Vládní čtvrť v Letňanech

Primátor se starosty řešili rozvoj severovýchodu Prahy
(8.2.2019 – ČTK) – Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a další zástupci Prahy se dnes sešli se starosty městských částí na severovýchodě Prahy ohledně budoucího rozvoje oblasti. Podnětem ke schůzce byl plán premiéra Andreje Babiše (ANO) psotavit v okolí metra Letňany sídlo pro 10.000 státních úředníků, projekt je ale stále ve fázi návrhu a na schůzce na něj přišla řeč jen okrajově. Politici to po schůzce řekli novinářům. Starostové dodají magistrátu své podněty a budou se s vedením města scházet pravidelně.

„My jsme se shodli na tom, že usilujeme společně o rozvoj této části města, který byl v minulosti trochu zanedbáván,“ uvedl po schůzce primátor Hřib. Dodal, že podle starostů je nyní v oblasti plánována stavba celkem 14.500 bytů a v tomto kontextu není tak podstatné, jestli u metra Letňany vznikne vládní čtvrť s úředníky a nemocnicí nebo ne. „Řešili jsme otázky, které se týkají severovýchodu obecně,“ shrnul.

Starostové Prahy 9, Letňan, Kbel a Čakovic vyjádřili v poslední době nelibost nad tím, že hlavní město vstoupilo do jednání se státem ohledně možnosti poskytnutí pozemků pro sídlo úředníků bez toho, aby je přizvalo. „Dnešní schůzku vnímám jako začátek konstruktivní spolupráce zúčastněných městských částí s hlavním městem. Bez toho to prostě nejde,“ uvedl starosta Prahy 9 Jan Jarolím (ODS).

Starosta Kbel Pavel Žďárský (za Kbely náš domov) k tomu dodal, že plán vládní čtvrti nepovažuje za podstatný. „Ono to nakonec stát určitě nebude,“ uvedl a dodal, že příprava projektu je podle informací starostů v „žádném stadiu“. Mnohem zásadnější je s ohledem na plánovanou rezidenční zástavbu podle nich otázka dopravy a zejména stavba úseku 520 vnějšího okruhu. Nebrání se ani vybudování nové nemocnice. Starosta Letňan Zdeněk Kučera (ANO) dodal, že doufá ve vypracování územní a dopravní studie celé oblasti severovýchodu Prahy.

Primátor se minulou středu sešel s premiérem Babišem ohledně dalšího využití městských pozemků v Letňanech, stavbu úřednického areálu dosud odmítal. Po schůzce oba politici uvedli, že budou dále jednat. Město však podle Hřiba nejprve požaduje po státu seznam budov, které by úředníci v centru města opustili, a způsob jejich dalšího využití.


Babiš bude jednat se starosty o Letňanech až po dohodě s Prahou

(4.2.2019 – ČTK) – Premiér Andrej Babiš (ANO) je připravený jednat s představiteli pražských městských částí, kterých by se dotkla případná stavba vládní čtvrti v Letňanech. Podle něj je s tím ale třeba počkat teprve na uzavření dohody s magistrátem. Vyjednávání s hlavním městem byla přerušena na 14 dní, řeklBabiš novinářům po jednání vlády dne 4. února.

„My se s nimi rádi setkáme, ukážeme jim projekt, ale zatím není nic na stole,“ řekl Babiš k možnému jednání se starosty městských částí. Podle něj ale zatím není důvod, aby tito starostové u jednání mezi vládou a magistrátem byli. „Pokud by došlo k dohodě, tak je oslovíme,“ řekl premiér.

Představitelé dotčených městských částí se dnes shodli, že považují za nutné nejprve vypracovat územní studii. Měla by zmapovat možnosti rozvoje širokého území. Do konce týdne se starostové Prahy 9, Letňan, Kbel a Čakovic sejdou s primátorem Zdeňkem Hřibem. Městské části chtějí získat přístup na jednání o výstavbě, aby nezjišťovaly vše pouze z novin. Starostové také upozornili, že k případné výstavbě je potřeba souhlas městských částí.

Babiš upozornil, že jednání s magistrátem byla přerušena na 14 dní, během nichž chce vláda posoudit požadavky hlavního města a předložit mu nabídku pro projekt vládní čtvrti. Požadavky, se kterými Praha zatím přišla, Babiš označil za „až extrémní“.

Primátor Hřib (Piráti) se minulou středu sešel s premiérem Adrejem Babišem (ANO) ohledně dalšího využití městských pozemků v Letňanech, stavbu úřednického areálu dosud odmítal. Po schůzce oba politici uvedli, že budou dále jednat. Město požaduje vznik multifunkční čtvrti, kde by nicméně mohl být i areál pro úředníky. Magistrát si však klade podmínky, za pozemky požaduje po státu zaplacení dokončení městského okruhu za 60 miliard korun. Chce také od státu získat karlínské kasárny a zbytek areálu Nemocnice na Bulovce. Do kasáren by se podle Hřiba po roce 2028 mohli přesunout úředníci ze Škodova paláce, na pozemcích nemocnice by mohly vzniknout městské byty.

