalita. Na tom se shodují jak domácí, tak zahraniční architekti. Někteří však upozorňují na to, že zde je zásadní ekonomické hledisko, kdy údržbové náklady rozsáhlejší zeleně integrované do staveb jsou velmi vysoké.

    Co se povedlo, co nepovedloa co je potřeba udělat?
  •  Česko je zcela paralyzováno byrokracií, v mezinárodním srovnání se propadá stále níže a nedaří se povolovat ani veřejně prospěšné stavby
     Jediným východiskem z legislativní pasti je celková a progresivní rekodifikace stavebního práva a digitalizace povolování
     Cílem nového stavebního zákona je zjednodušení a zrychlení schvalování, větší předvídatelnost rozhodnutí a omezení byrokracie
     Nutná komplexní rekodifikace musí přinést změnu desítek provázaných zákonů a je třeba k ní přistupovat jako k celku, jen tak může platit již za dva roky
     Velmi přínosné jsou novely o společném řízení a fikci souhlasu, ale od ministerstva zatím chybí vyhláška zjednodušující dokumentaci pro povolování
     Nové vedení Prahy se vyjadřuje zatím prorozvojově, ale na konkrétní kroky k lepšímu metropole stále čeká a byla by škoda promarnit další čtyři volební roky
     Zásadním problémem vedení Prahy je neschopnost se domluvit na zřízení centrálního stavebního úřadu, který by řešil celoměstsky významné stavby
     V Praze je absolutně nezbytné provádět změny územního plánu zejména na brownfieldech a ty, které řeší problémy dopravy a dostupnosti bydlení by měly mít jednoznačnou prioritu
     Připravované plány vedení Prahy pro novou bytovou politiku a zřízení městské investorské organizace se nesmí stát „černou dírou“ na veřejné peníze
     Architektonická soutěž na moderní koncertní budovu je pro Prahu obrovskou příležitostí přivést do metropole skutečné špičky světové architektury
     Kvalitní architektura a transparentní prezentace připravovaných projektů mohou zásadně pomoci pozitivnímu vnímání potřeby stavebního rozvoje
     Stavební rozvoj je také ve velkém ekonomickém zájmu země, například za každý prodaný byt v Praze stát získává na daních kolem 1 milionu korun

    Zajímavé názory vystupujících o stavebním rozvoji

    Marcela Pavlová
    náměstkyně ministryně pro místní rozvoj: „Naším cílem je jedno řízení u jednoho stavebního úřadu a jedno povolení na základě kterého by stavebník stavbu mohl realizovat.“
    „Věcný návrh stavebního zákona byl předložen do meziresortního připomínkového řízení na začátku února. V tuto chvíli vypořádáváme připomínky. Věřte, nevěřte, z věcnému záměru přišlo zhruba 1600 připomínek, z toho 1200 připomínek bylo označeno jako zásadní. Ty nyní vypořádáváme, zůstala nám však řada rozporů. Nic překvapivého. Chtěli bychom, aby návrh zákona na úřad vlády byl předložen koncem dubna.“

    Petr Hlaváček
    1. náměstek primátora a radní HMP pro územní rozvoj a územní plán: „Městský developer zatím nestaví byty a nerealizuje stavby. Neumíme to. Je to otázka času, musíme se to naučit, ale vždycky to bude jen určitý segment například sociální byty… Hlavním smyslem městského developera bude práce s pozemky, koordinace v území, koordinace požadavků města, spolupráce se soukromým sektorem.“
    „Polsko se proměňuje, má ambici být významným hegemonem v severovýchodní oblasti a na základě tohoto paradigmatu buduje svá města a na základě tohoto paradigmatu rekodifikovalo své stavební právo a k výstavbě přistupuje zcela jiným způsobem.“

    Hana Marvanová
    radní pro oblast legislativy, veřejné správy a podpory bydlení HMP: „Dnes existuje výjimka, že o určitých stavbách přesně vymezených statutem se rozhoduje na úrovni magistrátu a zbývající věci jsou rozhodovány na 22 stavebních úřadech na městských částech. Naše změna spočívá v tom, že by se rozšířila tato výjimka i o další stavby celoměstského významu. Mělo by jít o velké stavby infrastrukturální nebo velké komplexy bytů, občanské vybavenosti.“
    „I pokud by se nám nepodařilo Prahu sobě a Piráty přesvědčit o potřebnosti vzniku Centrálního stavebního úřadu, stejně podle novely zákona o liniových stavbách přejde povolování dopravních staveb od srpna tohoto roku na magistrát. Pak by se mohlo ukázat, že je to dobré řešení i pro další stavby.“

    Ondřej Boháč
    ředitel IPR: „Jak normy, tak soulad stanovisek dotčených orgánů jsou v té rekodifikace nejohroženější. Budou pod tlakem desítky profesních a státních institucí. Každý bude obhajovat svoji důležitost, svoje razítko, svoji chvilku slávy, svoji vážnost a hrozí velké riziko, že se tyto dva pro nás klíčové principy z rekodifikace ztratí.“
    „Myslím si, že v té diskusi je třeba se neustále vracet k těm základním principům a ty z procesu rekodifikace neztratit.“

