Byt z 20. let 20. století ve valencijské čtvrti Eixample prošel proměnou z labyrintové, příliš členité dispozice na plynulý prostor. Návrh studia Montoliu Hernandez staví do jeho středu kuchyni a pomocí série kleneb propojuje jednotlivé části interiéru.
Původní byt si přes několik rekonstrukcí zachoval konstrukční uspořádání, ztratil však část původního charakteru. Dispozice byla rozdělená na řadu místností, z nichž některé postrádaly přirozené osvětlení a větrání. Zadáním proto nebyla jen funkční modernizace, ale také vytvoření nového způsobu bydlení.
Majitel je vášnivý kuchař a často hostí přátele. Kuchyně se proto stává skutečným srdcem bytu a prostorem, který propojuje společenský život. Zároveň bylo potřeba oddělit noční část a umožnit její uzavření podle potřeby. Dispozice je nově uspořádána do tří programových pásů. Kuchyně tvoří centrální prostor, který přirozeně odděluje společenskou a soukromou část. Přístup k ložnicím je soustředěn do jediného místa, takže lze noční část oddělit, aniž by se narušila celková kontinuita interiéru.
Hlavním architektonickým motivem se stala série extrudovaných oblouků vytvářejících valené klenby. Ty nahrazují tradiční chodby a členění na jednotlivé místnosti a současně vedou pohyb bytem. První, komornější klenba vytváří místo pro pracovní kout a knihovnu. Druhá kopíruje délku kuchyně a vymezuje její hlavní pracovní část. Třetí pokračuje směrem k ložnicím a funguje jako distribuční osa.
Zakřivené plochy prohlubují prostorový účinek, podporují pronikání denního světla a proměňují také akustiku interiéru. V obytné části zůstala odhalena původní dřevěná trámová konstrukce s klenbami, která vytváří kontrast k nově vložené geometrii. Noční část tvoří hlavní ložnice s vlastní koupelnou a pokoj pro hosty se samostatnou koupelnou. Obě místnosti jsou orientovány do vnitřního dvora. Materiálové řešení celého bytu je střídmé: podlahy z přírodního dubu doplňují pískové odstíny, jílové omítky a lakované povrchy. Výrazným prvkem je mramor Red Alicante, použitý především v kuchyni a hlavní ložnici.
Důležitou roli má keramický obklad formátu 6 × 6 cm. Jeho rozměr se stal základní jednotkou pro modulaci geometrie interiéru. Stěny a stropy byly navrženy tak, aby jejich plochy začínaly a končily celými kusy obkladu. Stejný materiál pokračuje také v noční části, kde pokrývá koupelny a navazující stěny, dveře skříní i otevřené šatny.
Podle autorské zprávy
Lokalita: Valencie, Španělsko
Autoři: Montoliu Hernandez / Juan Montoliu
Návrh a projekt: 2025
Realizace: 2025
Hrubá podlahová plocha: 101 m²
Užitná plocha: 78 m²
Foto: Adrián Mora Maroto
V tom domě v 16 poschodí jsme bydleli. Bylo to bydlení přímo snové. Neskutečný výhled na celé město, poloha uprostřed…
Vnukovi se nelíbí, že je koupelna u postele.
To je krásný projekt, úplně z toho na mě dýchá taková příjemná atmosféra... 🙂 Líbí se mi, když má dům…
Pěkný příklad toho, že moderní dům může působit přirozeně a citlivě zapadnout do svého okolí. Takové projekty mě baví👍
Souhlasím. A zajímalo by mě, jestli developer, který si stěžuje, že se povoluje málo bytů, vůbec ví, kolik z bytů,…