Využití pozemků o rozloze více než 30 hektarů u stanice metra město řeší delší dobu. Nyní je na nich pole, v minulosti chtěl například tehdejší primátor Pavel Bém na parcelách vybudovat areál pro olympijské hry.

Starostové chtějí kvůli vládní čtvrti studii širokého území
(ČTK) – Představitelé městských částí, kterých se dotkne případná výstavba vládní čtvrti u konečné metra C v Letňanech, považují za nutné nejprve vypracovat územní studii. Měla by zmapovat možnosti rozvoje širokého území. Do konce týdne se starostové Prahy 9, Letňan, Kbel a Čakovic sejdou s primátorem Zdeňkem Hřibem (Piráti). Novinářům to řekli starostové dotčených městských částí po dnešním společném jednání.

„Domluvili jsme se, že budeme postupovat jednotně, že budeme řešit všechny naše požadavky společně,“
řekl po jednání starosta Letňan Zdeněk Kučera (ANO). Městské části chtějí získat přístup na jednání o výstavbě, aby nezjišťovali vše pouze z novin. Podle starosty Prahy 9 Jana Jarolíma (ODS) je potřeba, aby hlavní město ve věci vystupovalo cílevědomě a jednotně.

Celý projekt vládní čtvrti i s byty je podle starosty Kbel Pavla Žďárského (za Kbely náš domov) záměrem státu, ale bude záležet na postoji městských částí. „Bez jejich souhlasu, souhlasu městských částí tady na tomhle území nikdo nepostaví ani kůlničku na dříví,“ řekl.

Pokud by měla na zvažovaném území vyrůst vládní čtvrť, starostové požadují vypracování studie, která by řešila rozvoj území. „Je třeba pracovat na územní studii celého rozsáhlého území, musíme si udělat jasnou představu, co to území chce, co unese, a pak postupovat dále,“ řekl Jarolím s tím, že zásadními otázkami jsou doprava, školství a zdravotnictví.

Sever Prahy je místem, kde ve velkém přibývají byty, starostové proto chtějí do jedné mapy zanést stavební záměry v městských částech, aby bylo jasné, jak přistupovat k rozvoji infrastruktury, protože například dopravní infrastruktura je už dnes na hranici kapacity. „Tohle území neunese dopravně vůbec nic, musí vzniknout nové komunikace,“ řekl Žďárský s tím, že je potřeba vnitřní i vnější okruh.

Podle starosty Čakovic Jiřího Vintišky (ODS) je už dnes ohledně investic do dopravy pozdě. Proto pokud by měla být postavena vládní čtvrť, je nutné území na novou zástavbu nejprve připravit stavbou nových silnic nebo i revitalizací železnice. „Je potřeba, aby stát dále investiční příležitosti rozvíjel a dotáhl je do nějakých výsledků, aby toto území nebylo poddimenzované z hlediska dopravy,“ dodal Vintiška.

Primátor se minulou středu sešel s premiérem Adrejem Babišem (ANO) ohledně dalšího využití městských pozemků v Letňanech, stavbu úřednického areálu dosud odmítal. Po schůzce oba politici uvedli, že budou dále jednat. Město požaduje vznik multifunkční čtvrti, kde by nicméně mohl být i areál pro úředníky. Magistrát si však klade podmínky, za pozemky požaduje po státu zaplacení dokončení městského okruhu za 60 miliard korun. Chce také od státu získat karlínské kasárny a zbytek areálu Nemocnice na Bulovce. Do kasáren by se podle Hřiba po roce 2028 mohli přesunout úředníci ze Škodova paláce, na pozemcích nemocnice by mohly vzniknout městské byty.

Využití pozemků o rozloze více než 30 hektarů u stanice metra město řeší delší dobu. Nyní je na nich pole, v minulosti chtěl například tehdejší primátor Pavel Bém na parcelách vybudovat areál pro olympijské hry.

Pozemky pro vládní čtvrť v Letňanech jsou zemědělsky cenné
(1.2.2019 – ČTK) – Pozemky, na kterých by v pražských Letňanech mohla být postavena vládní čtvrť, jsou zemědělsky cenné. Černozem na pozemcích, které jsou zaneseny do katastru jako orná půda, je označena jako velmi produkční a pozemky jsou zařazeny do první třídy ochrany zemědělského půdního fondu. Pozemky v této třídě lze vyřadit ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně. Vyplývá to z informací v katastru nemovitostí.

Vyhláška ministerstva životního prostředí dělí půdy do pěti tříd, přičemž první třída znamená největší ochranu. „Bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně na rovinatých nebo jen mírně sklonitých pozemcích, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně pro záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu,“ píše se u označení půdy.