    Dušan Kunovský
    šéf CENTRAL GROUP a člen SAR: „Pokud se bude povolovat tak málo bytů jako v posledních letech, bude v roce 2030 chybět 100 tisíc bytů. Tedy bydlení pro zhruba 200 tisíc lidí. Přitom v přípravě a schvalovacím procesu je zablokovaných kolem 96 tisíc bytů a z toho dvě třetiny na brownfieldech. Dobrou zprávou je to, že už v letošním roce by se mohl projevit pozitivní efekt již platné novely zavádějící společné územní a stavební řízení, což může ušetřit v povolování až tři roky. A další urychlení procesu by měla přinést novela zavádějící fikci souhlasu, která by mohla platit již od září.“
    „Stát má na zrychlení a zjednodušení povolovacích procesů svůj velký ekonomický zájem. Například z každého nového bytu v Praze získává na DPH a dalších daních kolem jednoho milionu korun. To je při 5000 prodaných bytech v loňském roce částka kolem pěti miliard korun. A to jenom v Praze a jenom z nových bytů.“

    Pavel Kliment
    partner KPMG a člen SAR: „Trh si vždycky pomůže. A pomáhá si nyní výstavbou za Prahou, kdy jak v objemu zahájených, tak dokončených bytů je Středočeský kraj před Prahou, ovšem se všemi těmi efekty, jako je zatěžování příjezdových cest dopravou.“
    „Podíl populace v jednočlenných domácnostech napříč evropskými zeměmi roste. Je jasné, že pokud tato dynamika pokračovat bude, bude tento trend přispívat k růstu poptávky.“

    Jiří Nouza
    prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví: „Vláda deklarovala snahu přijmout zákon o liniových stavbách. Nyní běží další novela – fikce souhlasu. A pokud mohu říci, zatím jsem se nesetkal s nějakým významným odporem napříč politickým spektrem, a to také považuji za důležitý signál.“
    „Jeden z úkolů, který si vláda dala bylo připravit strategický investiční plán země. Byla založena rada pro investování. Zatím ale proběhlo jen jedno jednání. A tak je pro mě zatím plán investic souborem zbožných přání ve výši tří bilionů korun a zatím vůbec nevíme, kam se to bude směřovat.“

    Martin Kupka
    místopředseda poslaneckého Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj: „Jsem rád, že se podařilo napříč politickým spektrem předložit revoluční zákon o právu občana na digitální službu. Lidé, včetně architektů, projektantů či stavebníků, tak budou mít právo od státu něco očekávat. Vláda bude mít totiž povinnost určit katalog služeb a do čtyř let je převést do digitální podoby.“
    „Stvořit nový předpis je mnohem jednodušší, než nějaký zrušit nebo zredukovat. Statistiky jasně ukazují, že je čas na legislativní revoluci. Oproti roku 2011 se nám totiž doba povolování staveb prodloužila na dvojnásobek. Elektronizace stavebního povolování však nemůže vypadat tak, že se překlopí to, co teď máme v papírové podobě do elektronické formy.“

    Roman Koucký
    vedoucí Kanceláře Metropolitního plánu Prahy IPR: „Téměř polovina města je chráněna památkovým zákonem a metropole má největší ochranné pásmo památkové rezervace na světě. Pokud se shodneme na myšlence trvale udržitelného rozvoje, musíme přijmout i myšlenku Vídeňské deklarace, že se město musí dynamicky proměňovat. Pokud se podaří oživit okolí historických center, tak z toho zpětně profitují.“
    „Metropolitní plán jsme připravili jako vyvážený, stabilní, ale zároveň flexibilní dokument. Je do něj vložena určitá kontinuita, je v něm jistá vize a vyžaduje jistou synergii, bez které není možné pracovat.“

    Sou Fujimoto
    japonský architekt: „Jsem přesvědčen, že i tak krásné historické město, jako je Praha, dokáže najít dialog mezi historickými stavbami a moderní současnou architekturou, která by zcela jistě vnesla do Prahy mnohem více života.“
    „Když propojujeme přírodu s architekturou, nejde jen o to, že vneseme zeleň do architektury. Jde o to, že se snažíme vytvořit harmonii a zároveň kontrast mezi tím, co je staré a co je nové. Jak historie, tak budoucnost mohou být v centru naší pozornosti.“

    Eva Jiřičná
    česko-britská architektka: „Když někdo přijede do Prahy a zeptá se mě, jaká je tady moderní architektura, tak člověk řekne Tančící dům, Tančící dům a možná ještě Tančící dům. Těch dalších staveb je opravdu velice málo, a je to velká škoda.“
    „V Británii jsme dělali rekonstrukci a dostavbu, kde jsme museli zbourat několik pater budovy, která měla historii sahající až k Jindřichu VIII., abychom do ní mohli vložit novou konstrukci. Celý povolovací proces trval 6 měsíců. Tady v Praze naopak na příkladu kostela sv. Anny, to trvalo několik let a tři odvolání, a to jsme nežádali o rekonstrukci, ale čistě o konzervaci.“

