Projekt řešil nelehký úkol umístění technologického centra pro vývoj supravodivých materiálů do objektu kulturní památky. Zadání investora využít pro tuto funkci zámek se jevil od počátku jako diskutabilní. Jak s ohledem na stavebně-technický stav historického objektu, v jakém ho zanechal předchozí majitel, tak na řemeslnou náročnost jeho obnovy a především na neustálý konflikt potřeb technologického centra s památkovou ochranou.
Vznikla tak nakonec novostavba inspirovaná technickými objekty podobně starých zámeckých areálů. Část, která je náročná na hluk či nevyžaduje přístup denního světla, je umístěna pod zemí, v přirozené terase hradby, zatímco laboratoře a přidružené prostory se nacházejí v nadzemní, prosklené části stavby. Hmota skleníku pouze přirozeně doplňuje prostor terasy na hradbách, kde vzniká intimní zahrada pro uživatele obou budov.
Myšlenka na vznik vlastního učiliště v objektu novogotické vily, kde by firma vychovávala dorost pro své provozy, je zatím nerealizovaná. Vztah školy a technologického prostoru laboratoří, který může žáky motivovat k vyšším ambicím, nás ale velmi baví a považujeme jej za logický a prozíravý. Stejně zajímavý je i pohled z druhé strany, když v továrně vidí, jak jim dorůstají noví kolegové. Obě složky se v tomto prostoru mohou ovlivňovat. Stejně jako už dnes komunikuje nový „skleník“ se svým starším kamenným sousedem.
Autorská zpráva
Foto: Michal Ureš
Takže ploty z tújí vyšly z módy a místo nich přichází bambus?
Povedený projekt 👍 Takových realizací by mohlo vznikat víc.
Kaskády Hranice jsou skvělým příkladem toho, že i bytová výstavba může mít kvalitní architekturu, promyšlený urbanismus a příjemný prostor pro…
Architektura musí souviset s místem, nikoli místo s architekturou. Proto jakékoli stavby umožňující realizaci na různých místech nejsou ARCHITEKTUROU.
Z mého pohledu je fajn vidět, jak se i u tak „běžné“ věci, jako jsou překlady, řeší systémovost a přesnost!