Zelená citadela v Magdeburku

Zelená citadela v Magdeburku

(8. 4. 2013) Hundertwasser netáhne turisty jen ve Vídni, ale i v Magdeburku

 
 
 
 

Zelená citadela v Magdeburku

Hundertwasser netáhne turisty jen ve Vídni, ale i v Magdeburku

Zelená citadela (zdroj foto: Wikipedie, autor: Doris Antony) - V komplexu sídlí hotel, mateřská škola, nájemní byty a kanceláře. Kolem dvou vnitřních dvorů jsou rozmístěny obchůdky, restaurace a kavárničky.
V komplexu sídlí hotel, mateřská škola, nájemní byty a kanceláře. Kolem dvou vnitřních dvorů jsou rozmístěny obchůdky, restaurace a kavárničky. Stavba započatá v roce 2003 byla dokončena v roce 2005 (doplněno Stavbaweb).

(zpravodaj ČTK Filip Nerad) - Německý Magdeburk se může pochlubit památkami na historii sahající hluboko do středověku. Jedním z jeho největších turistických lákadel se ale stala původně kritizovaná výstřední Zelená citadela - poslední dům projektovaný excentrickým rakouským architektem Friedensreichem Hundertwasserem, kterého mezinárodně proslavila podobně netradiční stavba ve Vídni nesoucí jeho jméno. Na rozdíl o ní je ale v Magdeburku možné nahlédnout i do vnitřních prostor komplexu a alespoň na chvilku zkusit, jak se v budově prorostlé stromy, se zvlněnými podlahami a s každou klikou jinou žije.

První, co každého návštěvníka nejspíš zarazí, není ani tak architektonické pojetí moderní stavby, jako barva její fasády. Zelená citadela je totiž převážně růžová. "Růžovou barvu Hundertwasser zvolil jako kontrast k okolním budovám," vysvětluje průvodkyně Karin Franková.
Zelená citadela (zdroj foto: Hotel in der grünen Zitadelle von Magdeburg)
Přízvisko zelená dostala proto, že její střechy jsou porostlé trávou a stromy. "Hundertwasser říkal, že uzavřel smlouvu s přírodou. To, co jí vzal na zemi, dal na střechu," tvrdí Franková. Označení citadela odkazuje na historickou magdeburskou pevnost na Labi, které městem protéká.

Na místě Hundertwasserova domu stál původně kostel, který stejně jako většina zástavby metropole Saska-Anhaltska padl za oběť bombardování na konci druhé světové války. Východoněmecký režim místo něj postavil nevzhledný šestipatrový panelák, který se po pádu komunismu město rozhodlo nahradit něčím originálnějším.

Na dohled od majestátní gotické katedrály, v níž je pochován slavný císař Ota I. Veliký, tak v letech 2003 až 2005 vyrostl Hundertwasserův projekt v duchu jeho filozofie odmítání rovných linií a pravidelnosti a snahy o skloubení zeleně s architekturou. "Je to oáza pro lidskost a přírodu v moři racionálních domů," říkal sám autor a označoval objekt za svou nejkrásnější a nejlepší stavbu - alespoň podle tvrzení Magdeburčanů.

Na vlastní oči přitom Hundertwasser dílo nikdy neviděl, neboť zemřel v roce 2000 během plavby z Nového Zélandu do Evropy. Dokončení návrhu se pak ujal jeho přítel, rakouský architekt Peter Pelikan, který se podílel i na plánování proslulého Hundertwasserova domu ve Vídni.

