Bytový dům ve Varšavě

Dům z červených prefabrikátů
Varšavská čtvrť Praga rozhodně nepatří k nejvýstavnějším čtvrtím hlavního města Polska. Leží na východním břehu Visly, naproti výstavnímu starému městu. Na konci druhé světové války zachránilo Pragu od srovnání se zemí obsazení rudou armádou. Totální demolici, jako součást potlačení varšavského povstání ustupujícími Němci, se ale nevyhnulo historické centrum města. Následná poválečná obnova byla ale natolik úspěšná, že dnes je varšavské Staré Město zapsáno na seznam UNESCO. Praga ve své poválečné historii takové štěstí neměla a ještě na přelomu tisíciletí byla považována za jednu z nejnebezpečnějších čtvrtí města. Teprve počátkem nového tisíciletí začala být zanedbané čtvrti věnována dostatečná pozornost a investice. Nová linka metra, modernizace infrastruktury a rekonstrukce cenných historických staveb pomohly ke změně pověsti kdysi opovrhované čtvrti.  Stále levné nájmy brzy přilákaly umělce, studenty, kavárníky a restauratéry a ti místu vdechli nový život. Nedávno se Praga umístila v žebříčku nejzajímavějších evropských čtvrtí na čtvrtém místě. Žebříček sestavuje renomovaný cestovatelský portál Travel Supermarket a nejvýše byl hodnocen legendární berlínský Kreuzberg.

Ulice Sprzeczna by mohla být synonymem pro všechny ulice Pragy. Chodníky ze záplatovaného asfaltu lemují cihelné činžáky s opadanou omítkou a proluky se vzrostlými stromy na místo domů. V té samé ulici ale najdeme nablýskanou benzinovou pumpu, na dohled je nová kancelářská budova a za rohem stanice metra Národní stadion z časů fotbalového Eura.

Volnou parcelu nepravidelného tvaru vyplnila hmota sedmipodlažního bytového domu. Na tom samém místě mohla vzniknout běžná stavba s lepší či horší architekturou. Investorem domu ale byla firma vyrábějící betonové prefabrikáty a novostavba se měla stát ukázkou neomezených možností její technologie. Předvýroba stavebních dílců proto dosáhla maximálního stupně a sami autoři ji označují za totální. Prefabrikované jsou všechny vnější i vnitřní konstrukce. Obvodové stěny jsou řešeny sendvičové s různobarevným betonem na obou stranách a s izolací uprostřed. Okenní modul je složen z více částí, ale pokaždé se jedná o dílce, které se po transportu na stavbě pouze montovaly. Červená barva betonových elementů je přirozenou reakcí na barvu okolních cihelných staveb. Barvu charakteristickou pro tuto tradičně průmyslovou část města. Na první pohled nepotřebná kreace trojúhelníkových lodžií představuje velmi racionální vyrovnání se šikmou parcelou a současně vtipné technické řešení přechodu stropní konstrukce mezi vytápěným interiérem a venkovním prostředím.

Často se stává, že stavby, které přichází se zásadní technickou inovací, jsou architektonicky jenom průměrné. V případě bytového domu v ulici Sprzeczna se architektům podařilo spojit technický důmysl a architektonické pojetí do atraktivního celku.

Poznámka: Název čtvrti Praga je odvozeno od polského slovesa  prażyć  (vypalovat, ždářit), protože původní les byl odstraněný při zakládání města žďářením. Spíše obyvatele všech českých Žďárů by se na základě názvu měly v Pradze cítit doma než návštěvníci z našeho hlavního města.
Vladimír Balda