Hlediště bylo původně vybudováno pro 2000 osob (1/4 byla místa k stání), v současnosti má kapacitu více než 1160 osob.
V roce 1973 přibyla k historické budově provozní budova s energocentrem, dílnami, kancelářemi, baletními sály, sborovým a nahrávacím sálem a pěti nadzemními podlažími. Objekt vyrostl na místě parku a v současnosti již také patří mezi kulturní památky.
Téměř po 44 letech obě budovy prošly stavebními a restaurátorskými zásahy. Zásadní změny se prováděly u rozvodů elektroinstalace, vody, topení, odpadů a vysušení vlhkosti. Úpravy doznalo horní i spodní jeviště a výzdoba hledištní části, šatny umělců a sociální zázemí. V provozní budově byly renovovány kanceláře, zkušebny, baletního a sborového sálu.
Mezi stavebně zajímavé zásahy patřila úprava dispozic druhého podzemního podlaží provozní budovy. Na místě nevyužívaných místností s ocelovými nádržemi pro lehké topné oleje, které sloužily pro vytápění objektu, vznikla zkušebna. Místnosti byly rozděleny nosnými zdmi, bylo proto nutné je spojit s nosnými konstrukcemi 1. podzemního podlaží. Celkem musely být odstraněny tři nosné stěny. Podchycení bylo provedeno pomocí dvou vzpínadel s táhly z předpjatých profilů, které podepřely železobetonové sloupy konstrukce 1. PP i ocelové profily, které nesou stropní konstrukci nad 2. PP.
Další logistickou a stavební zajímavostí bylo umístění pěti chladicích věží na střeše. Systém chlazení musel být zprovozněn do konce roku 2018, neboť je napojen na objekt Národního muzea, se kterým Státní opera sdílí technologie.
Samostatnou kapitolou byly restaurátorské práce. Náročné bylo vzorkování barevnosti interiérů historické budovy, tedy výmalby, tapet lóží či dveří. To samé se týkalo i fasády, podlahových povrchů a dalších detailů. Kompletní rekonstrukcí prošly i veškeré fresky, mohutný lustr zavěšený nad hledištěm a uskutečnila se také výměna sedaček. V dílnách Národního divadla byla vytvořena replika původní opony.
Ztmavlé travertinové obklady provozní budovy byly odstraněny a nahrazeny novými, které ji svou světlou barvou změnily k nepoznání. Nově byla na budově osazena i skleněná fasáda.
Výjimečná je jevištní technologie. O jejím osazení bylo rozhodnuto až v relativně pozdní fázi rekonstrukce. Instalaci točny předcházely práce speciálního zakládání, protože se prostor pod půdorysem jeviště, které má rozměry 17 x 21 metrů, musel vyhloubit o dalších pět metrů. Posléze se prováděl pasport prostor a osazení měřicích bodů, kterými se měřil pohyb okolních konstrukcí. Následovaly bourací práce a podchycení. Dále železobetonové monolitické konstrukce včetně osazení kotvicích prvků pro novou divadelní technologii.
Státní opera se tak stala z technického hlediska nejmodernější divadelní scénou v České republice a obstojí i ve světovém měřítku. Její slavnostní otevření proběhlo 5. 1. 2020 při příležitosti 132. výročí její existence.
Tisková zpráva
Stínící prvek je trochu vidět na fotkách, jiné jsem nedostala. Zhotovitel píše: " Fasádní prvek je jedním z atributů stavby. Bionická…
Všechny fotografie jsou ze 4. dubna 2025. Popisky zkusím doplnit, šlo se staveništěm od Masarykova nádraží mezi budovou Masaryčky a…
Jak se říká, slibem nezarmoutíš.
Tohle je vymazlený dům v šíleném terénu. A to, že má kolem sebe bujnou až divokou zahradu, mu hodně sluší.
Škoda, že u fotografií nejsou popisky na co a odkud se dívám a kdy to bylo foceno,