Tunel Blanka je rok v provozu

Tunel Blanka je v provozu rok, chybí návazné stavby a opatření
(ČTK) – Tunelový komplex Blanka se blíží k prvnímu roku svého provozu. Denně jeho nejvytíženější částí projede až 85.000 aut, některým částem města Blanka v dopravě ulevila, jinde se dopravní situace zhoršila. Tunel tak má své zastánce i řadu kritiků, ti poukazují hlavně na to, že měla být spuštěna další dopravní opatření, která by pomohla oblastem, kde auta z Blanky vyjíždějí. Dostavba severozápadní části Pražského okruhu, která se ani nezačala stavět, byla dokonce podmínkou stavebního povolení pro Blanku. Nestaví se ani další části městského okruhu, které by na tunel navázaly.

„Blanka je sirotek. Je třeba dokončit oba okruhy a další návazné stavby. blízko jsme například začátku výstavby Radlické radiály,“ řekl ČTK náměstek pražské primátorky pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD). Část okruhu mezi D1 a D11 by se podle harmonogramu pracovní skupiny, v níž kromě Prahy bude zasedat Středočeský kraj, mohla začít stavět na konci roku 2019. Nyní příslušné orgány řeší tzv. řízení EIA, které posuzuje vliv stavby na životní prostředí.

Blanka ulevila Praze 1, Smíchovu nebo Praze 7. V souvislosti s otevřením stavby klesl provoz v ulici Milady Horákové, Argentinské, Veletržní, na nábřeží Kapitána Jaroše a na Nuselském mostě. Tunel naopak zhoršil dopravní situaci v Praze 6 a v některých částech Prahy 8. Vedení Prahy chce v pátek představit dopravní opatření, která by mohla situaci zlepšit. „V řešení je například změna režimu některých semaforů, a to i pro případ uzavírek Blanky,“ řekl Dolínek.

Podle dopravních expertů je ale na taková opatření rok po otevření tunelu pozdě. „Ještě před zprovozněním Blanky jsme městu doporučili zhruba padesát doprovodných opatření. Ty by zmenšily negativní dopady na návazných ulicích, udělaly z Blanky skutečný obchvat centra, omezily nárůst dopravy, který Blanka vygenerovala, a zlepšily konkurenceschopnost veřejné a bezmotorové dopravy,“ řekl ČTK dopravní expert hnutí Auto*Mat Vratislav Filler. Z navržených opatření se ale podle něj realizovala jen malá část.

Praha 6 Blanku označuje za „prokletí“ – stavba významně zhoršila dopravní situaci například na Prašném mostě a Vítězném náměstí. Praha 8 zase požaduje zahloubit do tunelu ulici V Holešovičkách, kterou auta jezdí z a do tunelu ve směru od dálnice D8. Denně tam projede asi o 16.000 aut víc než před otevřením tunelu.

Blanka podle Fillera do města přivedla asi o deset procent vozidel víc, než tam mířilo před jejím otevřením. Ke zlepšení poměrů je nutné omezení dopravy, tvrdí Filler. Magistrát by měl instalovat světelnou závoru v Podbabě, na Vychovatelně a v ulici V Holešovičkách. Funkcí světelné závory je regulovat vjezd vozidel v určitém místě. Mělo by také vzniknout záchytné parkoviště v Suchdole, aby lidé mohli nechat auto u autobusu a nejezdili Podbabskou a ulicí Jugoslávských partyzánů. „Dlouhodobě Dejvicím pomůže tramvajová trať do Suchdola a obchvat Vítězného náměstí. Tyhle stavby ale měly být dokončené dřív než Blanka,“ dodal Filler.

Blanka doplnila městský okruh se Zlíchovským, Strahovským tunelem a Mrázovkou. Vnitřní městský okruh dále tvoří část ulice Strakonické, Barrandovský most a téměř 17 km dlouhá Jižní spojka a Štěrboholská radiála. Zbývá dokončit soubor tří staveb východní části okruhu v úseku Pelc-Tyrolka – Balabenka – Štěrboholská radiála a tzv. Libeňská spojka. Jejich stavba ale ještě nezačala.

