Nový kampus Panevropské univerzity v areálu bývalých vinařských závodů

Místo v pražských Vysočanech, kde se více než sto let skladovalo a zpracovávalo víno, získává novou roli. V areálu bývalých vinařských závodů Tauber & Fischl, jehož součástí je dodnes chátrající historická vila, vyrostl nový kampus Panevropské univerzity.

Typ objektu: Víceúčelové vzdělávací zařízení
Lokace: Vysočany, Praha 9
Investor: PROSPERITA holding, a.s.
Architekti: David Architekti
Konstrukce: Nosnou konstrukci objektu tvoří železobetonový skelet s monolitickými obvodovými stěnami, který umožnil otevřenější dispoziční řešení a větší rozpony. Vnitřní nenosné konstrukce jsou řešeny převážně lehkými příčkami, což usnadňuje vedení technických instalací a umožňuje budoucí úpravy dispozic.

Použitý sortiment od wienerbergeru:
Cihlové pásky Terca Pastorale

Původní prostory univerzity dlouhodobě sídlily v nájemních objektech v centru Prahy, rozdělených do několika budov, které jen obtížně vyhovovaly specifickým nárokům univerzitního provozu. Rostoucí náklady na pronájem a omezené možnosti dalšího rozvoje proto vedly k rozhodnutí vybudovat vlastní kampus, jenž na jednom místě soustředí výuku, administrativu i zázemí pro studenty. Lokalita ve Vysočanech nabídla dostatečný prostor, dobrou dopravní dostupnost i možnost navázat na dlouhodobou proměnu území bývalých průmyslových areálů v plnohodnotnou městskou čtvrť.

„Architektonické řešení nového kampusu vychází ze záměru vytvořit jednoduchou a srozumitelnou stavbu. Budova má kompaktní objem se střízlivým výrazem, který odpovídá vzdělávací funkci objektu a zároveň respektuje charakter okolí. Fasáda z lícových cihel Terca Pastorale odkazuje na průmyslovou minulost lokality a dodává jinak racionálnímu objemu jemnou strukturu a trvalý materiálový akcent,“ říká architekt Aleš David.

Nosnou konstrukci objektu tvoří železobetonový skelet s monolitickými obvodovými stěnami, který umožnil otevřenější dispoziční řešení a větší rozpony. Vnitřní nenosné konstrukce jsou řešeny převážně lehkými příčkami, což usnadňuje vedení technických instalací a zároveň umožňuje budoucí úpravy dispozic. Dominantním prvkem interiéru je centrální atrium s halou v přízemí, sloužící jako prostor pro setkávání studentů i pedagogů.

Dispoziční řešení vychází z jasného funkčního členění jednotlivých podlaží. V přízemí jsou umístěny společné a veřejné prostory, vyšší patra jsou určena výuce a učebnám, zatímco nejvyšší podlaží slouží administrativě a zázemí vyučujících.

Návrh budovy reaguje rovněž na současné požadavky bezpečného provozu vzdělávacích institucí. Objekt je navržen v nízkoenergetickém standardu s cílem snížit provozní náklady a zvýšit komfort uživatelů. Součástí technického řešení je vzduchotechnika s rekuperací a fotovoltaická elektrárna umístěná na střeše budovy. Vyrobená energie je využívána především k pokrytí části technologických potřeb objektu, zejména v letním provozu.

Od vinařství k univerzitě

Místo, na němž nový kampus vznikl, patří k lokalitám s bohatou historií. Už od konce 19. století byl tento komplex spojen s vinařskou výrobou, když zde společnost Tauber & Fischl vybudovala rozsáhlé vinné sklepy a zázemí pro uskladnění a zpracování vína. Denně se zde stáčely tisíce lahví a celý komplex patřil k významným pražským vinařským provozům. Součástí areálu byla také vila majitelů, která sloužila jako administrativní a obytné zázemí závodu.

V blízkosti objektu se v té době nacházely významné průmyslové podniky, které byly v březnu 1945 zasaženy leteckým bombardováním. Podle dochovaných mapových podkladů dopadlo několik leteckých pum i do bezprostředního okolí, samotné vinařské objekty však nebyly vážně poškozeny a mohly pokračovat v provozu. Po znárodnění v roce 1948 přešly vinné sklepy pod státní podniky a jejich původní funkce se postupně vytrácela. Ve vile byly později zřízeny dětské jesle a po zrušení vinařských závodů v 90. letech byl celý komplex využíván převážně jako skladové prostory. Historická vila zůstala opuštěná a místo postupně chátralo. Chyběla přitom jasná dlouhodobá vize jeho dalšího využití.

Nový kampus Panevropské univerzity na tento vývoj reaguje citlivě a bez snahy historickou stopu místa potlačit. Naopak vzdělávací instituce otevírá prostor pro budoucí obnovu areálu a navrací místu význam, který přesahuje jeho dosavadní utilitární využití.