Pozemky, na nichž by měly úřednické budovy stát, jsou hodnoceny vysoce i podle výnosnosti. Na škále od šesti do sta, kdy hodnota šest označuje produkčně nevýznamné půdy a sto naopak půdy vysoce produkční se stabilizovanými výnosy, je půda na daných pozemcích hodnocena 87 body, tedy jako velmi produkční.

Podle Jiřího Jaklína ze společnosti Agro21 se ve středních Čechách cena za metr čtvereční černozemě pohybuje mezi 25 a 30 korunami, v bezprostřední blízkosti Prahy pak kolem 40 korun. Ve chvíli, kdy je ale pozemek určený ke stavbě, jsou podle něj ceny výrazně vyšší.

Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) se ve středu sešel s premiérem Andrejem Babišem (ANO) kvůli dalšímu využití městských pozemků v Letňanech, stavbu úřednického areálu dosud odmítal. Po schůzce oba politici uvedli, že budou dále jednat. Město požaduje vznik multifunkční čtvrti, kde by nicméně mohl být i areál pro úředníky. Magistrát si však klade podmínky, za pozemky požaduje po státu zaplacení dokončení městského okruhu za 60 miliard korun. Chce také od státu získat karlínské kasárny a zbytek areálu Nemocnice na Bulovce. Do kasáren by se podle Hřiba po roce 2028 mohli přesunout úředníci ze Škodova paláce, na pozemcích nemocnice by mohly vzniknout městské byty.

Způsob jednání kritizují starostové dotčených městských částí, tedy Prahy 9, Letňan, Kbel a Čakovic. Představitelé dotčených městských částí totiž dosud nebyli přizváni k jednáním. „Zásadně nesouhlasíme s tím, že se jedná o nás bez nás a že za našimi zády dochází k dohodám, které ovlivní život a budoucnost více než 20.000 občanů naší městské části,“ uvedl starosta Letňan Zdeněk Kučera (ANO). Podle dalších starostů je třeba v oblasti nejprve řešit dopravní situaci, kterou by další zástavba mohla zkomplikovat.

Využití pozemků o rozloze více než 30 hektarů u stanice metra město řeší delší dobu. Nyní je na nich pole, v minulosti chtěl například tehdejší primátor Pavel Bém na parcelách vybudovat areál pro olympijské hry.

V minulosti opakovaně proti stavbám na kvalitní zemědělské půdě bojoval bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Tehdejší kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) předloni kvůli tomu neschválil podporu pro stavbu průmyslové zóny u Veselí nad Lužnicí. Loni v létě pak spustil petici proti chystanému záboru kvalitní zemědělské půdy v okolí Hněvotína u Olomouce. Plánovaná přeměna zhruba 44 hektarů úrodné půdy na plochu pro biomedicínské centrum a případnou průmyslovou zónu neměla podle Jurečky oporu v zákoně, protože nebyla ve veřejném zájmu.

Dohoda o vládní čtvrti je nejistá, Letňany se hlásí do debaty

(1.2.2019 – ČTK) – Nadále nejistá zůstává dohoda o vybudování vládní čtvrti v pražských Letňanech. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) dnes novinářům řekl, že vedle splnění dalších podmínek magistrátu bude také záležet na tom, co bude chtít stát udělat s budovami v centru města, odkud by se do Letňan přestěhovali úředníci. Starostové Letňan a dalších dotčených městských část ohlásili, že se chtějí zapojit do jednání o záměru. Podle zástupců realitního trhu by nová úřednická čtvrť udělala z Letňan prémiovou lokalitu typu Karlína nebo Smíchova.

Premiér Andrej Babiš (ANO) chce na městské pozemky v Letňanech do nového areálu umístit 10.000 státních úředníků, magistrát tam požaduje také nemocnici a byty. Výstavbu bytů na pozemcích ale nynější pražský územní plán neumožňuje, změna by podle zástupců Institutu plánování a rozvoje (IPR) zabrala nejméně dva roky. Kvůli blízkosti dvou letišť v Letňanech a Kbelích je navíc případná zástavba omezena výškově na úroveň šesti podlaží. Město by také v Letňanech zřejmě muselo posílit MHD.

IPR v minulosti za vhodnější místo pro přesunutí státních úředníků označil brownfield Bubny-Zátory. Zástupci státu to odmítají. Mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Radek Ležatka dnes uvedl, že ve prospěch Letňan hovoří kapacita, dopravní dostupnost i fakt, že pozemky jsou ve vlastnictví města a státu. Proti lokalitě Bubny-Zátory naopak mluví například rozdělení mezi 40 vlastníků, stavební uzávěra či územní plán, který neumožňuje stavět tam administrativní budovy, dodal.

Hřib dnes zdůraznil, že ohledně využití pozemků v Letňanech dosud nebylo dosaženo dohody. „Jednání stále pokračují, čekáme nyní konkrétní nabídku ze strany státu,“ podotkl. Zásadní podle něj a dalších zástupců pražské koalice je, aby v centru města nezůstaly prázdné nevyužité domy. Přesun se má podle dřívějších informací ÚZSVM týkat 115 budov, z nichž 90 se má vyprázdnit. „Co se z médií dozvídám, které domy by se měly vyklízet, tak to ve mně vyvolává obavy,“ řekl primátor. Dodal, že o seznam objektů požádal ÚZSVM, ale prý se na něm ještě pracuje.