Součástí stavebního povolení Blanky byla podmínka, že před otevřením tunelu pro dopravu musí být zprovozněna severozápadní část Pražského okruhu (obchvat Prahy, také vnější okruh, plánovaný přes Suchdol). Ten se však ještě stavět nezačal a v nejbližší době nezačne. Než bude Pražský okruh dokončený, zůstává tak tunel Blanka ve zkušebním provozu.

Blanka jako komplex tří tunelů vyšla na 43 miliard korun, zhruba o deset miliard více, než bylo původně plánováno. Tunel byl zprovozněn loni v září, je označován ze nejdelší městský tunel v Evropě. Součástí komplexu jsou i dvě velká podzemní parkoviště, zatím nepoužívaná.

Dolínek: Blanka na některých místech ulevila, je však sirotkem
(ČTK) – Tunelový komplex Blanka dopravě v Praze na řadě míst ulevil a technicky funguje velmi dobře. Nutné je ale dobudovat další dopravní stavby, které na Blanku navazují. ČTK to dnes řekl náměstek primátorky Petr Dolínek. Blanka byla zprovozněna v září loňského roku a Prahu vyšla na 43 miliard korun. Praha rovněž připravuje tzv. návazná opatření na Blanku, která upraví dopravní systém na povrchu.

„Ukázalo se, že na řade míst jako jsou centrum Prahy nebo Letná a Praha 7 zprovoznění Blanky dopravě ulevilo. Na některých, pravda, způsobila potíže, například v Praze 6, ty se ale snažíme řešit,“ řekl Dolínek.

Blanka podle Dolínka trpí tím, že není dokončen vnitřní ani vnější silniční okruh Prahy. „Blanka je sirotek, to se nám v průběhu roku také ukázalo, a projevuje se to v momentě, kdy je uzavřen a řidiči musí jezdit po povrchu. Je třeba dokončit oba okruhy a další návazné stavby, blízko jsme například začátku výstavby Radlické radiály,“ řekl.

Právě kvůli uzavírkám tunelu, avšak nejen jim, město nyní chystá seznam tzv. návazných opatření, kterými upraví dopravní režim na povrchu. Úpravy chce vedení metropole představit v následujících dnech. „V řešení je například změna režimu některých semaforů, a to i pro případ uzavírek Blanky,“ řekl Dolínek.

Technologicky je prý Blanka v pořádku. „Roční provoz ukázal, že až na jednu drobnost funguje technologicky dobře a chybovost a poruchovost jsou v podstatě nulové,“ řekl Dolínek. Potíž nastala v Blance v průběhu roku zatím pouze letos v březnu, kdy provoz zastavila chyba jednoho z čidel.

Nejvytíženější je Dejvický tunel, projede jím 85.000 aut denně
(ČTK) – Nejvytíženějším úsekem ze tří částí pražského tunelového komplexu Blanka je Dejvický tunel, kterým projede téměř 85.000 aut denně. Po otevření tunelu v září 2015 jím projížděla zhruba polovina aut. Vyplývá to z průběžného sčítání Technické správy komunikací (TSK). Zbylými dvěma úseky, Bubenečským a Břevnovským tunelem, projede denně více než 70.000 automobilů. Asi šestikilometrový tunel byl zprovozněn loni v září a Prahu vyšel na více než 40 miliard korun.

„Tunelový komplex Blanka lze po necelém roce provozu jednoznačně označit za úspěšný projekt. Blankou jezdí více řidičů, než se očekávalo, což přineslo celou řadu pozitivních efektů. S tunelovým komplexem nejsou žádné významné technické problémy,“ uvedla mluvčí TSK Barbora Lišková.

Počet projíždějících aut od zprovoznění Blanky postupně roste. Po otevření jejími tunely projíždělo loni v září denně od 38.000 do 47.300 aut. O měsíc později, tedy v říjnu, množství vozů stouplo v průměru nad 60.000 denně. Hranici 80.000 aut denně pokořila Blanka v červenci letošního roku.

