Fotogalerie ke článku (2)
Celá fotogalerie (2)Stavba berlínského městského zámku, jenž má nahradit komunistický Palác republiky, dnes získala konkrétní obrysy. Porota složená z odborníků a politiků dnes oficiálně vybrala vítěze architektonické soutěže, jímž se stal málo známý italský profesor architektury Francesco Stella. Zámek bude stát v místech původního sídla pruských králů a později německých císařů, nebude však jeho pouhou kopií.
Původní zámek byl do jeho zničení na konci 2. světové války dominantou Berlína a jeho největší stavbou. Do obnoveného zámku by měly být zabudovány tři ze čtyř původních barokních fasád ze zámku Hohenzollernů, jenž byl v roce 1950 definitivně srovnán se zemí. Podle koncepce, kterou Spolkový sněm schválil už v roce 2002, smí architekti pouze s východní stranou paláce naložit podle své fantazie. S výstavbou by se mělo začít v roce 2010 a měla by trvat tři roky. Náklady obnášejí 552 milionů eur (zhruba 14 miliard korun). V budově s užitnou plochou 40 000 metrů čtverečních má sídlit takzvané Humboldtovo fórum, kulturní a vědecká instituce s muzejními sbírkami, vědeckými archivy Humboldtovy univerzity a knihovnou. V porotě, která vybírala vítězný projekt, zasedli ministři infrastruktury a kultury Wolfgang Tiefensee a Bernd Neumann i renomovaní architekti David Chipperfield, Vittorio Lampugnani nebo Hans-Günter Merz. Zástupkyně města Regula Lüscherová rozhodnutí poroty uvítala. "Vítězný návrh Franceska Stelly je ukázkou přesvědčivé obnovy bývalého zámku, neboť tu je návaznost mezi fasádou a vnitřní organizací," řekla porotkyně. Z budoucího staveniště dnes trčí poslední torza někdejšího Paláce republiky, do něhož se vešel koncertní sál, východoněmecký parlament, restaurace i galerie. Kvůli zamoření azbestem postupná demolice trvá už přes dva roky.
Zdroj: Zpráva ČTK, 30. 11. 2008
Doplněno 3.12.2008:
Berlínský Palác republiky definitivně zmizel z povrchu
Demolice Paláce republiky, někdejší reprezentativní stavby východního Berlína, byla dokončena. Demoliční bagr strhl poslední čnící trosky jednoho ze schodišťových traktů. Multifunkční budova, v níž se nacházel mimo jiné východoněmecký komunistický parlament, tak vyklidila prostor pro znovupostavení berlínského zámku, jenž byl srovnán se zemí v roce 1950.
Betonové bloky Paláce republiky kladly demoličním bagrům až do poslední chvíle tuhý odpor. Původně měly být zbytky schodiště zbourány už minulý týden, ale trhlina v rameni mohutného demoličního bagru, jenž váží 110 tun, znovu zdržela likvidační práce, které se i tak vlekly dva roky.
Zdlouhavé rozebírání objektu si vyžádalo jeho zamoření jedovatým stříkaným azbestem, jenž se v 70. letech, kdy stál v čele Německé demokratické republiky Erich Honecker, používal jako ochrana proti korozi a požáru.
"Hlavní práce byla vykonána, nyní bude rozdrcena poslední hromada suti a staveniště vyčištěno," mohl dnes s úlevou konstatovat demoliční mistr Michael Möller. "Jsme velmi rádi, že se práce tak dobře zdařily a také že nedošlo ke zraněním," dodal.
V další fázi mají být do února zasypány podzemní prostory, které po "Erichově obchodu s lampami" zůstaly. K tomu bude podle deníku Bild potřeba 20.000 kubických metrů písku. Následně bude plocha v sousedství Berlínského dómu zatravněna, ale dlouho se zřejmě zelenat nebude.
Palác republiky totiž stál z velké části na místě někdejší rezidence pruských a německých panovníků, který má být obnoven jako "Humboldtovo fórum". To má zastřešovat různé kulturní a vědecké instituce. Právě tento týden byl představen vítězný architektonický projekt a stavební práce mají být zahájeny už v roce 2010 a měly by trvat tři roky.
Podobně jako v případě Paláce republiky však půjde o kontroverzní projekt. Podle průzkumu časopisu Super Illu totiž s postavením téměř repliky berlínského zámku nesouhlasí 61 procent Berlíňanů.
Po 2. světové válce se však na jejich názor, jak naložit s problematickým místem, nikdo neptal. Bombardováním a požárem zdevastovaný zámek byl stržen a dodnes z něj zbylo jen několik soch a sousoší, které jsou umístěny v různých částech Berlína. Připomíná jej například Neptunova kašna poblíž známé Televizní věže.
O stavbě Paláce republiky rozhodla východoněmecká vláda v dubnu roku 1973 a ještě na podzim téhož roku byl položen základní kámen. V dubnu o tři roky později byl Palác republiky slavnostně otevřen.
Šlo o skutečně multifunkční budovu. Pod jednou střechou zasedal komunistický parlament, byla tu velká galerie, bary i sály pro pořádání kulturních akcí. Několikrát se odtud vysílala televizní estráda Ein Kessel Buntes známá i z československých předlistopadových obrazovek.
Hranatý palác kvůli azbestovému nebezpečí dosloužil v září roku 1990, necelý rok po pádu Berlínské zdi a krátce před znovusjednocením Německa. Po mnohaletých sporech o jeho další využití a pokusech o jeho sanaci se nakonec v roce 2006 začalo s jeho demolicí.
Zdroj: Zpráva ČTK 2.12.2008
