Ke konci roku 2022 se na území České republiky nacházelo kvalifikovaným odhadem mezi 2,53 miliony m² zelených střech, které vznikly od roku 1990. Rozlohou to odpovídá 350400 fotbalovým hřištím. „Měření provádíme pomocí množství dodaného střešního substrátu, který je klíčovým komponentem vegetačních střech,“ říká předseda Rady odborné Sekce Zelené střechy Pavel Dostal.
Do ozelenění konstrukcí nejčastěji investuje soukromý sektor, loni stál za víc než třemi čtvrtinami všech projektů. Vegetační střechy se zakládají především na rodinných domech (48 %), komerčních objektech (15 %) a bytových domech (15 %). Necelou čtvrtinu zelených střech postavili zástupci veřejného sek-toru na školách a dalších institucích. „Od července 2022 platí pro právnické osoby a veřejné instituce nová motivační vyhláška. Pokud na budově mají zelenou střechu, hradí snížený stočný poplatek za srážkovou vodu. V evropském měřítku jde o výjimečně progresivní úpravu,“ vyzdvihuje ředitelka Svazu zakládání a údržby zeleně Jana Šimečková, která zároveň dodává, že neřešeným nedostatkem je množství výjimek pro subjekty, které za odvádění srážkové vody platit vůbec nemusí.
V Česku také roste zájem o dotace z programu Nová zelená úsporám. Například žadatel s rodinným domem může při kombinaci více podporovaných opatření získat až 60 % způsobilých nákladů. O podporu na stavbu zelených střech takto loni Státní fond životního prostředí požádalo 216 majitelů rodinných a 9 majitelů bytových domů. To je několikanásobně víc než v roce 2021. „Zelené střechy dosud jednoznačně převažují na novostavbách. Do budoucna je ale nezbytné maximálně usnadnit ozeleňování už dokončených budov. Hlavně pro obyvatelnost měst v prohlubující se klimatické krizi. Vyžaduje to větší úsilí zákonodárců, vstřícnost stavebních úřadů a soulad s evropskou legislativou,“ vyjmenovává Pavel Dostal.
V Česku loni dominovaly takzvané extenzivní zelené střechy (86 %), pro jejichž vegetaci stačí několik centimetrů substrátu. Nezatěžují příliš stavební konstrukci, takže nejsou náročné na finance ani údržbu. Často na nich rostou sukulenty anebo přírodní typy zelených střech s vyšší luční vegetací složenou z travin a bylin podporující biodiverzitu. „I drobná ozeleněná střecha zadrží vodu v místě dopadu a odpaří ji zpět do malého vodního cyklu. Přispěje tím ke stabilizaci mikroklimatu v zastavěném území a předejde lokálnímu přetížení kanalizace,“ vyjmenovává benefity Šimečková.
Intenzivní neboli pobytové zelené střechy, které potřebují vyšší vrstvu substrátu kvůli pestřejšímu sortimentu rostlin, tvořily jen necelou pětinu loni založených střech. Mnohdy vznikají na podzemních parkovištích a v městském parteru působí jako parkové plochy.
Tempo růstu odvětví zelených střech mezi lety 2021 a 2022 dokonce výrazně překonalo vývoj tuzemského pozemního stavitelství. Rostlo o 10,7 % oproti poklesu stavitelství o 3,2 %. Může za to i čím dál častější požadavek investorů i obyvatel po zeleni v nově urbanizovaném území. „Pro vývoj v oboru bude důležitá výše úrokových sazeb, která momentálně limituje novou výstavbu. Očekáváme větší zájem veřejných institucí díky dostupnosti grantového financování,“ komentuje výsledky průzkumu Dostal.
Obdobná měření stavu zelených střech a zelených stěn v evropských zemích probíhají i v rámci celo-evropského projektu Green Market Report, který zaštiťuje Evropská federace asociací zelených střech a fasád (EFB), jíž je Sekce Zelené střechy členem.
Tisková zpráva
Děkuji za perfektní popisky pod fotografiemi. Zatím se všechny články o trati soustřeďují na stavbu estakády. , Estakáda je sice…
Petr Tak to záleží na samotném prodejci a výrobci oken, jaké bude mít stanovené dodací lhůty. Protože jemu dodá skla…
Tu technickou pomoc při zakládání první řady je fakt skvělá možnost využít. Ono to zase nestojí nijak moc a není…
Heluz je v podstatě dost populární značka výrobce stavebního materiálu v Česku, hlavně jsou známí svými dobrými izolačními vlastnostmi. Úplně…
Pochybuji, že si dnes ještě někdo dobrovolně vybere dvojsklo...