Zelená citadela v Magdeburku
(8. 4. 2013) Hundertwasser netáhne turisty jen ve Vídni, ale i v Magdeburku

Zelená citadela v Magdeburku
Hundertwasser netáhne turisty jen ve Vídni, ale i v Magdeburku
V komplexu sídlí hotel, mateřská škola, nájemní byty a kanceláře. Kolem dvou vnitřních dvorů jsou rozmístěny obchůdky, restaurace a kavárničky. Stavba započatá v roce 2003 byla dokončena v roce 2005 (doplněno Stavbaweb).
(zpravodaj ČTK Filip Nerad) - Německý Magdeburk se může pochlubit památkami na historii sahající hluboko do středověku. Jedním z jeho největších turistických lákadel se ale stala původně kritizovaná výstřední Zelená citadela - poslední dům projektovaný excentrickým rakouským architektem Friedensreichem Hundertwasserem, kterého mezinárodně proslavila podobně netradiční stavba ve Vídni nesoucí jeho jméno. Na rozdíl o ní je ale v Magdeburku možné nahlédnout i do vnitřních prostor komplexu a alespoň na chvilku zkusit, jak se v budově prorostlé stromy, se zvlněnými podlahami a s každou klikou jinou žije.
První, co každého návštěvníka nejspíš zarazí, není ani tak architektonické pojetí moderní stavby, jako barva její fasády. Zelená citadela je totiž převážně růžová. "Růžovou barvu Hundertwasser zvolil jako kontrast k okolním budovám," vysvětluje průvodkyně Karin Franková.
Přízvisko zelená dostala proto, že její střechy jsou porostlé trávou a stromy. "Hundertwasser říkal, že uzavřel smlouvu s přírodou. To, co jí vzal na zemi, dal na střechu," tvrdí Franková. Označení citadela odkazuje na historickou magdeburskou pevnost na Labi, které městem protéká.
Na místě Hundertwasserova domu stál původně kostel, který stejně jako většina zástavby metropole Saska-Anhaltska padl za oběť bombardování na konci druhé světové války. Východoněmecký režim místo něj postavil nevzhledný šestipatrový panelák, který se po pádu komunismu město rozhodlo nahradit něčím originálnějším.
Na dohled od majestátní gotické katedrály, v níž je pochován slavný císař Ota I. Veliký, tak v letech 2003 až 2005 vyrostl Hundertwasserův projekt v duchu jeho filozofie odmítání rovných linií a pravidelnosti a snahy o skloubení zeleně s architekturou. "Je to oáza pro lidskost a přírodu v moři racionálních domů," říkal sám autor a označoval objekt za svou nejkrásnější a nejlepší stavbu - alespoň podle tvrzení Magdeburčanů.
Na vlastní oči přitom Hundertwasser dílo nikdy neviděl, neboť zemřel v roce 2000 během plavby z Nového Zélandu do Evropy. Dokončení návrhu se pak ujal jeho přítel, rakouský architekt Peter Pelikan, který se podílel i na plánování proslulého Hundertwasserova domu ve Vídni.
Zvenčí Zelená citadela pevnost skutečně připomíná. Ochoz střechy vypadá jako cimbuří, které se vine mezi věžemi zakončenými baňatými špičkami ve tvaru cibule nebo zlatými koulemi. Vnějšek budovy a dva vnitřní dvory zdobí více než 140 sloupů a téměř 900 oken. Ani jeden z těchto prvků přitom není velikostí, tvarem či barvou shodný s jiným. To samé platí o interiérech. Všechny vchodové dveře a dokonce kliky v bytech jsou jedinečné. Bytů je zde 55 a každý má odlišný půdorys.
Ačkoli bydlení v magdeburském Hundertwasserově domě není na německé poměry nejlevnější - nájem v bytě o 90 metrech čtverečních vyjde skoro na tisíc eur (přes 25.000 Kč) -, všechno je obsazené. "Odtud se nestěhuje, tady se bydlí až do smrti," poznamenala Franková. Byty si prý lze jen pronajmout, ne koupit.
K dalším netradičnostem Zelené citadely patří zvlněné podlahy, které podle architekta umožňují člověku smysly vnímat i chůzi, a stromy rostoucí uvnitř domu. O ty se starají obyvatelé. "Strom jim za to platí tím, že dává kyslík, říkal Hundertwasser," přidala průvodkyně další citát vídeňského rodáka, jehož občanské jméno bylo Friedrich Stowasser.
