Vstupní budova areálu Punkevních jeskyní

Jednou za čas potká výrobce betonu zajímavá realizace, díky které může rozsah svých receptur využít naplno. Stavba vstupní budovy areálu Punkevních jeskyní, která byla realizována v malebném prostředí Moravského krasu podle projektu brněnského ateliéru Burian-Křivinka, se stala výzvou pro skupinu Českomoravský beton.

Lokalita
Mezi našimi čtrnácti zpřístupněnými jeskynními komplexy jsou Punkevní jeskyně s propastí Macochou těmi nejvíce navštěvovanými. Podzemní labyrint s krápníkovou výzdobou přiláká ročně přes dvě stě tisíc návštěvníků. Správa jeskyní České republiky pro vstupní centrum do této unikátní lokality zvolila řešení, které přirozeně komunikuje s okolní přírodou, které však svým technickým pojetím klade nevšední nároky na použité materiály, beton nevyjímaje.

Neobvyklost stavby naznačuje už zadání. Vždyť na jaké jiné realizaci je nutno počítat s dopadem až půlmetrákového balvanu z přilehlé osmdesátimetrové skály? Architekt se též rozhodl, že jeskyni pozve přímo do interiéru, a to v podobě skalního útesu prostupujícího zdí centra. Rozlehlé boční stěně centra se pak dostalo osvěžení v podobě několika desítek různě velkých otvorů kapkovitého tvaru. Betonu se ve všech těchto stavebních prvcích umožnilo sehrát důležitou roli.

Práce se stěnou jako výrazovým prostředkem je ideální příležitostí, jak ukázat variabilitu, tvárnost a estetickou hodnotu betonu. Postup, díky kterému stěna ve výsledku připomíná děravý ementálský sýr, byl aplikován již o rok dříve v případě Nového divadla v Plzni. V případě turistického centra jsou ostře řezané tvary otvorů reminiscencí vodních kapek. Z pohledu na levý bok stavby činí kapky neobvyklý estetický zážitek, kapková okna a okýnka také posilují útulnost interiéru centra.

Architektura a beton
Turistické centrum je zasazeno přímo v srdci přírody u vstupu do jeskyní. Skály má doslova na dosah ruky. Architektonický návrh dokonce kus skály vpustil přímo do interiéru centra. I tady uplatnil beton svoji plasticitu a učinil ze skály základní opěrný bod a kotvu celé stavby. Setkaly se zde dvě skupenství vápence – skálu uhnětla před 380 miliony let síla devonských prvohor, betonové prvky stavby vznikly v míchacím centru betonárny v Blansku, patřící společnosti TBG BETONMIX (člen skupiny Českomoravský beton), s využitím té nejmodernější technologie pro realizaci pohledových betonových konstrukcí díky inovativní stavební směsi – betonu Easycrete.

Střecha chrání před okolními vlivy každou stavbu – v případě turistického centra to však platí dvojnásob. Přímo nad vstupem do světa krápníků se totiž vypíná osmdesátimetrová skalní stěna. I když bylo před patnácti lety provedeno kotvení skály, stoprocentní záruku před pády uvolněných kamenů se vytvořit nepodařilo. Střecha centra ve tvaru mírně prohnuté mísy je proto sestavena z několika vrstev a je zakončena travním porostem, tlumícím případný náraz až padesátikilogramových kamenů. Díky použití vhodné konstrukce a speciální betonové směsi je přesto velice subtilní – síla betonové vrstvy činí pouze čtyřicet centimetrů.

Závěr
Samotná stavba probíhala od června 2014 za plného turistického provozu Punkevních jeskyní, a důležitou roli proto hrála rychlost realizace. I díky vyspělým směsím betonu a nejmodernější dopravní a čerpací technice bylo centrum uvedeno do provozu již v říjnu 2015. Odvaha investora a svěží architektonické řešení daly vzniknout stavbě, která má úroveň nejmodernějších přírodních center ve světě a v roce uvedení do provozu získala i ocenění Stavba roku 2015 Jihomoravského kraje v kategorii Stavby občanské vybavenosti. Bylo nám potěšením se na této realizaci podílet a těšíme se na další podobnou výzvu.

Zajímavé informace k realizaci betonových konstrukcí:
–          Výrobce a dodavatel betonových směsí – TBG BETONMIX, člen skupiny Českomoravský beton
–          Inovativní produkt pro realizaci pohledových betonových konstrukcí – samozhutnitelný beton Easycrete SV (SCC)
–          Čerpání bylo zajištěno ze strany společnosti TBG Betonpumpy Morava, člena skupiny Českomoravský beton

Více informací na www.transportbeton.cz.
Podle podkladů společnosti Českomoravský beton

Publikováno v časopise Stavba č. 3/2016, str. 36-37