Mohou českému developmentu pomoci modely vyzkoušené v Londýně či Paříži?

O své zkušenosti z územního plánování a rozvoje Londýna i Paříže se v rámci otevřené debaty Asociace developerů v Praze podělil Nigel Atkins, světový odborník na development, zakladatel mezinárodní developerské společnosti a zároveň muž, jež je aktuálně místostarostou zodpovědným za územní plánování jednoho z pařížských okrsků. Jako hlavní předpoklad úspěchu zmínil z vlastní zkušenosti intenzivní spolupráci developerů s příslušnými správními orgány. „Hranice vlivu je velmi subjektivní. Je nutné být stále v kontaktu, vysvětlovat a vzdělávat,“ řekl Atkins a vyzdvihl nutnost kvalitního územního plánování i multidisciplinárního přístupu k rozvoji oblastí. „Je třeba mít otevřenou mysl a pružně reagovat na změny požadavků. I my jsme v Paříži měnili během šesti měsíců projekt kompletně z business konceptu na rezidenční. Není čas být rigidní,“ dodal Atkins.

Potřebu vzniku silné plánovací autority zmínil Atkins i v historii Londýna, po krizi developmentu, v roce 1995. Za prioritou a předpoklad úspěchu označil kvalitní územní plán, vytvořený odborníky na územní plánování ve spolupráci s architekty, a to na základě identifikovaných potřeb lokality. V Praze není demografická křivka tak strmá, jako v Londýně, či Paříži. Není takový tlak na rychlý rozvoj, což dává též větší prostor „zeleným aktivitám“.  „Je správné, aby výsledkem byl kompromis, nikoliv čistě restriktivní teorie jako bylo stanovení green-belt linie okolo Londýna. Důležité je jasně si říct, pro kolik lidí má plánované město sloužit, a jak a kde se bude rozvíjet,“ okomentoval Atkins fakt, že v současném Londýně dochází jak k zahušťování vnitřní zástavby, tak i k realizaci výškových budov a v určitých oblastech i k rozrůstání města za původně stanovenou vnější hranici.

Prahu označil Atkins jako město velkých příležitostí. Podmínkou pro další zdravý rozvoj je, stejně jako v obou Evropských metropolích, rozvoj systému dopravy, konkrétně smysluplné dobudování linie metra na letiště a prodloužení stávajících tras do okrajových oblastí Prahy. Velkým potenciálem pro vnitřní rozvoj metropole jsou oblasti Bubnů, Holešovic, Letné a Stodůlek. Příkladem Praze může být např. londýnská lokalita Kings Cross, která se z téměř sociálně vyloučené oblasti stala během 15 let žádaným místem pro život, zábavu i práci. „Přístup k rozvoji metropolí je i v Evropě odlišný. Zatímco pohlednice z Londýna poslané před 10 lety se od dnešních na první pohled liší, širší centrum Paříže zůstalo stejné,“ komentuje Atkins fakt, že univerzální recept na rozvoj města neexistuje a ten bude vždy výsledkem lokálních požadavků a možností, které současná zástavba i geografické podmínky města skýtají.
tisková zpráva