Co nejvíc pálí dvouplášťové střechy

Podstatu tohoto problému a jeho východiska odhaluje dlouhodobá studie Kamila Staňka, UCEEB ČVUT.

Studie s názvem „Tepelně vlhkostní chování dvouplášťové ploché střechy panelového domu s dřevěným horním pláštěm po sanaci metodou foukané tepelné izolace“, vznikla v UCEEB ČVUT v Praze a vychází z podrobného průběžného měření tepelně vlhkostních poměrů ve střešním plášti panelového domu v období 2014-2015.

Kde se měřilo
Pro dlouhodobé in-situ měření byl vybrán čtyřpodlažní panelový dům v městské čtvrti Praha-Chodov postavený v 80. letech minulého století. Původní spodní plášť střechy byl tvořen tepelně izolační vrstvou z minerálně vláknitých rohoží tloušťky 120 mm volně ložených na stropní desce. Horní plášť byl tvořen záklopem z nehoblovaných smrkových prken tloušťky 24 mm a hydroizolačním souvrstvím z asfaltových pásů.

V čem je problém
Nevýhody tohoto typu střešního pláště u bytových i panelových objektů spočívají zejména v nedostatečně dimenzované tepelné izolaci, která má za následek nejen větší spotřebu tepla na vytápění, ale i přehřívání podstřešních bytů v letních měsících. Situaci často zhoršuje i špatná funkce odvětrávání v případě malých nebo ucpaných atikových odvětrávacích otvorů. Důvodem může být také stáří a původní kvalita aplikované tepelné izolace, která degradovala a neplní tak svou funkci. Ve vrchních pláštích, které jsou obvykle tvořeny asfaltovými pásy v mnoha vrstvách, se navíc udržuje skrytá vlhkost, způsobující opakované poruchy hydroizolační funkce pláště. Vyšší vlhkost v netěsnícím hydroizolačním souvrství pak zvyšuje vlhkost horního dřevěného pláště. Narůstá tak riziko hnilobných procesů, výskytu dřevokazných hub a plísní.

Sanace
Na většině plochy byla na původní tepelnou izolaci spodního pláště nafoukána dodatečná vrstva celulózové tepelné izolace Climatizer Plus vyráběné firmou Ciur v tloušťce 150 mm (hodnota již po odečtení 15% sedání). Když se do dutiny na již nefunkční minerální vatu nafouká velmi účinná celulózová izolace Climatizer Plus, stane se to, že teplotně odizoluje dolní plášť, a tak se ve střešní dutině výrazně sníží teplota. Sníží se tím i teplota vzduchu v ponechané provětrávací mezeře a tím poklesne i její schopnost přijímat vlhkost. Následně se zmenší i vyhřívání prkenného záklopu, který tím pádem zůstane studený a jakmile na něj narazí teplý vzduch, dojde k orosení. To znamená, že se v mezistropní dutině musí zintenzivnit provětrávání. Proto byl ve sledovaném domě instalován nový systém odvětrání zúžené vzduchové vrstvy pomocí plastových nástřešních komínků o světlosti 50 mm v rastru 1,9 m krát 2,5 m (hustota komínků ca. 0,2 ks/m² střešní plochy). Na původní asfaltové pásy byla přes geotextilii položena nová fóliová hydroizolace. Provětrávání střechy nově zajišťují komínky a průběžná atiková štěrbina. I v novém stavu je tedy hlavní hnací silou provětrávání vítr.

Smysl a funkce celulózové izolace
Technologie zafoukávání Climatizeru Plus garantuje vyplnění i těch nejmenších škvír a zákoutí. Eliminují se tím tepelné mosty i stavební netěsnosti. Velmi dobrá tepelná akumulace dosahuje až dvojnásobku ostatních běžných izolantů. Nespornou výhodou je schopnost absorpce a distribuce vlhkosti pronikající stropní konstrukcí (jedná se o difuzně otevřený systém) i vlhkosti vznikající kondenzací a průsaky na horním záklopu. Vlhkost se na principu pijáku rozprostře v objemu, netvoří kondenzáty a je průvanem postupně odvětrána. Izolace se provádí s požadavkem na minimální stavební úpravy. Aplikace je rychlá, v řádu hodin.

Výsledek
Více než dobrý. Předmětná střecha vykazovala v celém sledovaném období dostatečnou míru vlhkostní bezpečnosti. Nejvyšší průměrná měsíční relativní vlhkost byla ve střešním plášti zaznamenána v lednu 2014 ve výši 84 %. Ke kondenzaci na spodním povrchu horního pláště docházelo jen výjimečně, v souhrnné délce trvání 11 hodin za celé dvouleté období. Mírně zvýšená vlhkost v zimních měsících je však bezpečně odvedena s nástupem teplého období, kdy se příznivě projevuje vliv slunečního záření. V létě klesaly průměrné měsíční hodnoty relativní vlhkosti ve střeše k 40 %. To také ukazuje na vysoký potenciál vlhkostní regenerace tohoto typu střech. Dopočet hmotnostní vlhkosti zabudovaných dřevěných prvků dále ukázal, že se v zimním období může přiblížit 18 %, v letním období však vlhkost dřevěných prvků klesá až na 8,0 % a průměrná roční hmotnostní vlhkost se pohybuje okolo 12,2 %. Jedná se o hodnoty, které pro dřevěné prvky střechy nepředstavují zvýšené vlhkostní ani mikrobiologické riziko.

www.vseproizolace.cz
Ing. Miroslav Straka, CIUR a. s.
foto: archiv Ciur