Zvenčí Zelená citadela pevnost skutečně připomíná. Ochoz střechy vypadá jako cimbuří, které se vine mezi věžemi zakončenými baňatými špičkami ve tvaru cibule nebo zlatými koulemi. Vnějšek budovy a dva vnitřní dvory zdobí více než 140 sloupů a téměř 900 oken. Ani jeden z těchto prvků přitom není velikostí, tvarem či barvou shodný s jiným. To samé platí o interiérech. Všechny vchodové dveře a dokonce kliky v bytech jsou jedinečné. Bytů je zde 55 a každý má odlišný půdorys.
Zelená citadela (zdroj foto: Hotel in der grünen Zitadelle von Magdeburg)
Ačkoli bydlení v magdeburském Hundertwasserově domě není na německé poměry nejlevnější - nájem v bytě o 90 metrech čtverečních vyjde skoro na tisíc eur (přes 25.000 Kč) -, všechno je obsazené. "Odtud se nestěhuje, tady se bydlí až do smrti," poznamenala Franková. Byty si prý lze jen pronajmout, ne koupit.

K dalším netradičnostem Zelené citadely patří zvlněné podlahy, které podle architekta umožňují člověku smysly vnímat i chůzi, a stromy rostoucí uvnitř domu. O ty se starají obyvatelé. "Strom jim za to platí tím, že dává kyslík, říkal Hundertwasser," přidala průvodkyně další citát vídeňského rodáka, jehož občanské jméno bylo Friedrich Stowasser.

Kromě obytné části v komplexu sídlí hotel, mateřská škola, obchody, galerie, restaurace, kavárna, divadlo a informační centrum. Podle jeho vedoucího Patricka Knobbeho-Berlta se prohlídek budovy každý rok účastní na 25.000 zájemců a akce pořádané v Zelené citadele navštíví celkem 220.000 lidí. Počtem návštěvníků tak předčí i hlavní turistický tahák města, magdeburský dóm, který loni přivítal přes 144.000 lidí. Víc než Zelená citadela jich podle dostupných informací přilákala jen místní zoo.

Původně přitom Magdeburčané nápadu postavit výstřední Hundertwasserův projekt v historickém srdci města příliš nakloněni nebyli a stavbě za 27 milionů eur (dnes téměř 700 milionů Kč) hanlivě přezdívali "pestrá bouda". Postupně ji ale vzali na milost a v současnosti patří k symbolům dvousettisícového východoněmeckého města. "A všimněte si, že na rozdíl od jiných na ní nejsou vůbec žádná graffiti. I sprejeři ten dům respektují," přidává perličku na závěr Karin Franková.

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Administrativa

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

25. 5. 2020 17:38:58

Re: Interiér rodinného domu

Jako uživatelka bych měla k Vašemu návrhu několik výhrad, ačkoli je interiér na pohled impozantní : 1) podle velikosti ložnice a postlelí odhaduji, že kuchyň bude mít rozměry cca 4x5 m. I když velká kuchyň je krásná, současně by měla šetřit nohy kuchařky, která kromě vaření je možná celý den pracovně na nohou a ještě obstarává malé děti. Víte jak se naběhá s hrncem špaget po kuchyni, než ho někam umístí? A další cca 3 m k jídelnímu stolu, když chce servírovat. Nechtěla bych to. Kuchyň, kde se nestoluje, má být prostorná, praktická, ale ne rozlehlá! 2) Ložnice na opačné straně domu od WC vám nebude vadit, dokud budete mladí a zcela zdraví. Potom si zařídíte raději ložnici v sousední koupelně, než bloudit po celém domě. 3) chválím nápad dvoupostele s prostředním madlem v dětském pokoli. Skvělý nápad s multifunkční a velkokapacitní pohovky s postelemi pro hostinský pokoj (nebo do obýváku). Ale rodičům se dvěma dětmi i stejného pohlaví, bych zcela určitě, po všech svých zkušenostech, doporučila raději dva malé pokojíky než jeden společný. Možná ten společný tak max. max. do 5. třídy. Ale pak by jej muselo být možné rozdělit na dva. P.S. Pohled z pohovky obýváku do přírody může být úchvatný, na krb také. Přesto bych umožnila pro konzervativce i pohled na obrazovku TV - pohovka jak stvořená pro domácí kino! Je mi líto, ale snaha po umění tady, podle mne, převyšuje funkčnost a praktičnost. Měly by být v rovnováze. Člověku běžně nestačí jen se dívat, v bytě musí i příjemně žít.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz