Pražané si od Metropolitního plánu slibují více bytů a méně zácp

Živou diskusí o pražském Metropolitním plánu začala série veřejných debat inciativy Pražská agenda, která se klade za cíl vytvořit platformu pro nepředpojatou debatu o budoucnosti hlavního města.

Iniciátor Pražské agendy, nezávislý think tank Strategeo Institute, tak chce také mimo jiné přispět ke kompetentnějšímu řízení hlavního města, které na podzim 2026 čekají komunální volby. O vizích, hlavních úskalích a aktuálním stavu projednávání klíčového dokumentu metropole, který vzniká už od roku 2012 a který ovlivní její podobu na mnoho dalších let, diskutovali ve dvou panelech odborníci i pražští politici před zaplněným sálem Press Clubu ČTK.

V prvním panelu zasedli ředitel Institutu plánování a rozvoje HMP Ondřej Boháč, ředitel Asociace developerů Tomáš Kadeřábek, architekti Roman Koucký a Vít Máslo a také právník a poradce České komory architektů Jiří Plos. „Metropolitní plán řeší všechny klíčové infrastrukturní stavby, umožní výstavbu 350 tisíc nových bytů. Děláme vše pro to, aby byl schválen v květnu tohoto roku. Nutno ale dodat, že řada jeho principů už se do městského plánování propsala, například do nových předpisů nebo do plánů s využitím brownfieldů,“ uvedl ředitel IPR Ondřej Boháč.

„Jeho přijetí je nutností, ale už teď je jasné, že se bude muset měnit. Už to není Metropolitní plán, ale rigidní, restriktivní dokument. Jeho podoba není dohodou zainteresovaných, ale diktátem státní správy, aktivistů a městských částí,“ oponoval architekt Roman Koucký, který byl autorem původní verze plánu z roku 2015.„Je tam několik bodů, které já nazývám „zločiny proti městskosti“ a které nám vnutila státní správa. Například výšková regulace je zločinem zásadním, protože princip výškové kompozice Prahy je v Plánu zcela zničen,“ řekl Roman Koucký, který je skeptický také k nadějím, že masivní výstavba umožněná Plánem automaticky zlepší dostupnost bydlení. „Cenu bytů z velké části ovlivňují také věci, jako jsou normy, nebo v posledních letech populární tzv. kontribuce. Mimochodem, jde původně o termín pro válečnou daň vybíranou ze zabraného území. V dnešní podobě ji pak zaplatí koncový uživatel bytu.“

V druhém panelu diskutovali zástupci pražské politické scény, konkrétně náměstci pražského primátora Petr Hlaváček (STAN), starosta Prahy 9 Tomáš Portlík (ODS), zastupitel Prahy 9 Tomáš Pek (TOP 09) a zastupitelé HMP a Adam Scheinherr (Praha Sobě) a Ondřej Prokop (ANO). Všichni se shodli na tom, že je absolutní nutností plán přijmout a jeho kontroverzní části řešit pozdější změnou. „Nejvíce z těch 14 let příprav zabrala jednání s orgány státní správy, která má na podobu plánu zásadní vliv. Výsledek je maximum možného. Po schválení bude dalším krokem vytvoření druhé, podrobnější úrovně pro jednotlivá rozvojová území,“ vysvětloval náměstek primátora Petr Hlaváček (STAN), do jehož gesce tvorba Metropolitního plánu spadá.

Jako jeden z podkladů k debatě posloužil i exkluzivní průzkum STEM/MARK. Z něj vyplývá, že jen 14 % Pražanů má dobré povědomí o tom, co Metropolitní plán je. Dokument je celkově vnímán spíše jako politický a nestabilní, tedy měnící se s každým vedením Prahy. Respondenti průzkumu STEM/MARK naopak preferují spíše odborný než politický přístup. Vliv na jeho tvorbu by podle nich měly mít především městské části, veřejnost a IPR. Očekávají, že pomůže s nedostupností bydlení a s dopravní situací.

Tisková zpráva, kráceno