Lídr Prahy Sobě Jan Čižinský řekl, že do dalších jednání představitelé města chtějí zahrnout letňanskou radnici a také centrální městské části, kde se nacházejí budovy, jež se mají vyprázdnit. Starosta Prahy 1 Pavel Čižinský (Praha 1 Sobě) na facebooku uvedl, že z jeho pohledu je nutné se vyhnout tomu, aby budovy v centru zůstaly prázdné. O slovo se přihlásili také starostové Letňan a sousedních Kbel, Prahy 9 a Čakovic. Příští týden v pondělí se chtějí sejít a mluvit o možných dopadech na severovýchodní část Prahy.

Podle starosty Letňan Zdeňka Kučery (ANO) chtějí dotčené městské části získat přístup na jednání o výstavbě. „Zásadně nesouhlasíme s tím, že se jedná o nás bez nás a že za našimi zády dochází k dohodám, které ovlivní život a budoucnost více než 20.000 občanů naší městské části,“ uvedl. Podle dalších starostů je třeba v oblasti řešit dopravní situaci, kterou by další byty mohly zkomplikovat. Zabývat se dopravou a parkováním je třeba také podle místostarosty Letňan Pavla Sehnala (ODA/Krásné Letňany), záměr ale označil za výhodný pro městskou část. Sehnal mimo jiné vlastní letňanské výstaviště, které s dotčenými městskými pozemky sousedí.

Magistrát výměnou za parcely pro vládní čtvrť chce také zaplatit dokončení vnitřního okruhu a získat od státu další nemovitosti. Mezi nimi jsou karlínské kasárny, kam by se podle Hřiba mohla přesunout zhruba tisícovka magistrátních úředníků ze Škodova paláce v Jungmannově ulici. Městu v roce 2028 skončí v paláci nájem a do té doby musí vyřešit, kam svoje lidi přesune. Kasárny nyní vlastní ministerstvo spravedlnosti, které ustoupilo od plánu vytvořit z nich justiční palác a jedná o převodu budovy na ÚZSVM.

Cena pozemků města potřebných pro vládní čtvrť se může pohybovat v rozpětí mezi jednou až třemi miliardami korun, vyplývá z vyjádření realitních odborníků. Babiš dříve cenu vyčíslil zhruba na 400 milionů Kč. Menší část pozemků pro plánovaný areál vlastní fyzické osoby a stát. Lidé z oboru očekávají zdražení nemovitostí v okolí. Třeba podle ředitele serveru Bezrealitky.cz Hendrika Meyera by růst cen nemovitostí v případě vzniku nové čtvrti měl dosah i do vesnic za hranicemi Prahy. Obchodní ředitel společnosti Bidli Roman Weiser odhadl, že případně uvolněné budovy v centru se změní spíš na hotely, sídla firem a luxusní apartmány než na byty pro běžné Pražany.

Starostové kritizují, že se jedná o vládní čtvrti bez nich
(1.2.2019 – ČTK) – Starostové dotčených městských částí jsou rozčarováni z toho, že o záměru výstavby vládní čtvrti v pražských Letňanech se jedná bez nich. Příští pondělí se kvůli tomu chtějí sejít, budou mluvit o možných dopadech na severovýchodní část Prahy. ČTK to sdělili starosta Letňan Zdeněk Kučera (ANO), starostové sousední Prahy 9 Jan Jarolím, Kbel Pavel Žďárský (za Kbely náš domov) a Čakovic Jiří Vintiška (ODS).

„Zásadně nesouhlasíme s tím, že se jedná o nás bez nás a že za našimi zády dochází k dohodám, které ovlivní život a budoucnost více než 20.000 občanů naší městské části,“ uvedl starosta Prahy 18 Kučera. Dodal, že s dalšími starosty chtějí získat přístup na jednání o výstavbě. Stejně to vidí i Žďárský a Vintiška, podle kterých informace z jednání získávají pouze z médií.

„Skutečně si připadáme jako vazalové velké Prahy, která o nás naprosto nedemokraticky rozhoduje,“ uvedl Kučera. Na městských částech pak podle něho bude, aby řešily problémy související s výstavbou vládní čtvrti, nemocnice nebo bytů.

„V Čakovicích má vzniknout 1000 bytů, pan Hřib si naplánoval 1300 bytů tady, hned v sousedství je dalších 800 bytů a nám se může stát, že Kbely, Satalice, Vinoř a potažmo i Čakovice budou úplně odříznuté od hlavního města Prahy, protože se na příjezdech všechno ucpe. A to nikdy nepřipustíme. A jestli si někdo myslí, že to prorazí silou moci v kombinaci se silou peněz, tak to se šeredně plete,“ řekl ČTK Žďárský.

