Zoo – vzdělávací centrum

Výchovně vzdělávací zařízení ZOO Praha

ZOO Praha, Praha 7
Investor: ZOO Praha
Architekt: Josef Pleskot, Jiří Trčka, AP ateliér
Spolupráce:
Stavební řešení: Zdeněk Rudolf, AP atelier
Statika: Křístek, Trčka a spol., s. r. o. — Čestmír Dobeš, Anna Dobešová
Interiérové prvky: David Ambros, Isabela Grosseová, AP ateliér
Výtvarné dílo: Jiří Vorel
Sadové úpravy (nerealizované): Eva Vízková
Zdravotní technika: SÚPR, Josef Chmelka
Elektro silnoproud: Bohumír Flégl
Elektro slaboproud: Vlastimír Pouzar
ÚT, VZT: Wató, Miroslav Zikmund, Martin Šmolík
Požární ochrana: Vlastimil Počta
Rok projektu: 2003-2004
Rok realizace: 2004
Fotografie: Petra Hajská, Jan Malý


Vzdělávací centrum
JOSEF PLESKOT


Výchovně vzdělávací zařízení pražské zoologické zahrady je umístěno poblíž vstupních objektů a společně s nimi pomáhá definovat její takto se rodící „společenské centrum“. Jeho poloha umožňuje výchovně vzdělávacím pracovníkům ZOO mnohem lépe a viditelněji, než tomu bylo v minulosti, zařazovat své programy do spektra veškerých nabídek zahrady.
Koncepce vzdělávacího zařízení jako otevřeného pavilonu dovoluje velmi pestré využívání jeho interiéru i exteriéru — např. pod převisem rozlehlé střechy, kam lze využití snadno rozšířit. Jádrem pavilonu je sál o nepravidelném půdorysu s kapacitou cca 100 sedících osob. Od venkovního prostoru je sál oddělen zasklením, které umožňuje vnímat okolní zeleň a nabízí průhledy do zahrady. Jde vlastně o polyfunkční prostor, který umožňuje konání nejrůznějších vzdělávacích akcí pomocí rozmanitých forem, od klasického přednášení doprovázeného promítáním obrazů až po volná akční představení. Pavilon je vybaven sociálním zařízením, skladovými prostory, soudobou audiovizuální a osvětlovací technikou, prodejnou propagačních a populárně vědeckých materiálů a volně uspořádanými výstavními plochami.
Prostorové uspořádání stavby využívá výhod svažitého terénu, takže veškeré pomocné prostory vč. sociálního zařízení jsou umístěny v suterénu, a tím není její vrchní část zatěžována zbytečnými neprůhlednými stavebními objemy. Užitím rampového ochozu jsou však i suterénní prostory bezbariérově přístupné a stávají se přirozenou součástí velmi volně utvořené prostorové koncepce. Podstatu stavby tvoří promyšlené terénní úpravy zastřešené rozsáhlou střechou — betonovou krou, která je také spíše prvkem terénních úprav. Skleněné omezující stěny se k obrysu střechy ani k půdorysnému rozvrhu nevztahují tektonickou logikou. Stávají se součástí množství rozmanitých věcí, které jsou pod střechou téměř bez ladu a skladu uloženy a podle potřeby také různě přeskupovány. Vrchní strana betonové střešní kry není opatřena žádnou střešní krytinou. Je ponechána jako holá, s možností ulpívání biologického materiálu a vzniku samovolně vzniklého přirozeného biosystému. V blízkosti výchovně vzdělávacího pavilonu stojí drobná stavba pro malé opičky – kotuly, koncipovaná jako zasklená klec s volným výběhem do vymezeného venkovního prostoru. Tato účelová stavba vznikla současně s pavilónem výchovně vzdělávacího zařízení.


Publikováno ve Stavbě č. 3/2008

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*