    Josef Pleskot
    český architekt, předseda Gremiální rady IPR a člen SAR: „V druhé polovině 19. století znamenalo Národní divadlo rozkvět centra města. Koncertní síň na Vltavské by to samé mohla udělat pro dnešek. Divadlo těžilo z těsné blízkosti řeky a panoramatu, i to by se mohlo zhmotnit na Vltavské.“
    „Nechci v žádném případě předjímat, jak by měla vypadat architektura koncertní síně na Vltavské. To má být předmětem mezinárodní soutěže.“

    Ladislav Lábus
    děkan Fakulty architektury ČVUT: „Neustále si klademe otázky, zda jsme dostatečně světoví v tom, co produkujeme ať již v Praze nebo v jiných městech, přitom jsme světově ojedinělí jen v tom, jak nestavět, a ne jak stavět.“
    „Asi před dvěma měsíci jsem byl osloven časopisem, abych se vyjádřil k tomu, která kulturní stavba je v Praze nejpotřebnější. Vyhnul jsem se odpovědi tím, že jsem upozornil na to, že nejsou důležité jen kulturní stavby, ale kultura stavění.“
    „Veřejný prostor je velmi důležitý pro všechna města a stává se stále důležitější právě pro mladou generaci, která má jiný životní styl, než o víkendu odjíždět na chalupu na Šumavu.“

    Ian Ritchie
    britský architekt: „V posledních 10 nebo 15 letech začali architekti umisťovat na budovy stromy. To je ale velmi drahý způsob, vyvolává obrovské náklady. A já si nemyslím, že to je správný způsob, jak přinést zeleň do rezidenčních oblastí. Náklady na služby spojené s údržbou zeleně u projektů, které s ní hodně pracují, rostou až k hodnotě 1000 eur na jeden byt a jeden měsíc. To je zcela neúměrné.“
    „Krása není lineární. Když chcete postavit budovu za pomoci nelineárnosti, máte opravdu dobrou šanci, že ta architektura bude veřejností akceptovaná.“

    Peter Gero
    německý urbanista: „Mnoho lidí při výstavbě HafenCity v Hamburgu nerozumělo, proč se má město měnit a mnoho lidí nerozumělo proč se má měnit mimo rámec územního plánu. Ale při tvorbě města není podstatná regulativnost územního plánu, ale nápad. Až potom je třeba tento nápad vtěsnat do změny územního plánu.“
    „Pobytová kvalita veřejného prostoru ve velkých městech je velmi důležitá. A je to i příklad, jak by se mělo v Praze vytvářet prostředí v bytové výstavbě a na brownfieldech.“

    Pavel Hnilička
    český architekt, urbanista a člen SAR: „Co je mezi budovami, je stěžejní ve vývoji architektury. Jak si domy rozumí navzájem, jak spolu vytvářejí jednu strukturu. Ukazuje se, že projekty, které pracují v kontextu, dostávají dnes nejvyšší ocenění.“
    „Vidím to jako velkou škodu pro město Prahu, že není schopné pracovat s měřítkem staveb a územní plán je v tomto případě v podstatě bariérou, aby se tento urbanistický zcela jasný detail dal jednoduše provést.“

    Ed Clark
    zástupce britského architektonického ateliéru ARUP: „Architektura se stále více zabývá otázkou populace ve městech. Za 30 let bude více než 70 procent světové populace žít ve městech. A podle toho je potřeba město plánovat.“
    „Před několika lety jsem se podílel na Kaplického návrhu na novou Národní knihovnu. Nemohu tuto spolupráci na projektu plánovaném kdysi v Praze opomenout. Nechci předjímat, zda měla být postavena či nikoli. Chci jen ukázat, jak jednoduché technické řešení jsme navrhli a jak jednoduchá díky němu je ta stavba ve své podstatě.“

    Zdeněk Fránek
    český architekt, pedagog a člen SAR: „Pod stromem je o 20 stupňů méně než na chodníku vedle. Přesto se za poslední dva roky skácelo v ČR nejvíce stromů v historii našeho území.“
    „Kůrovec není příčina. Je to umělec, který využívá příležitosti, které jsme mu nachystali. Stejně tak, jako člověk.“

    Videoreportáž ze summitu, video o stavebním rozvoji i celý záznam akce najdete na webu www.arch-rozvoj.cz.

    Komentáře ke článku

     
     
     
     

    6. 5. 2019 12:25:42. Re: ZÁVĚRY A NÁZORY z jarního Summitu architektury a rozvoje. Jitka

      Mám jen obavu, aby se z práva občana na digitální službu nestala POVINNOST občana komunikovat digitálně. Občan musí mít vždy možnost volby - není přece povinen mít potřebné vybavení.

    Registrace k zasílání newsletteru

    Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

    *Povinné položky
    Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
     
     
     
    © 2007–2019 Business Media CZ, s. r. o.