Šumperák, dům jehož nezaměnitelnou podobu registrují fanoušci architektury i naprostí laici, se pokusí představit olomoucká historička architektury Martina Mertová. Sama přišla během pátrání po jeho historii na pozoruhodné kličky a zákoutí dějin české architektury. Nenáviděná, opovrhovaná, ale i obdivovaná stavba během dvaceti let zaplavila celé bývalé Československo. Autorem původního plánu, který v realizacích dosáhl přes 4 000 kopií, byl šumperský projektant Josef Vaněk. Co stálo za jeho iniciativou a jak dosáhl takového úspěchu? Je jediným otcem šumperáku?
Martina Mertová (*1978) vystudovala dějiny umění na Univerzitě Palackého v Olomouci. Zaměřuje se na dějiny architektury 20. a 21. století. Pracovala nejdříve jako památkářka se specializací na ochranu památek moderní architektury, později jako kurátorka sbírky architektury Muzea umění Olomouc. Píše texty o starší i současné architektuře, je spoluautorkou knih Slavné vily Olomouckého kraje (2007), SIAL (2010), Naprej! Česká sportovní architektura 1567–2012 (2012), Bilance. Umění ve veřejném prostoru Olomouce v letech 1945–1989 (2016) nebo Růžena Žertová. Architektka domů i věcí (2016). Působí ve spolku Za krásnou Olomouc, je matkou tří dětí. V loňském roce doprovodila uměleckohistorickou studií fotografický koncept Tomáše Pospěcha, šumperák.
podle podkladů pořadatele
Doplněno Stavbaweb:
Výstava Šumperák je v galerii VI PER k vidění do 25. března 2017.
8. 2. 2017 – 25. 3. 2017
Související články:
Výstava Šumperák 1.2.2017
Kde jsou tyče na sjíždění o patro níž?
Minimalistické, ale praktické. Taková ideální kombinace pro rodinný život. A ta krytá terasa vypadá podle popisu parádně :-)
Zní to jako velmi promyšlený návrh. Máme podobně svažitý pozemek, tak mě inspiruje, že i takové místo má velký potenciál!
Je to moc krásný projekt :-) A ten důraz na orientaci místností podle světových stran..To dělá v každodenním životě obrovský…
Musím potvrdit..žádná plíseň, žádné tepelné mosty. Funguje skvěle!