Kromě obytné části v komplexu sídlí hotel, mateřská škola, obchody, galerie, restaurace, kavárna, divadlo a informační centrum. Podle jeho vedoucího Patricka Knobbeho-Berlta se prohlídek budovy každý rok účastní na 25.000 zájemců a akce pořádané v Zelené citadele navštíví celkem 220.000 lidí. Počtem návštěvníků tak předčí i hlavní turistický tahák města, magdeburský dóm, který loni přivítal přes 144.000 lidí. Víc než Zelená citadela jich podle dostupných informací přilákala jen místní zoo.
Původně přitom Magdeburčané nápadu postavit výstřední Hundertwasserův projekt v historickém srdci města příliš nakloněni nebyli a stavbě za 27 milionů eur (dnes téměř 700 milionů Kč) hanlivě přezdívali "pestrá bouda". Postupně ji ale vzali na milost a v současnosti patří k symbolům dvousettisícového východoněmeckého města. "A všimněte si, že na rozdíl od jiných na ní nejsou vůbec žádná graffiti. I sprejeři ten dům respektují," přidává perličku na závěr Karin Franková.
Základní informace o objektu
Kategorie
Administrativa
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

27. 1. 2023 16:18:19
Re: Rekonstrukce domu Pod Vrškem
Tak tohle je vymazlená úprava. Teď jen aby to z venku nezkazil soused.
27. 1. 2023 15:29:06
Střednědobý a dlouhodobý úvěr
Nabídky půjček se staly starostí současného trendu. Banka také neuspokojila většinu dlužníků. V tomto ohledu jsme zorganizovali absolutně bezpečné a spolehlivé nabídky půjček mezi jednotlivci, abychom pomohli každému, kdo si přeje vyřešit finanční problém nebo komukoli, kdo si přeje začít nový podnik; nebo financovat projekt. Naše nabídky půjček jsou dobře pojištěné a právně chráněné. Garantujeme rychlé a profesionální jednání o získání půjčky. Poskytujeme úvěry od 50 tisíc Kč do 20 milionů Kč s úrokovou sazbou 2 %. Kontaktujte nás a získejte rychlou a bezpečnou půjčku. Email: rezacova741@gmail.com
22. 1. 2023 16:33:01
Re: Rodinný dům Na Rade
Zase jedna pustá krabička.....ať žije architektura.....
22. 1. 2023 16:29:29
Re: Rezidence Oliva na Brumlovce v Praze 4
Konečně zase něco oblého. Dost těch fádních krabic! Jezdím kolem již leta na kole, škoda trochu té silnice......Blahopřeji
22. 1. 2023 16:29:27
Re: Rezidence Oliva na Brumlovce v Praze 4
Konečně zase něco oblého. Dost těch fádních krabic! Jezdím kolem již leta na kole, škoda trochu té silnice......Blahopřeji
20. 1. 2023 17:32:48
Re: Vídeňský palác prošel miliardovou modernizací
A co na to říká Klub za starou Prahu?
20. 1. 2023 17:26:32
Re: Interiér horského apartmánu
Můžete mi, prosím, vysvětlit rozdíl mezi "víkendovým apartmánem o výměře 110 m2", který má svého vlastníka, a bytem? Byty jsou definovány normou a mohou být i mnohem menší. Tak proč tohle není byt, když to má všechny jeho atributy? Pokud vím, tak název "apartmá" se používá v hotelích, když má host k dispozici pod jedním uzavřením víc pokojů. Ale kde se vzaly "apartmány"? Mimochodem - jestli není dítě levák, tak tomu stolku v dětském pokoji zoufale chybí světlo zleva.
20. 1. 2023 17:03:05
Re: Rodinný dům Dvě věže
Tak mě při prohlížení fotografií napadlo, že k zabydlenosti bytu patří tři K: Koberec, Knihy a Kytky. Tady je to jasně vidět. A pro mě ještě Obrazy.
4. 1. 2023 15:08:26
Re: Rekonstrukce parku Koliště v Brně
Ten Pospíšil napsal samé bláboly
2. 1. 2023 19:41:46
Re: Skleněná chalupa
Chalupa moc pěkná, jenom mi vrtá hlavou jedna věc: standardní součástí závazného stanoviska CHKO JH a AOPK ČR je z důvodu ochrany ptactva požadavek "Prosklené nečleněné souvislé plochy musí být vždy o max. ploše 2,0 m2, souvislé prosklené plochy o ploše větší musí být rozčleněny příčkami o šířce min. 10 cm tak, aby souvislá plocha bez členění byla max. o ploše 2,0 m2".. atd. Tady to tam asi zapomněli napsat.
27. 12. 2022 19:30:39
Re: Rostislav Švácha: Architektka Alena Šrámková
Nejhorší, nejméně přehledné, špatně fungijící, s holuby dokonce v Bille, je Wilsonovo nádraží, Každý, kdo je tam prvně, o cizincích nemluvě, tam bloudí, Na peronech se hodně kouří, všichni policajti z tepla haly ještě nikdy nevylezli, ale za to, Šrámková, nejhorší architekta poslední doby, nemůže.