Pokud by byly městské části přizvány k jednáním, mohly by podle Vintišky prezentovat skutečné potřeby místních obyvatel, s nimiž se při dlouhodobém působení na radnici setkávají. Podle Jarolíma by se Praha měla rozvíjet s ohledem na zájmy obyvatel. „Nechceme, aby se stala předmětem podivných dohod, o nichž nic nevíme,“ uvedl Jarolím.

Starostové očekávají negativní dopad případné stavby areálu na dopravu. Už teď je podle Vintišky doprava v severní části města v nevyhovujícím stavu. Za umožnění výstavby vládní čtvrti chce město po státu zaplatit dostavbu pražského okruhu. To je ale podle Žďárského podmínka, kterou je nutné upřesnit, protože městská část potřebuje záruky a plán rozvoje dopravy.

Podle starosty Prahy 9 je jedno, zda se na pozemcích postaví vládní čtvrť nebo nemocnice. „Nejdříve je třeba vyřešit problém dopravy v této části Prahy. A to, že vedení hlavního města bude podporovat dostavbu pražského okruhu na severu Prahy jsme zatím neslyšeli a v plánu nemá ani brzkou dostavbu Vysočanské radiály,“ sdělil ČTK Jarolím.

Kladně se k výstavbě areálu naopak postavil místostarosta Letňan Pavel Sehnal (ODA/Krásné Letňany). Podle něho je záměr pro městskou část výhodný, ale je třeba vyřešit řadu otázek, jako je doprava, parkování a vliv na místní obyvatele. Sehnal mimo jiné vlastní i letňanské výstaviště, které s dotčenými městskými pozemky sousedí.

Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) se ve středu sešel s Babišem ohledně dalšího využití městských pozemků v Letňanech, stavbu úřednického areálu dosud odmítal. Po schůzce oba politici uvedli, že budou dále jednat. Město požaduje vznik multifunkční čtvrti, kde by nicméně mohl být i areál pro úředníky. Magistrát si však klade podmínky, za pozemky požaduje po státu zaplacení dokončení městského okruhu za 60 miliard korun. Chce také od státu získat karlínské kasárny a zbytek areálu Nemocnice na Bulovce. Do kasáren by se podle Hřiba po roce 2028 mohli přesunout úředníci ze Škodova paláce, na pozemcích nemocnice by mohly vzniknout městské byty.

Využití pozemků o rozloze více než 30 hektarů u stanice metra město řeší delší dobu. Nyní je na nich pole, v minulosti chtěl například tehdejší primátor Pavel Bém na parcelách vybudovat areál pro olympijské hry.

Čtvrť v Letňanech předpokládá změnu územního plánu a posílení MHD
(1.2.2019 – ČTK) – Pražský územní plán nyní neumožňuje postavit v Letňanech byty, jak si představuje vedení hlavního města v souvislosti s vyjednáváním o využití městských pozemků. Ředitel městského Institutu plánování a rozvoje (IPR) Ondřej Boháč řekl ČTK, že nynější funkce parcel umožňuje postavit kanceláře i nemocnici, ale ne byty. Změna územního plánu by zabrala nejméně dva roky. Město by také zřejmě muselo posílit MHD. O nové čtvrti jedná Praha se státem, premiér Andrej Babiš (ANO) v ní chce umístit 10.000 státních úředníků.

Městské pozemky o rozloze zhruba 35 hektarů, o kterých magistrát a stát jednají, jsou v územním plánu zaneseny ve funkci zvláštní občanská vybavenost, která stavbu bytů neumožňuje. Kromě toho podle mluvčího IPR Marka Váchy hraje roli blízkost hned dvou letišť, v Letňanech a Kbelích. Kvůli ní je případná zástavba omezena výškově, a to na úroveň šesti podlaží.

IPR se v minulosti vyjadřoval proti záměru přesunout 10.000 úředníků do Letňan s tím, že pokud někam, byl by vhodnější brownfield Bubny-Zátory. To zástupci státu odmítli. Podle Váchy jde o politické rozhodnutí, a když už by měl podobný projekt vzniknout, je lepší, aby tam byla směs více funkcí. To prosazuje i primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

Mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Radek Ležatka uvedl, že nejde o politické, ale odborné rozhodnutí. Ve prospěch Letňan podle něj hovoří kapacita, dopravní dostupnost i fakt, že pozemky jsou ve vlastnictví města a státu. Proti lokalitě Bubny-Zátory naopak mluví například rozdělení mezi 40 vlastníků, stavební uzávěra či územní plán, který neumožňuje stavět tam administrativní budovy, dodal.

Město podle Váchy bude muset zpracovat analýzu dopravy v oblasti. Hlavní místní dopravní tepnou je Kbelská, která je součástí Průmyslového polookruhu. Už nyní je silnice ve špičkách často ucpaná a bez dokončení městského okruhu, který z ní má část dopravy svést, se lidé obávají jejího úplného zahlcení.

