Šumperák, dům jehož nezaměnitelnou podobu registrují fanoušci architektury i naprostí laici, se pokusí představit olomoucká historička architektury Martina Mertová. Sama přišla během pátrání po jeho historii na pozoruhodné kličky a zákoutí dějin české architektury. Nenáviděná, opovrhovaná, ale i obdivovaná stavba během dvaceti let zaplavila celé bývalé Československo. Autorem původního plánu, který v realizacích dosáhl přes 4 000 kopií, byl šumperský projektant Josef Vaněk. Co stálo za jeho iniciativou a jak dosáhl takového úspěchu? Je jediným otcem šumperáku?
Martina Mertová (*1978) vystudovala dějiny umění na Univerzitě Palackého v Olomouci. Zaměřuje se na dějiny architektury 20. a 21. století. Pracovala nejdříve jako památkářka se specializací na ochranu památek moderní architektury, později jako kurátorka sbírky architektury Muzea umění Olomouc. Píše texty o starší i současné architektuře, je spoluautorkou knih Slavné vily Olomouckého kraje (2007), SIAL (2010), Naprej! Česká sportovní architektura 1567–2012 (2012), Bilance. Umění ve veřejném prostoru Olomouce v letech 1945–1989 (2016) nebo Růžena Žertová. Architektka domů i věcí (2016). Působí ve spolku Za krásnou Olomouc, je matkou tří dětí. V loňském roce doprovodila uměleckohistorickou studií fotografický koncept Tomáše Pospěcha, šumperák.
podle podkladů pořadatele
Doplněno Stavbaweb:
Výstava Šumperák je v galerii VI PER k vidění do 25. března 2017.
8. 2. 2017 – 25. 3. 2017
Související články:
Výstava Šumperák 1.2.2017
Izos podle mě řeší i tyhle věci docela dobře. Líbí se mi, že se nezaměřují jen na klasické zasklení, ale…
Investor si hlavně hlídá cenu. Dokud to nebude povinné, tak zvolí levnější variantu.
Palec nahoru za zachování a znovupoužití těch trámů.
Jak bych mohl sehnat právě tento díl, prosím? Je elektronická verze?
Nemusíš mít na skle žádné nalepené samolepky a přitom se dá vzor přizpůsobit i vzhledu domu. Palec nahoru.