Výjimkou, kdy počet aut ve všech třech tunelech klesl, byl začátek letošního roku. Zatímco v prosinci 2015 Blankou jako celkem projelo v průměru 69.500 aut, letos v lednu to bylo zhruba 64.400. Od února celkový počet vozů neustále stoupal až na současných 77.900 aut.

V souvislosti s otevřením stavby klesl provoz v ulici Milady Horákové, Argentinské, Veletržní, na nábřeží Kapitána Jaroše v Praze 7 a na Nuselském mostě. Naopak provoz se zhoršil v ulici Jugoslávských partyzánů, v Patočkově, V Holešovičkách a v oblasti kolem Vítězného náměstí. Řidiči také častěji využívají tunel Mrázovka a Strahovský tunel, které na Blanku bezprostředně navazují. Podle údajů TSK je v tunelu o 72 procent nižší nehodovost než ve stejném úseku na povrchu.

Počet aut v tunelu Blanka k 1. září 2016
Úsek /Počet aut denně
Bubenečský tunel / 73.600
Dejvický tunel / 84.900
Brusnický tunel / 75.200
Denní průměr v Blance jako celku / 77.900
Zdroj: TSK

Pražské radnice jsou v názoru na tunel Blanka nejednotné
(ČTK) – Pražské radnice dotčené ročním provozem tunelu Blanka se neshodují v názoru na to, zda je šestikilometrová dopravní stavba přínosem, či nikoli. Některým ulicím třeba v centru Prahy nebo na Letné tunel od dopravy ulevil, jinde se ale situace výrazně zkomplikovala. Auta přibyla třeba v okolí Vítězného náměstí nebo v ulici V Holešovičkách v Praze 8. Vedení Prahy 6 mluví o Blance jako o „prokletí“ a žádá uzavření výjezdů z tunelu na Prašném mostě. Vyplývá to z ankety ČTK mezi městskými částmi. Tunel Blanka byl otevřen v září 2015 a Prahu vyšel na 43 miliard Kč.

„Roční užívání tunelu Blanka znamená pro Prahu 1 jednoznačně přínos,“ uvedl starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký (TOP 09). Rychlejší spojení mezi jednotlivými lokalitami Prahy ulevilo Karmelitské a Letenské ulici na Malé Straně. Menší zlepšení podle starosty radnice pozoruje na pravobřežních komunikacích.

Stejně tak je spokojeno vedení radnice Prahy 5. „Vyhodnocení zprovoznění jsme si průběžně dělali a máme za to, že se projevilo kladně. Ubylo tranzitu, který nám jezdil přes Smíchov,“ řekl radní Tomáš Homola (bezp.). Problém prý nastává ve chvíli, kdy je tunel uzavřen. „To se týká směru ze Smíchova na Prahu 6, řidiči pak hledají cestu přes naši městskou část,“ řekl. Největší potíží Prahy 5 je podle Homoly dosud chybějící Radlická radiála, která by do tunelů přivedla auta přijíždějící ze západu. Ta nyní jezdí ulicemi Prahy 5.

Tunel chválí i sedmá městská část. „Počáteční prognózy se potvrdily i v dlouhodobém horizontu a Blanka Praze 7 přinesla méně aut v ulicích, především v oblasti Letné. Do jisté míry nám to uvolnilo ruce při plánování dopravy na našem území,“ řekl místostarosta Ondřej Mirovský (SZ). Ve Veletržní ulici ubyl jeden jízdní pruh a přibylo míst pro parkování a jízdu cyklistů. Podobného zklidnění se v létě dočkala křižovatka ulic Bubenská a Heřmanova. Radnice chce snížit rychlost na několika komunikacích z 50 kilometrů za hodinu na 30 kilometrů za hodinu. „Do zóny by měla být zahrnuta převážná většina komunikací od ulice Bubenská směrem na Letnou. Vyjmuty z ní budou hlavní komunikace, jako jsou ulice Veletržní, Milady Horákové a Korunovační,“ doplnil místostarosta.

Potíže naopak přibyly v Praze 6, jejíž vedení minulý týden vyzvalo magistrát k uzavření výjezdů z tunelu na Prašném mostě. „Tunelový komplex Blanka je pro mnohé řidiče vytouženým požehnáním, protože poměrně významně zkrátil cestovní dobu pro jízdy mimo naši městskou část. Pro samotnou Prahu 6 je však zatím spíše prokletím,“ uvedl mluvčí radnice Martin Churavý. Dopravní kolaps denně zažívá Vítězné náměstí a Patočkova ulice.

