Lukostřelecká hala a boxerský klub stojí pár set metrů od sebe na pozemcích Univerzity Kogakuin v západním Tokiu. Formální rituály Kyuda (japonské lukostřelby) a agresivní povaha boxu se mohou jevit jako na hony vzdálené. Nicméně, obě vybudovaná zařízení překvapivě sdílejí řadu společných prvků.
Architekt: FT Architects; Katsuya Fukushima, Hiroko Tominaga
Místo: Tokio, Japonsko
Plocha: 198,75 m2
Realizace: 2013
Foto: Shigeo Ogawa
Zadáním univerzity bylo navrhnout nízkonákladové konstrukce z místních zdrojů dřeva a poskytnout studentům dostupné a inspirativní prostory. Shodou okolností, obě zařízení vyžadovala volný prostor bez sloupů o velikosti 7,2×10,8 m, což jsou rozměry srovnatelné se svatyní v tradičním japonském chrámu. Abychom levně dosáhli tohoto rozpětí bez sloupů, bylo nutné přijít s inovativním řešením dřevostavby. Projekt jsme zahájili zkoumáním celé řady konstrukčních forem, které by se hodily pro tyto dva sporty.
Ve spolupráci s odborníky na dřevostavby, vědci, výrobci a dodavateli, jsme odvodili dřevěné stavební systémy, které nejsou běžně spojovány s konstrukčním nebo architektonickým použitím. Pro lukostřeleckou halu byly zvoleny malé dřevěné profily, normálně vyhrazené pro výrobu nábytku, a dřevěné články, poškozené hmyzem a proto považované za vadné, byly použity v boxerském klubu.
Zachovali jsme čistotu tradiční japonské dřevěné kompozice, jednoduše složené z horizontál a vertikál, která je v Japonsku od příchodu modernismu poněkud opomíjená. Hale lukostřelby sluší jemná mřížová konstrukce z tenkých vázaných nosníků a sloupků; a v boxerském klubu byla použita odvážnější, stupňovitá konstrukce. Dřevo, historický materiál, bylo tak znovu analyzováno a transformováno do nového stavebního materiálu.
Obě stavby byly zbudovány jednoduše, low-tech montáží se šrouby a maticemi. Vzhledem k rozsahu obou prostorů a jednoduchosti jejich konstrukce, muselo být provedení pečlivé, aby vznikly prostory, které opravdu nejsou běžné.
U každé z obou staveb je hlavním tématem prostor 10,8×7,2 m a dřevěná konstrukce je pouze jeho pozadím. Silná přítomnost dřevěných konstrukcí ostře zdůrazňuje transparentnost prázdna pod sebou. Celek je dosažen pouze juxtapozicí těchto dvou kontrastních a doplňujících se kvalit.











Všechno pěkně promyšlené, vypadá to perfektně😊
Článek ukazuje, že i průmyslový objekt může mít kultivovanou architekturu a jasný koncept. Rekonstrukce a dostavba působí promyšleně, materiálově vyváženě…
Říká se, že Alžběta II. měla smysl pro humor, té by se to nejspíš líbilo. Ale co její rodina, ptal…
Jasně, o tom to bylo.
I kdyby se nakonec jmenoval po Anežce České, stejně se mu bude říkat Dvorecký. Tak jako Kulaťák je pořád Kulaťák…