20. 12. 2022 12:16:37
Re: Re: Re: Stavební zákon - blýská se na lepší časy?.
Spamy řešíme a neustále mažeme, pokaždé ale přichází z jiné adresy, navíc ve formě komentáře, tak jim nelze zcela zabránit. Jedná se většinou o "odpověď" na newsletter od čtenářů, jejichž počítač je zavirován a automaticky vir rozesílá dál. Snad se bude nová administrace stránek, kterou chystáme, umět se spamy lépe vypořádat.
19. 12. 2022 10:33:48
Re: Re: Stavební zákon - blýská se na lepší časy?.
Taky mě napadlo, že vlastě nevím, co tím chtěl básník říct. Mimo téma - dotaz pro administrátora: nedá se zabránit spamu s nabídkami půjček? Člověk už se ani nedostane k reakcím na starší články.
16. 12. 2022 14:14:59
Re: Libeňské Docky
Moc hezké. Ale je to už taková třešínka na dortu. Měli by dostat pochvalu všichni, kteří se na libeňákách podíleli úplně od začátku - podklady k dokumentaci k územnímu řízení a stavebnímu povolení (Ateliér A+R system s.r.o.), včetně dendroloogického průzkumu, podkladů ke kácení dřevin, sadových úprav, posouzení vlivu na životní prostředí ... Když už je vše dokonale připravené, tak se pak navrhují i pěkné stavby. Ale ta příprava, ta je taky velmi důležitá pro to, aby mohla vzniknou takováto čtvrť holandského typu na Vltavě. Vzpomínka na libeňáky, když se začínalo: https://www.uschovna.cz/zasilka/FSBH3R4FRUL4HAI9-ILH/
14. 12. 2022 18:34:57
Re: Česká stopa na MS v Kataru nechybí
Ano, je to skvělé a udivující, když víme, a historicky je prokázané, že pálená keramika do Evropy přišla s muslimskou vírou v 1.tisíciletí letopočtu přes Španělsko. To znamená, že kvalita a design českého výrobce (tedy výrobních závodů v ČR) je na nejlepší dosažitelné úrovni, jako ve světě výrobci dosahují. Skvělý úspěch přátelé v Lasselsbergeru!
14. 12. 2022 18:29:03
Re: Stavební zákon - blýská se na lepší časy?
Hle, jak lze mnoha slovy a mnoha větami napsat hodně řádků, ale přitom čtenářům prakticky nic neříci, tedy cokoliv, co by blíže vysvětlovalo, o co v té tzv. "integraci" půjde. Zejména u velkého kritika Jana Kasla to překvapuje.
14. 12. 2022 18:21:23
Re: Libeňské Docky
Tak já budu zase za škarohlída, i když mě to netěší. Ale páni architekti, opravdu je nutné to neustále se opakující klišé, že teprve když okna nejsou nad sebou a ideálně je každé jinak velké, pak je to ta pravá architektura? Jak je potom možné, že stovky let to fungovalo přesně naopak a vznikly neskutečně dobré stavby, z nichž mnohé ta staletí přetrvaly? Je to naše trauma z paneláků, že už neumíme navrhnout normální barák, kde i fasáda má řád a logiku? (Třeba i statickou, protože jak debilně se přenášejí síly z těch mimochodných meziokenních pilířů, byť chápu, že ty obvodové stěny třeba nejsou nosné, že?) No nic, to je jen takové popíchnutí, jinak samozřejmě dík za každý urbanisticky aspoň trochu promyšlený počin, sloužící bydlení a navíc rehabilitující brownfield, abych nebyl jen negativní. :)
14. 12. 2022 17:16:48
Re: Libeňské Docky
Slušelo by se zmínit, že návrh urbanismu celé lokality vzešel z mezinárodního workshopu a vítězného návrhu libereckého SIALu někdy kolem roku 2000. Po povodních se muselo několik let počkat, než se lidé přestanou bát bydlet u vody. Nicméně mě těší, že původní koncept přežil.
14. 12. 2022 14:26:27
Re: Libeňské Docky
Jste dobrý kluci! Pěkný je to.
4. 12. 2022 19:03:52
Re: Rodinný dům na západním okraji Prahy
Tak tohle je přesně případ, kdy má někdo vysněný dům, ale je mu jedno, že se vůbec nehodí na pozemek (navážka na svahu - chudáci sousedi) ani mezi okolní stavby (šikmé střechy). Čiší z toho bezohlednost investora. A pokud jde o požadavky území studie - i kdyby nebyla platná, je to hlavně zodpovědnost projektanta, aby jeho návrh odpovídal charakteru území.