Inspirativní rekonstrukce bývalých továren

Rozmach průmyslu si vyžádal výstavbu obrovských industriálních budov pro zpracování různorodých materiálů. Některé z nich měly štěstí a našly i jiné využití, než bylo jejich původní. Pod jinými se podepsal zub času a musely být strženy k zemi. V současnosti se developerské firmy zajímají o dlouhá léta nevyužívané objekty, aby jim vdechly nový život. Češi nezaostávají a snaží se oživit zapomenuté továrenské prostory.

Typickým příkladem pro novodobé využití se staly bývalé továrny, které prošly v průběhu své existence mnohými změnami využití. Některé objekty zachránili nadšenci, kteří je nadále udržují a připomínají jejich historický význam pro krajinu. Jiné si vzali pod křídla developeři a po letech nevyužívaní jim vdechují nový život.

Nadšenci ochránili pýchu Anglie
Jedna z nejpopulárnějších staveb všech dob je bývalá továrna na zpracování lnu v britském městečku Shrewbury. Původně zde byly postavené mlýny z cihel a dřeva, které bohužel kvůli osvětlení vyhořely. Aby se situace neopakovala, tak se poprvé v historii při stavbě budovy použily ocelové rámy, které se dodnes používají na stavbu mrakodrapů a větších staveb. Výrobu lněného vlákna po více než sto letech vystřídala sladovna. Po první světové válce majitel zkrachoval a areál začal chátrat. V průběhu druhé světové války budovy našly využití jako vojenské kasárny. Po válce, až do roku 1987, areál opět sloužil jako sladovna. Národní pýchu Angličané nechtěli nechat napospas osudu, proto se rozhodli starý mlýn zrekonstruovat. Rekonstrukce probíhaly od roku 2005 až do roku 2010, kdy nadšenci ukázali světu, jak je pro ně důležitá historie architektury a začínajícího průmyslu v Evropě. Dnes je zde muzeum zpracování lnu, pořádají se zde výstavy místních umělců, ale i akce pro rodiny s dětmi. Cílem celého projektu bylo stát se světovým příkladem využití starých budov pro zachování podobných areálů.

Slévárenské muzeum v Budapešti jako vládní investice
Slévárna populárního majitele Abrama Ganze byla postavena v roce 1862. Raritou je, že tato hala je jediná v Maďarsku, která má střešní příhradové nosníky typu Howe ze dřeva. Za cihlovými zdmi této továrny se mimo jiné vyráběly světově renomovaná železniční kola. Výroba v budapešťské továrně byla ukončena v šedesátých letech, kdy objekt převzala maďarská vláda jako vládní investici. Hned po uzavření byl objekt prohlášen za památku a bylo v něm uchované veškeré původní vybavení. Dnes stará tovární hala se svým industriálním vzhledem poutá pozornost turistů vedle moderních vysokých budov.

Vyhlídky pro Zbrojovku
Jeden z největších industriálních areálů v České republice začal psát svojí historii dávno před vznikem továrny. V době Rakouska-Uherska až do konce první světové války odsud bylo zásobované císařské vojsko zbraněmi. Za první republiky se výroba postupně rozšířila na výrobu součástí telegrafní a telefonní výstroje a taky pomůcky pro železniční opravy. Meziválečné období přálo výstavbě nových prostor, kde se výroba rozšířila do civilního sektoru – automobily, letecké motory, váhy, či obráběcí stroje. Nejznámější produkt této doby byl psací stroj podle licence Remington. Později se Zbrojovka stala koncernem světového významu. V období totality státem řízený podnik pokračoval v rozvoji. Areálu uškodila až devadesátá léta, kdy došlo k radikální strukturální změně provázané zrušením neperspektivních oborů. Objekty v areálu neztratily své kouzlo a začala se o ně zajímat realitní skupina CPI Property Group, která dá areálu novou tvář. Inspirací se staly právě zrekonstruované objekty ze zahraničí. Nová Zbrojovka projde během následujících let rekonstrukcí i novou výstavbou.

Technologický a inovační park v Berlíně
Obrovské haly a tovární budovy v Berlíně, rovněž v majetku skupiny CPI Property Group, byly postavené na začátku devatenáctého století. Společnost AEG zde zavedla první testovací tunel pro podzemní dráhu. Tímto si druhý největší průmyslový komplex v Berlíně zasloužil památkovou ochranu. Budovy jsou výjimečné Wilhelminianským stylem fasády a jejich atraktivní umístění v berlínské čtvrti Mitte v blízkosti Prenzlauer Berg přilákalo pozornost investorů. Pozoruhodný areál s celkovou podlahovou plochou 100.000 m² dnes z velké částí obsazuje Technologický a inovační park Berlín (TIB), který byl založen v roce 1985 Berlínským senátem,  Technickou univerzitou a Centrem inovací a zakladatelů Berlín (BIG). Vznikl tak skvělý prostor, ve kterém dostávají příležitost nové společnosti s inovativními nápady. V roce 2011 bylo otevřeno první místo k e-nabíjení, které je napojeno na vlastní fotovoltaický systém, nainstalovaný na střeše. 
tisková zpráva, Stavbaweb