Gehl se proslavil především jako odborník na veřejný prostor. Metropolím po celém světě Gehl radí, jak vytvářet příjemná městská prostranství. Jeho služeb využil Londýn, Vídeň, Kodaň, Oslo, Moskva či New York. Praze by měl pomoci se zklidněním severojižní magistrály.
„Žádné řešení ještě nemám. Jsem jako domácí lékař, který se také přijde nejprve podívat, v jaké stavu pacient je a až potom navrhne léčbu,“ vysvětlil. Jeho tým se nejprve bude muset seznámit s podklady, příští rok si sami udělají další průzkum.
Gehl věří tomu, že jeho nápady se podaří uskutečnit i v Praze, tak jako ve více než 200 městech, kde za posledních 20 let působil. „Jsem optimista. Opravdu věřím, že každý chce mít lepší města. Vím, že vždy budou nějaké problémy, ale říkají mi ‚dánský ledoborec‘,“ řekl.
Podle primátorky Adriany Krnáčové (ANO) bylo už vypracováno několik studií, ale k navrženým úpravám se nikdy nepřistoupilo. Má to změnit právě Gehl. „Slibujeme si od něj schopnost myšlenky také převést do reality,“ řekla architektka Pavla Melková z pražského Institutu plánování a rozvoje.
V to doufá i primátorčina náměstkyně Petra Kolínská (SZ/Trojkoalice). „Každé vedení magistrátu se problém magistrály pokoušelo vyřešit. Ale je třeba najít konsensus. Spolupráce s panem Gelhlem by k tomu mohla vést,“ uvedla Kolínská.
Jako mladý architekt se Gehl na počátku 60. let proslavil uzavřením kodaňské ulice Strøget pro automobily. Třída se tehdy se svým 1,1 kilometru stala nejdelší pěší zónou na světě.
Principy svého přístupu k utváření městských prostranství formuloval Gehl v různých publikacích, z nichž byly do češtiny přeloženy Život mezi budovami, Nové městské prostory a především Města pro lidi. Prahu navštívil už letos v březnu, kdy přednášel na mezinárodní konferenci Habitat.
Doplněno Stavbaweb:
Rozhovor o magistrále s Janem Gehlem – najdete ho ZDE.
Fotografie z přednášky najdete ZDE.
AV záznam bude k dispozici na YouTube přibližně za týden.
Jan Gehl / Making Cities for people
Souvisejíc články:
Jan Gehl: Livable Cities for the 21st Century 13.10.2016
Dokud nebude dostavěn okruh kolem Prahy, tak se nic nezmění a případné ubírání pruhů na magistrále a podobné |aktivity| jsou celkem k ničemu. Praha má jeden z nejhorších reliéfů, takhle v kopcích snad není žádné další evropské velkoměsto (neznám Atény), všechno ostatní je na rovině (poklidná Kodaň, Moskva, Berlín, Mnichov, Vídeň, Budapešť, Miláno, Paříž, Stockholm, Brusel, Amsterodam….) a problémy s dopravou mají obecně více méně všichni. Nakonec relativně výškově je členité i poloviční Oslo, ale to má centrum kompletně podtunelované. Dokud bude tahle otázka politická a pod taktovkou zelených se snahou řešit svoje komplexy méněcennosti nenávistnými akcemi vůči motoristům a snaze jim udělat ze života ještě větší peklo, než je tomu dosud, nestane se nic. Dokud budou na radnicích sedět na jedné straně nuly jako je Krnáčová nebo Kolínská a na obvodech ajnštajni jako onen starosta Prahy 6, který se domáhá uzavření výjezdů z Blanky kvůli zácpám na kulaťáku a přitom si ani není schopen uvědomit, jak to ovlivňuje uzavření Korunovační dopravní situaci na kulaťáku, a dát na dejvický kruhák třeba semafory (což by bylo lepší, byť zdánlivě protismyslné řešení) tak se nezmění nic. Pokud onen dánský mág dojde k názoru, že se jedná ne o problém magistrály, ale pochopí širší souvislosti a všimne si třeba, jak chybí Praze most přes Vltavu u Roztok, tak před ním hluboce smeknu. Pokud přijde s otřepanými plány na rozšíření chodníků, osazení stromů a rozšiřování cyklostezek, pak jsou ty dva miliony vyhozené. Jak by se problém měl řešit je jasné už dvacet let, nicméně neschopnost magistrátu dobudovat okruh (samozřejmě ve spolupráci se Středočeským krajem) a vyjít taky přiměřeně vstříc tomuto kraji a postavit most v Roztokách (kde hýkají tzv. |občanské| iniciativy, které na druhé straně |zklidňují| magistrálu), tak se nic nevyřeší. A dokud budou na magistrátu sedět totálně neschopné a hlavně hloupé nuly bez schopnosti chápat věci v širších souvislostech (Kolínská, Stropnický…) a špatně placení úředníci tam, kde jsou potřeba (územní plánování, stavební odbory, životní prostředí), zatímco na řadě veledůležitých odborech (kultura, školství, OSPOD, živnostenský úřad atp.), kde by jejich osazenstvo mělo sedět zadarmo, tak to bude jen a jen horší. Nakonec ukázkou trapnosti je zavedení oněch parkovacích zón, které jsou jenom strojem na peníze a vyjádření (tuším Krnáčové nebo Dolínka), že do pár měsíců postaví parkovací domy u metra a záchytná parkoviště už ani není k smíchu, spíš ke stále se stupňujícímu vzteku.