Na Praze 8, přes kterou řidiči jezdí z nebo do tunelu, přibylo aut v ulici V Holešovičkách, a to o asi 16.000 denně proti době před zprovozněním tunelu. Vedení radnice v červnu vyzvalo magistrát, aby byla ulice vedena tunelem. Praha 8 uvedla, že hluk a emise v Holešovičkách dlouhodobě poškozují zdraví obyvatel. Převedení ulice do tunelu ale radnice udělat nemůže, protože komunikace patří magistrátu.

Expert Vratislav Filler: Tunel Blanka je fiaskem, přivedl do Prahy další auta
(ČTK) – Zprovoznění tunelu Blanka v Praze je fiaskem ve všech směrech. Blanka do města přivedla o deset procent vozidel víc a ucpala řadu ulic především v Praze 6. ČTK to řekl dopravní expert hnutí Auto*Mat Vratislav Filler. Veřejný prostor Letné, Prašného mostu a Malovanky navíc podle Fillera hyzdí mimoúrovňové křižovatky a nevhodný podchod. Praha rovněž zaspala se zavedením dopravních opatření, dodal. Vedení města výtky odmítá. Tunel Blanka se po řadě odkladů otevřel řidičům před rokem.

„Ještě před zprovozněním Blanky jsme městu doporučili zhruba padesát doprovodných opatření. Ty by zmenšily negativní dopady na návazných ulicích, udělaly z Blanky skutečný obchvat centra, omezily nárůst dopravy, který Blanka vygenerovala, a zlepšily konkurenceschopnost veřejné a bezmotorové dopravy,“ řekl ČTK expert. Z navržených opatření se ale podle něj realizovala jen malá část.

Typickým důsledkem jsou potíže, se kterými se potýkají řidiči i chodci na Vítězném náměstí, uvedl. „Návrhy Prahy 6 na uzavření vjezdů na Prašném mostě jsou tak jakýmsi zoufalým krokem, který navíc nejspíš přesune problém jinam, a sice na Malovanku a Patočkovu ulici,“ řekl Filler. „Blanka nakonec selhala i v tom, co se od ní očekávalo nejvíc: že zlepší pohodlí jízdy po Praze motoristům,“ doplnil.

Na zhoršení dopravní situace si stěžuje i Praha 6. Náměstek pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD) několikrát zopakoval, že některým místům Blanka ulevila. Řada opatření už zavedena byla. Na dalších se prý pracuje.

Ke zlepšení poměrů je podle Fillera nutné omezení dopravy. Magistrát by měl instalovat světelnou závoru v Podbabě, na Vychovatelně a v ulici V Holešovičkách. Mělo by vzniknout záchytné parkoviště v Suchdole, aby lidé mohli nechat auto u autobusu a nejezdili Podbabskou a ulicí Jugoslávských partyzánů. „Dlouhodobě Dejvicím pomůže tramvajová trať do Suchdola a obchvat Vítězného náměstí. Tyhle stavby ale měly být dokončené dřív než Blanka,“ doplnil.

Blanka vyšla na 43 miliard korun, tedy zhruba o deset miliard více, než bylo původně plánováno. Praha dosud vede s dodavateli arbitráže kvůli neproplaceným fakturám. Tunel byl zprovozněn loni v září, projede jím denně asi 75.000 aut. 

Tunelový komplex Blanka se stavěl osm let, řidičům slouží rok
(ČTK) – Vizitka tunelového komplexu Blanka v Praze, který byl otevřen loni 19. září:
– Blanka, která se začala stavět v roce 2007, je největší dokončenou podzemní stavbou nejen v Praze, ale i v ČR. Je označována za nejdelší městský tunel v Evropě, na druhé místo odsunula tunel v Madridu.

– Komplex s celkem třemi tunely je součástí severozápadního úseku městského okruhu, jeho celková délka je 6382 metrů. Trojice tunelů měří celkem 5,5 kilometru; součástí je nejdelší souvislý ražený tunel v České republice, který je dlouhý 2,23 kilometru.

