Dešťová voda se bezúčelně neodvádí kanalizací, ale vsakuje se v daném místě a environmentálně přispívá ke zlepšení městského prostředí (doplnění zásob podzemních vod, voda pro kořeny rostlin a stromů, snížení tepelného ostrova města, aj.). Povrch drenážního betonu není nutné spádovat a nevznikají na něm louže ani při intenzívních srážkách. Na rozdíl od prefabrikovaných dlažebních bloků (zámková a plochá dlažba), drenážní beton umožňuje realizovat organické a složité tvary finálních povrchů bez nutnosti pracného řezání, odpadu, prachu a s celkově rychlejší pokládkou. Při výrobě drenážního betonu se nejčastěji používá těžené i drcené kamenivo frakce 4 – 8 mm, bez jemných podílů (písek). Těžené kamenivo má lepší pochozí vlastnosti při chůzi na boso, drcené kamenivo má lepší protismykové vlastnosti. Drenážní beton lze probarvit minerálními pigmenty, probarvení v celém objemu betonu pak zajišťuje barevnou stálost i v případě povrchového poškození. U běžného betonu se dosahuje odolnosti vůči mrazu pomocí dodatečného provzdušnění pomocí provzdušňovacích přísad. U drenážního betonu se mrazuvzdornosti dosahuje pomocí otevřené struktury betonu.
Orientační skladba pro pochozí plochu tvoří drenážní beton o tloušťce 150 mm s podkladní vrstvou z kamenné drti tloušťky 200 mm. Pro pojezdovou vrstvu je vhodná skladba 200 mm drenážního betonu a 200 mm kamenné drti. Pro malé plochy či chodníky lze beton ukládat ručně. Pro velké plochy doporučujeme ukládku strojově a to pomocí speciálních finišerů. Díky velmi malému smrštění lze dilatační spáry navrhovat až po 10 metrech délky.
Drenážní beton je třeba chránit před zanesením zeminou a jinými nečistotami, aby nedošlo ke snížení funkčních vlastností. Příkladem úspěšné realizace drenážního betonu ZAPA DROP je revitalizace městského parku Gaštanica v Bratislavě. Díky ekologickému přínosu zadržování srážek v místě dopadu v urbanizovaném prostředí, bylo možné z velké části financovat projekt z norských fondů (dotace 68 %).
Více informací na www.zapa.cz
podle podkaldů společnosti ZAPA beton
Zdánlivě vhodná úprava, ale již dávno jsou známé drenážní tvárnice tohoto typu. Nyní tedy litá plošná úprava. Budiž, a jak snáší povrch obroušení provozem lehkých vozidel, kol, pěší provoz? Nebo nelze jej pojíždět motorovými vozidly kvůli vodorovnému namáhání při brzdění? A životnost povrchu, vliv solných roztoků v zimě?