Marie Štefanová z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze pod
vedením Romana Brychty navrhla průvodce po prázdné krajině na Libavsku.
Atlas prázdna funguje společně se třemi mapami o rozměrech
1,2 x 1,2 m jako průvodce po prázdné krajině okolo Libavska. Navržená trasa je
v nich zobrazena tučnou červenou čarou. Každé z asi 240 míst, které cesta
spojuje, atlas vidí jako malé (a možná nevýznamné) součástky ve větším a
důležitějším společenském příběhu. Ke každému takovému místu, ať už jde o
odvodňovací meliorace, osamělé stromy v polích, křížky, meze, staré či nové
rybníčky, ale také opuštěné chátrající vesnice či sovětské bunkry, přidávám v
knize komentář. Snažím se na základě starých map či rozhovorů s místními tyto
jednotlivé součástky do příběhu zasadit a vysvětlit.
Navrhovaná trasa prochází krajinou, kterou přejmenovávám podle toho, k čemu po
70 letech od odsunu sovětských vojsk dospěla. Začíná v Kulturní poušti, kde nás
provází kolektivizací scelenými lány, dnes chemicky obdělávanými zemědělskými podniky
vzešlých z JZD. V půdě chybí drobní živočichové a důležité živiny, které chemie
nemůže donekonečna nahrazovat.
Část pojmenovaná Kůrovcová apolalypsa nás zavede do holin, které zbyly po lesích
nad pramenem Odry zničených kůrovcem a vichřicí. Smrková monokultura kdysi
zadržela mnoho vody, dnes ale chybějící stromy nemohou zabránit jejímu odparu z
půdy a pramen řeky se tak postupně tenčí.
V kapitole Zbytky mezí potkává trasa několik remízků a mezí, které tu kdysi lidé
po generace budovali a které velké stroje nestačily rozorat.
V části Konec světa kniha vypráví smutné příběhy obcí a jejich obyvatel, kteří
se v pozdních čtyřicátých letech ocitli na území vojenského újezdu později
okupovaném sovětskou armádou. K vidění tady jsou Sověty opuštěné vojenské
objekty i pozoruhodné městečko Libavá, kde se o urbanismus vojensky racionálně
starala pouze armáda.
Cestu uzavírá typicky sudetské Údolí chatařů a tábořišť, která po odsunu Němců
jako vylidněné oblasti lákala obyvatele měst k rekreaci.
Autorská zpráva
Stínící prvek je trochu vidět na fotkách, jiné jsem nedostala. Zhotovitel píše: " Fasádní prvek je jedním z atributů stavby. Bionická…
Všechny fotografie jsou ze 4. dubna 2025. Popisky zkusím doplnit, šlo se staveništěm od Masarykova nádraží mezi budovou Masaryčky a…
Jak se říká, slibem nezarmoutíš.
Tohle je vymazlený dům v šíleném terénu. A to, že má kolem sebe bujnou až divokou zahradu, mu hodně sluší.
Škoda, že u fotografií nejsou popisky na co a odkud se dívám a kdy to bylo foceno,