Mezonetový byt o ploše 307 m² pracuje se dvěma odlišnými zónami. Spodní patro je určené pro společný život a setkávání, horní část nabízí zázemí pro odpočinek a soukromí. Interiér studia BekArch kombinuje světlé tóny, tmavé dřevo a prvky inspirované tradičními vinohradskými interiéry.
Spodní patro propojuje kuchyň s výrazným ostrůvkem, jídelnu a obývací pokoj do jednoho otevřeného prostoru. Výrazným prvkem je truhlářsky řešené schodiště, které vede do horního podlaží. Zde se nachází místnost pro sledování filmů a za ní soukromá část s pracovnou, ložnicí, koupelnou, barem a šatnami.
Návrh ovlivnilo umístění bytu pod střechou, které neumožňovalo doplnit další okna do uliční fasády. Interiér proto pracuje převážně se světlými krémovými odstíny, zatímco tmavé dřevo zvýrazňuje vybrané prvky a dodává prostoru hloubku. Dřevěné podlahy a kazetové obklady stěn navazují na tradiční charakter okolní zástavby.
Podle autorské zprávy
Místo: Záhřebská, Praha – Vinohrady
Autor: BekArch
Realizace: 2023
Plocha: 307 m²
Foto: Tino Kuskunis
Pěkně čitelné rozdělení – dole se žije, nahoře se spí. Pokud to správně čtu, mezi schodištěm a ložnicí je ještě místnost na filmy, takže ložnice nesousedí se schody napřímo.
U mezonetů se totiž často zapomíná, že schodiště funguje jako komín. Teplý vzduch z kuchyně a obýváku stoupá nahoru a schodištěm jde nahoru i zvuk, takže když jeden večer vaří nebo má návštěvu a druhý už chce spát, je to v horním patře slyšet víc, než by člověk podle půdorysu čekal. Pod střechou se k tomu v létě přidává přehřívání – ložnice v podkroví bývá nejteplejší místností bytu právě v noci, kdy by měla být nejchladnější.
Tady to vypadá, že místnost na filmy funguje jako nárazník na obojí. Ráda bych věděla, jestli autoři řešili i chlazení horního patra, když do uliční fasády podle textu další okna přidat nešlo.