Projekt řešil nelehký úkol umístění technologického centra pro vývoj supravodivých materiálů do objektu kulturní památky. Zadání investora využít pro tuto funkci zámek se jevil od počátku jako diskutabilní. Jak s ohledem na stavebně-technický stav historického objektu, v jakém ho zanechal předchozí majitel, tak na řemeslnou náročnost jeho obnovy a především na neustálý konflikt potřeb technologického centra s památkovou ochranou.
Vznikla tak nakonec novostavba inspirovaná technickými objekty podobně starých zámeckých areálů. Část, která je náročná na hluk či nevyžaduje přístup denního světla, je umístěna pod zemí, v přirozené terase hradby, zatímco laboratoře a přidružené prostory se nacházejí v nadzemní, prosklené části stavby. Hmota skleníku pouze přirozeně doplňuje prostor terasy na hradbách, kde vzniká intimní zahrada pro uživatele obou budov.
Myšlenka na vznik vlastního učiliště v objektu novogotické vily, kde by firma vychovávala dorost pro své provozy, je zatím nerealizovaná. Vztah školy a technologického prostoru laboratoří, který může žáky motivovat k vyšším ambicím, nás ale velmi baví a považujeme jej za logický a prozíravý. Stejně zajímavý je i pohled z druhé strany, když v továrně vidí, jak jim dorůstají noví kolegové. Obě složky se v tomto prostoru mohou ovlivňovat. Stejně jako už dnes komunikuje nový „skleník“ se svým starším kamenným sousedem.
Autorská zpráva
Foto: Michal Ureš
U Hostivaře jsem podobný problém nezaznamenala, spíš u Pankráce, ale opraveno, děkuji za upozornění.
Design by neměl být samoúčelný. Bytový architekt by měl vědět, co od dveří chce, Jestli něco skrýt, nebo jestli ukázat…
Krásný byt, ale nemůžu si pomoct, vnucuje se mi představa fronty před jediným WC, kdyby všech 6 lidí, kteří tam…
Tady nebyl problém jen se základy, tady museli určitě prskat i pokrývači.
Ať si říká Ústav pro jazyk český co chce, ale alibisticky připustit, že Florenc je TEN, je stejně hloupé, jako…