Dalším problémem je MHD. Podle mluvčího organizátora pražské dopravy Ropid Filipa Drápala by bylo zřejmě nutné zkrátit intervaly na lince metra C, což je však z technologických důvodů už možné jenom o jednotky sekund. V samotných Letňanech podle něj kapacita je, ale problém by mohl nastat v nejvytíženějším úseku linky směrem do centra. „Již ze stanice Kobylisy by mohly nastat při neposílení a zároveň nárůstu počtu cestujících kapacitní potíže,“ vysvětlil mluvčí. Dodal, že pokud by měla nová čtvrť vzniknout, bylo by zřejmě nutné posílit i povrchovou autobusovou dopravu v okolí Letňan zejména ve vazbě na stanice metra B Palmovka a Vysočanská.

Praha požaduje, aby na podobu čtvrti byla vypsána architektonická soutěž. Podle Petra Leška z České komory architektů by šlo o unikátní počin. „Architektonické soutěže na masterplany nových čtvrtí jsou v ČR od roku 1989 výjimečné. Proběhly pravděpodobně jen dvě. Na areál Masarykovy univerzity v Brně a v nedávné době na Letiště Praha,“ uvedl. Doplnil, že o podobný projekt by byl mezi českými i zahraničními architekty zřejměmimořádný zájem, i když by záleželo na pravidlech soutěže.

Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) se s premiérem Babišem ohledně dalšího využití městských pozemků sešel ve středu, stavbu úřednického areálu dosud odmítal. V případě, že by šlo o čtvrť s více funkcemi, však je podle něj město ochotno státu vyhovět za předpokladu, že na novou čtvrť bude vypsána soutěž. Kromě zaplacení okruhu chce město od státu na oplátku získat kasárny v Karlíněa zbytek areálu Nemocnice na Bulovce.

Praha nechá státu pozemky v Letňanech, chce za to zaplatit okruh
(31.1.2019 – ČTK) – Hlavní město poskytne státu pozemky v Praze-Letňanech pro vybudování areálu pro 10.000 státních úředníků, kam se přesune ministerstvo pro místní rozvoj a desítky dalších státních složek. Na pozemcích má vzniknout také nová nemocnice a byty. Praha za to chce výměnou zaplatit dokončení městského okruhu za 60 miliard korun, odprodat kasárny v Karlíně a převést budovy Nemocnice Na Bulovce, ze které chce vybudovat byty. Novinářům to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO) a zástupci metropole. Vláda do 14 dnů pošle městu konkrétní nabídku.

Zatím není jasné, jak konkrétně by se výměna měla uskutečnit. Město podle pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) zatím ani neobdrželo seznam nemovitostí, kterých by se přesun úředníků měl týkat. Šéfka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu uvedla, že dohromady se má transakce týkat 115 budov, z nichž 90 se má vyprázdnit a do zbytku se přesunou zaměstnanci z jiných úřadů. Historicky cenné objekty, jako je Nosticův palác, si stát nechá, zbytek chce prodat.

Magistrát trvá na tom, že na vybudování nové čtvrti bude vypsána dvoukolová architektonická soutěž. Podle prvního náměstka primátora Petra Hlaváčka (za Spojené síly pro Prahu) se jak kanceláře, tak byty a nemocnice na parcely bez problémů vejdou. Problémem může být dopravní obslužnost, což je také důvod, proč město od státu požaduje zaplacení okruhu.

Podle Babiše je celková výměna z hledisku státu nevýhodná, ale přesun 42 státních složek do nového areálu se vrátí v horizontu pěti let. Kromě celého ministerstva pro místní rozvoj by se měly do Letňan stěhovat části ministerstva životního prostředí, vnitra, školství, sociálních věcí, dopravy, průmyslu a obchodu a kultury.

Zda stát přistoupí na podmínky Prahy, bude jasné až po zaslání konkrétních podkladů, které budou vycházet ze znaleckých odhadů. Primátor Hřib dnes uvedl, že město bude trvat na zaplacení celého zbytku vnitřního okruhu s pracovním názvem Vlasta a nespokojí se s kofinancováním. „Myslím, že je v zájmu celé země, aby Praha měla odpovídající dopravní dostupnost,“ řekl. Dodal, že zatím nejde o definitivní dohodu a jednání budou pokračovat.

Městský Institut plánování a rozvoje (IPR) v minulosti uvedl, že Letňany se pro vybudování areálu pro úředníky nehodí a když už by měl vzniknout, tak na brownfieldu Bubny-Zátory. Stát to však odmítá. „Tato lokalita je pro nás absolutně nepřijatelná,“ uvedla Arajmu. Pozemky jsou podle ní majetkově komplikované a pro vybudování administrativních prostor by se musel měnit územní plán.

