Pražští zastupitelé schválili nový Územní plán hlavního města Prahy, Metropolitní plán. Dokument, který město připravuje od roku 2013, nabude účinnosti 1. září 2026 a nahradí dosavadní územní plán z roku 1999.
Metropolitní plán stanovuje pravidla pro budoucí rozvoj metropole na několik dalších desetiletí. Podle jeho autorů chrání charakter více než 700 pražských lokalit, historické centrum města, přírodní území i významné pohledy na Prahu. Současně vytváří podmínky pro rozvoj bydlení, dopravní infrastruktury a přeměnu rozsáhlých brownfieldů.
Dokument počítá s možností vzniku až 350 tisíc nových bytů, především v rozvojových lokalitách a bývalých průmyslových areálech. Součástí plánu je také územní ochrana významných dopravních projektů, včetně pokračování výstavby metra D, prodloužení linek metra C a A, nové linky E, tramvajového okruhu a rozvoje železniční infrastruktury.
Příprava plánu provázela rozsáhlá veřejná diskuse. V jednotlivých kolech projednání v letech 2018, 2022 a 2025 obdrželo město více než 76 tisíc připomínek od veřejnosti, městských částí, vlastníků pozemků i dalších institucí. Finální podoba schválená zastupitelstvem vychází z dokumentace představené veřejnosti na podzim roku 2025.
Metropolitní plán připravoval Institut plánování a rozvoje Prahy ve spolupráci s odborem územního rozvoje Magistrátu hl. m. Prahy. Pokud by nový plán schválen nebyl, muselo by město v následujících letech řešit konec platnosti stávajícího územního plánu.
Podle tiskové zprávy
Název: Metropolitní plán Prahy
Schválení: 28. května 2026
Účinnost: 1. září 2026
Pořizovatel: Odbor územního rozvoje Magistrátu hl. m. Prahy
Zpracovatel: Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy
Příprava: 2013–2026
350 tisíc nových bytů znamená nárůst počtu trvalých obyvatel o cca půl milionu, na což nejen není připravená občanská, dopravní a technická vybavenost města, ale znamená to další vylidňování obcí nejen Středočeského kraje, ale venkova ČR až do pohraničí. Je to špatně z hlediska hospodaření nejen se zemědělskou půdou, ale i s průmyslem, lesním a vodním hospodářstvím celé země. Praha tak vyčerpává i finanční zdroje, potřebné naopak pro rozvoj českého, moravského a slezského venkova a pro strukturálně postižené oblasti Severočeské a Sokolovské uhelné pánve, Ostravska – karvinska a území na hranicích krajů – vnitřní periferie.