Miroslav Chmel, Vysoká škola uměleckoprůmyslová
v Praze, ateliér Jana Šépky
Porota ocenila koncept novostavby divadla a jeho finální
hmotu na kontrastu dvou základních principů. Zatímco společná platforma a
parter jsou tvarovány urbanistickou strukturou města, objem divadelních sálů
vytváří výrazný výtvarný prvek ztvárňující provoz divadla.
O nové budově divadla se v Českých Budějovicích uvažuje již
od šedesátých let, kdy bylo pro stavbu vybráno Mariánské náměstí, lokalita v
těsné návaznosti na historické jádro města a na okružní třídu, která kopíruje
stopu původního opevnění. Nově navržený urbanismus má za cíl zacelit městskou
strukturu s těžištěm v budově divadla a nově definovaného náměstí.
V současné době jsou tendence zpřístupňovat divadelní instituce široké
veřejnosti a městu. Již se nejedná o uzavřené budovy, které se otevírají pouze
večer na dobu představení. Jsou to spíše živá společenská centra, přístupná po
celý den, která jsou také doplněna o další funkce. Symbolem otevřenosti
instituce a propojenosti s městem je v návrhu parter budovy, který tvoří
veřejně přístupný interiér foyer. Jeho kontinuální prostor člení dvě schodiště
a šesti jáder, kde jsou umístěny jednotlivé funkce divadla a dalších
doprovodných programů. Otevírají se tedy dle potřeby, nejsou na sobě plně
závislá.
Budova divadla je spojující platformou, živoucím prostorem, místem kde se míchá
provoz divadla s městem. Jádra zároveň slouží jako nosná struktura budovy, v
druhém patře protínají horizontální desku, kterou zároveň nesou. V desce jsou
umístěny šatny a zázemí. Pomyslným těžištěm domu je jádro s jevišti hlavního sálu,
které je umístěno uprostřed. Když člověk prochází parterem, může zároveň
nahlédnout pod pokličku, jak se divadlo připravuje a jak vzniká. Zkoušky
jednotlivých souborů odehrávající se v jádru se zkušebnami lze v přízemí
sledovat skrze prosklenou stěnu.
Autorská zpráva
Stínící prvek je trochu vidět na fotkách, jiné jsem nedostala. Zhotovitel píše: " Fasádní prvek je jedním z atributů stavby. Bionická…
Bylo by skvělé, kdyby se na podobných školách, jako je UMPRUM architektura vůbec |neučila|. Kromě dalších titulů, kterými se rádi tak honosí někteří architekti tato škola produkuje jedince, kteří (a to je více než jasné z prezentovaného návrhu) absolutně neví, o čem pak ta stavba je a pokud se do primárního návrhu nepromítne alespoň elementární konstrukční řešení, vznikají paskvily, které jsou buď v reálu úplně jiné (k rozhořčení autora, který má poněkud arogantní představu, že jeho geniální dílo musí uvést do praxe |ti druzí| podřadní |stavaři| a je jejich neschopnost, pokud dílo nevypadá jako na vizualizaci) a nebo investora, který se nestačí divit, co všechno bude stát ono geniální a naprosto ojedinělé architektonické dílo (vždyť na vizualizace vypadalo tak skvěle…). Ona asi ta Labská filharmonie, o které tak básní pan Pleskot (v představě, že Praha něco |takového| potřebuje víc, než třeba funkční vnější okruh či most v Suchdole) a jejíž účet se vyšplhal na desetinásobek původně stanovené ceny. Ano, v tom dokonalém Německu…