Magistrát projevil také zájem o odkup karlínských kasáren, které se stát v minulosti neúspěšně pokoušel prodat a nyní jsou z většiny nevyužité. Magistrát chce také získat zbytek areálu Nemocnice Na Bulovce, kde vlastní dvě třetiny nemovitostí. Zařízení má nahradit nová moderní nemocnice v Letňanech, proti které se však kriticky vyjádřil Středočeský kraj. Podle jeho hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) by ekonomicky ohrožovala nemocnice provozované krajem.

Vytvoření úřednické čtvrti Babiš prosazuje delší dobu, nyní jsou podle něj státní úřady po metropoli zbytečně roztříštěné, a stát navíc na nájmech kanceláří platí ročně téměř půl miliardy. Hřib dříve nápad označil za „úřednické ghetto.“ Nyní uvedl, že by na pozemcích měla vzniknout čtvrť s více funkcemi, kam se vejdou i státní úředníci. Stát však musí splnit podmínky, které si Praha klade.

Praha: Vládní čtvrť může být v Holešovicích, v Letňanech ne

(20.12.2017 – ČTK) – Takzvaná vládní čtvrť by v Praze mohla vyrůst v Holešovicích u stanice metra C Nádraží Holešovice. O umístění staveb začal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) s městem jednat. Ve čtvrti by mohla sídlit až čtyři ministerstva a vznikla by plocha o rozloze 130.000 m² hrubé podlahové plochy. Praha projekt představí koncem ledna. ČTK to řekli primátorka Adriana Krnáčová (ANO) a ředitel Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč.

O záměru hovořil premiér Andrej Babiš (ANO) při uvádění jednotlivých ministrů do jejich úřadů. Je také součástí programového prohlášení vlády. Babiš připomenul, že s návrhem pracoval už dříve jako ministr financí. Budovy po některých ministerstvech, například ministerstvu pro místní rozvoj na Staroměstském náměstí či kultury na Malé Straně, by mohly sloužit jako muzea a galerie.

Stavbu čtvrti ale vnímá jako problematickou náměstkyně pražské primátorky Petra Kolínská (SZ/Trojkoalice). „Jako radní pro územní rozvoj bych pana premiéra upozornila, že záměr na přestěhování tisíců úředníků s vedením Prahy opravdu domluven není. Rada ani zastupitelstvo o tomto návrhu nikdy nejednaly a nic k němu tedy ani neschválily,“ uvedla. Argument proti výstavbě je podle Kolínské vylidňování centra. „Je to negativní trend a my proti němu musíme bojovat, ne mu ještě pomáhat,“ uvedla.

Budovy by mohly podle Boháče stát na pozemcích, které se rozkládají od výstupu z metra směrem k Pražské teplárenské. Výhodou prý je, že na část pozemků by nebylo nutné měnit územní plán. Největšími vlastníky pozemků v této části jsou pak navíc Praha a stát. Která ministerstva by se stěhovala, není zatím jasné. Dole v domech by měly být obchody nebo restaurace. O čtvrti jedná Institut plánování a rozvoje s ÚZSVM, nad kterým vykonává dohled ministerstvo financí. Pokud se obě strany dohodnou, musel by ÚZSVM mít mimo jiné souhlasné stanovisko vlády.

Původně Babiš navrhoval stavět čtvrť v Letňanech. To se ale Praze nelíbí, neboť by v podstatě vznikla čtvrť odtržená od města.Zatím je to v úvodní fázi. Projekt představíme koncem ledna. Kdyby to ale bylo v Letňanech, způsobovalo by to problémy a nevytvořilo fungující čtvrť, kde se jen nepracuje, ale i žije,“ řekla Krnáčová.

Za komerční nájem podle Babiše úřady dávají v metropoli 400 milionů korun ročně, k tomu připočetl, že Praha má dlouhodobě nedostatek kancelářských ploch. „Taková vládní čtvrt má velký smysl, jsou tam obrovské synergie z hlediska energií, správy,“ uvedl.

Babiš chce za zámek na Veleslavíně 16 pozemků v Letňanech

(29.11.2018 – ČTK) – Praha by mohla získat od státu zámek na Veleslavíně výměnou za 16 parcel v Letňanech, kde by podle představ premiéra Andreje Babiše (ANO) měla vzniknout takzvaná vládní čtvrť pro státní úředníky. Premiér to dnes uvedl na twitteru. Pozemky mají podle něj hodnotu 350 milionů korun, zámeček se měl původně dražit s vyvolávací cenou 382 milionů. Postavit úřednický komplex je ekonomicky výhodnější než platit nájmy a investovat do stávajících budov úřadů, napsal dále premiér. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) myšlenku vládní čtvrti opakovaně odmítl.

Pozemky, o které by měl stát podle Babiše zájem, mají celkovou rozlohu 354.000 metrů čtverečních. „Hrubý odhad nákladů na výstavbu administrativního komplexu v Letňanech, ve kterém by bylo umístěno více než deset tisíc zaměstnanců (celkem jich je v Praze víc než 37 tisíc), je deset miliard korun,“ napsal premiér.

