The Eatery

Dvojznačný název holešovického bistra naznačuje hlavní koncept: jídelna divadlem. Architektura vytváří scénu pro představení, které se odehrává v kuchyni i na talíři. Klíčové principy – racionalita, kontrast, přirozenost, střídmost, transparentnost a moderní interpretace české klasiky – jsou v souladu s gastronomickou filozofií fine dining podniku. Racionální organizace všech provozů podporuje jejich přehlednost. Otevřená kuchyně je jádrem kompaktního prostoru restaurace bez tradičního baru. Vysoké sezení po obvodu kuchyně umožňuje pozorovat přípravu pokrmů a navázat kontakt s kuchaři. Poloprůhledná stěna měkce odděluje vinotéku a neformální šatnu.
Neobvyklé použití obvyklých materiálů jasně vymezuje jednotlivé funkce a dává vzniknout neortodoxním souvislostem. Odhalení nosných železobetonových konstrukcí definuje převažující přísný charakter, který podporuje pečlivě vybraný mobiliář a analogicky surový heraklit. Tyto dřevocementové desky bez povrchových úprav plní akustickou funkci a odkazují na kamenný obklad budovy. Obyčejné plotové tvarovky skládané na výšku tvoří mřížku neukončené polopříčky. S monochromatickou syrovostí prostoru pro hosty kontrastuje bílý keramický obklad a nerez gastronomických provozů podtržené minimální grafikou. Záměrně nedokončené sádrokartonové příčky v chodbě tvoří lehce šokující přechod z odstínů šedé k černobílému minimalismu toalet.
Typy osvětlení podporují daná materiálové řešení a funkce: decentní betonová svítidla vytvářejí intimní, teplou atmosféru u stolů pro hosty, oproti tomu studené silné světlo zdůrazňuje hygienicko-technický charakter obsluhujících prostorů. Podsvícení vinotéky vytváří jemnou hru barev a jedinou „dekoraci“ v prostoru. V přízemí administrativního objektu se původně nacházel právě obchod s dekoracemi.