– Celá stavba zahrnuje tři tunelové úseky mezi křižovatkou Malovanka u severního portálu Strahovského tunelu a křižovatkou Troja u nového Trojského mostu přes Vltavu:

1) Brusnický tunel (1405 m severní tubus/1398 m jižní tubus) – od severního portálu Strahovského tunelu ulicí Patočkovou nejdříve hloubenými tunely, za křižovatkou s ulicí Myslbekovou ražený úsek, který končí před křižovatkou Prašný most, kde pokračují opět tunely hloubené. Celková délka úseku je 1,4 km, z toho je 550 metrů ražených tunelů.

2) Dejvický tunel (1007/1005 m) – od křižovatky Prašný most pokračuje v celé délce hloubenými tunely třídou Milady Horákové až do prostoru stavební jámy na Letné, kde je umístěna křižovatka U Vorlíků.

3) Bubenečský tunel (3090/3086 m) – od křižovatky U Vorlíků nejdříve krátkým hloubeným úsekem na Letné, na který navazuje ražený úsek vedoucí směrem pod zástavbu, Stromovku (Královskou oboru), plavebním kanálem, Císařským ostrovem, Vltavou a potom hloubeným úsekem až k trojskému portálu; celková délka úseku je 3,09 km, z toho je 2230 metrů ražených.

– Součástí tunelového komplexu jsou i dvě rozlehlá podzemní parkoviště, která však magistrát doposud nezprovoznil.

– Blanka doplnila již provozovanou část městského okruhu s tunely Zlíchovským, Mrázovkou a Strahovským. Celková délka částí okruhu mezi severním vyústěním Blanky a jižním koncem Zlíchovského tunelu je včetně Blanky zhruba 10,5 kilometru, z toho přibližně 7,8 v tunelech. Vnitřní městský okruh dále tvoří část ulice Strakonické, Barrandovský most a téměř 17 km dlouhá Jižní spojka. Zbývá dokončit soubor tří staveb východní části okruhu v úseku Pelc-Tyrolka – Balabenka – Štěrboholská radiála a tzv. Libeňská spojka, jejichž výstavba však ještě nezačala.

– Součástí stavebního povolení byla podmínka, že před zprovozněním tunelů musí být zprovozněna severozápadní část Pražského okruhu (obchvat Prahy, také vnější okruh, plánovaný přes Suchdol), ten se však ještě stavět nezačal a v nejbližší době nezačne. Tunelový komplex Blanka běží v současnosti v režimu zkušebního provozu.

– Výstavbu schválilo vedení města v čele s bývalým primátorem Pavlem Bémem (ODS) s tím, že bude stát asi 29 miliard korun. Na začátku roku 2011 ale nové vedení města zjistilo, že by se cena měla vyšplhat na 38 miliard. Bývalý primátor Bohuslav Svoboda (ODS) nechal některé práce seškrtat. Výsledná cena, do které se promítlo dvojí zvýšení DPH a také technologicky náročnější způsob ražby a injektáže kvůli propadům, byla 37,9 miliardy korun.

– Zakázku na stavbu tunelu získala společnost Metrostav. Dodavatelem technologické části se stala ČKD Praha DIZ, správcem stavby byla společnost Inženýring dopravních staveb (IDS).

– Stavbu, která měla být podle původních plánů zprovozněna již v roce 2011, provázela celá řada problémů, mimo jiné se na stavbě tunelů několikrát propadla zemina, objevily se potíže kolem financování stavby, stavebních povolení, proti stavbě také protestovali obyvatelé z okolí.

– Komplikace byly i s úhradami faktur za stavební práce, kvůli kterým se mezi Prahou a Metrostavem i firmou IDS, uskutečnily arbitráže, na jejichž základě byly práce teprve hrazeny. Poté se objevila kauza s kabely technického zabezpečení, kvůli poškození vodou muselo být vyměněno 56 km kabelů. Praha vedla také arbitráž se společností ČKD Praha DIZ, jejíž nároky však soud neuznal.