Za stávající situace by podle premiéra stát v příštích deseti letech musel vynaložit pět miliard korun za komerční nájmy kanceláří pro úředníky, 13 miliard korun za provoz a údržbu stávajících objektů a sedm miliard za investice do energeticky nevyhovujících a zanedbaných budov. V případě stavby vládní čtvrti by se státní pokladna těmto nákladům vyhnula, prodejem uvolněných budov by navíc stát získal 7,5 miliardy korun, uvedl Babiš.

Plán vybudování vládní čtvrti odmítl primátor Hřib hned poté, co Babiš nápad v souvislosti s veleslavínským zámkem před časem oprášil. Praha by podle něj měla mít spíš více lokálních center, ve kterých budou lidé zároveň žít i pracovat. Čistě kancelářská čtvrť, která se večer kompletně vylidní, jde proti této představě. Názor Hřib zopakoval v dnešních Hospodářských novinách.

Výměnu zámku na Veleslavíně za jiné nemovitosti zástupci nové koalice Pirátů, Prahy Sobě a Spojených sil pro Prahu neodmítají. Radní pro majetek Jan Chabr (Spojené síly/TOP 09) například v minulosti uvedl, že zámeček by bylo možné směnit za hasičské zbrojnice v majetku města, o které projevilo zájem ministerstvo vnitra. Praha o možnosti zámek získat dále jedná.

Zámek s historickým parkem, který se rozkládá na třech hektarech, pochází asi z roku 1725. Byl postaven podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera pro císařovnu Amálii Brunšvickou. Naposledy byl areál rekonstruován v roce 1986. V roce 2015 převzal barokní zámek od ministerstva práce a sociálních věcí Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Původně chtěl památku koncem listopadu vydražit, ministerstvo kultury však stáhlo souhlas, který je pro dražbu nutný.

Komentáře

  1. Čtenář Stavbawebu says:

    Souhlasím s Jitkou. K tomu dále:
    – Před pár lety proběhlo projednávání EIA k projektu pokračování Městského okruhu (MO) Pelc Tyrolka-Balabenka ve 3 variantách.
    Po nesčetných námitkách byl závěr, pokračování je možné až po dokončení vnějšího okruhu, kdy se ujasní dosud fiktivní výpočty zátěží stávajícího doprav. systému města. To je priorita, která se
    při jednáních vytrácí. Poté teprve je možné pokračovat s MO a řešit investiční záměry v lokalitách přilehlých k dnešnímu nevyhovujícímu stavu.
    – Pochybuji, že premier uvažuje o vystěhování budov Kramářovy vily a předsednictva vlády (tj. cílové místo k ministerstvům).Tedy
    nejen přejezd úředníků přes Prahu do práce ale zase zpět do centra.
    – Není známo, kolik úředníků, při proklamacích o snižování, bude. Před volbami 2014 dnešní premier prohlašoval, že je mnoho ministerstev, stačila by jen 4. Dnes máme cca 11. To je zřejmě i více, než před r. 1989 a oddělením Slovenska.

    – Ze záměru vyplývá hlavně pokus budoucího rozprodeje objektů v centru (žel cizincům) mimo veřejný zájem a příjmy vylepšit státní rozpočet. Údaje o návratnosti a efektivitě jsou chiméra. Jsou naléhavá opatření proti dalším rozprodejům pozemků i objektů.

  2. Čtenář Stavbawebu says:

    Představa, že opuštěné paláce bude možné využívat pro kulturu, je z hlediska financování utopií, a způsob využití opuštěných budov, které byly stavěny jako administrativní, zatím také nikdo nepředložil. Kdo by to chtěl koupit kromě spekulantů, kteří to klidně nechají opuštěné, když jim do všech záměrů vstoupí památkáři.
    Další věcí je, že umístění ministerstev v okrajové části města znevýhodňuje jak zaměstnance, tak klienty bydlící na opačné straně nejen Prahy. Bez vyřešení dopravní obslužnosti nemůže fungovat žádné město a Praha má smůlu, že je centrem státu a uzlovým bodem tranzitní dopravy. Aby mohla řešit vlastní dopravní obslužnost, je závislá na vyřešení městského i dálničního obchvatu. A tady naráží na nutnost spolupráce se Středočeským krajem i se státem. Z logiky věci je jako první nutný dálniční obchvat, pak podle zjištění zbylého provozu dimenzovat vnitřní městský obchvat, a až nakonec případně řešit omezení uvnitř města. Tím, jak se stát (ne)má k výstavbě dálničního obchvatu, řeší Praha se Středočeským krajem náhradní řešení, které ale nutně musí být předimenzováno. A to budí odpor obyvatel a celé řešení zdržuje. Kromě toho si pražský magistrát neumí |dupnout| a usměrnit městské části s tím, že trasa obchvatu je v jeho pravomoci. Podle platného územního plánu už se dávno mohlo přinejmenším na severu stavět a problém dostupnosti Letňan by nebyl tak velký.

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*