Příběh bytu se skleněnou lávkou začal před lety během rekonstrukce sousedního domu s lékárnou Na Špitálku na Toulovcově náměstí. Tehdy se investorům podařilo koupit sousední dům s průchodem z náměstí a dvorem, kde dříve bylo řeznictví. Zbyly po něm lednice a sklepy.
Extrémně úzký dům vznikl nadstavěním průjezdu mezi měšťanským dům z přelomu 19. a 20 století (dnešní lékárnou) a budovou modlitebny Husova sboru, doplnil tak uliční řadu náměstí. Při rekonstrukci lékárny v roce 2011 vznikl ve dvoře objekt zdravotnických potřeb, který využívá přízemní klenuté prostory – pozůstatky domu ve vnitrobloku. Na jeho střeše vznikla terasa, která propojuje dům s lékárnou a úzkým bytem. Proběhla oprava střechy, fasády s výměnou oken, ale prostor bytu zůstal na dlouhá léta nedokončený.
Klíčem k řešení se stalo umístění schodiště a vestavba koupelny, toalety a úložných prostor pod schody, na které navazuje prosklená lávka propojující obě strany podkrovních prostorů. Funkce nutné pro užívání bytu se soustředily do centra dispozice. Směrem k náměstí vznikla ložnice s velkým špaletovým oknem, prostor do vnitrobloku s výstupem na terasu je věnován kompaktní kuchyni s jídelním stolem a pohovkou. Střed bytu zůstal otevřený do podkroví, které je ložnicí, hernou, pracovnou – místem mezi nebem, kostelem a městem.
Dubová podlaha je propojujícím prvkem spodního prostoru, dřevo se objevuje i na lineárně rastrovaném podhledu, který dává vyniknout tvarování střešních rovin a přechází až do roštu postele umístěné v nejnižším bodě podkroví. Dřevo vytváří ohraničení prostoru, do něhož vkládáme ostatní materiály ve stupních šedi. Jedinou barvu přináší sluneční svit pronikající skrz žluté spektrum prosklené lávky. Intenzita a tonalita se proměňuje podle ročních období i denní doby. Světlo se promítá na kostelní stěnu, která si pod střechou zachovala hrubost fasády i rizality bývalých oken. Oblouky zazděných oken se nenápadně objevují v tvarování zábradlí schodiště. Byt je loftem i chatou, místem úniku před velkoměstem i prostorem pro nevšední zážitky.
Autorská zpráva
Foto: Nikola Tláskalová
Autoři: Jitka Ressová, Jan Pavézka, Hana Maršíková; stavební řešení Martin Černý; statika Karel Škeřík



















































Doufám, že tam aspoň neudělají jenom další betonovou pustinu.
Povedené. Když se chce, tak to jde.
Za mě povedený projekt. Líbí se mi hlavně to, že se tady myslelo nejen na vzhled a dostatek světla, ale…
Líbí se mi, že je u projektu kladen důraz nejen na vzhled, ale také na světlo, prostor a kvalitní akustiku😊
Proč u obrázků nejsou popisky? Poznal jsem jen Kolín,kde jsem se narodil