Mezinárodní sympozium Utopie moderny: Zlín

Od 19. do 23. května proběhne v Praze a ve Zlíně mezinárodní sympozium nazvané Utopie moderny: Zlín. Akci pořádají Zipp — česko-německé kulturní projekty, iniciativa německé Spolkové kulturní nadace, ve spolupráci s Domem umění města Brna.

„Zlín je v rámci Evropy jedinečný fenomén. Město vzniklo díky odvážné vizi průmyslníka Tomáše Bati a jde o ukázkový příklad moderního urbanistického plánování podřízeného hlavní myšlence — nastolit takové podmínky, aby byla umožněna maximální výkonnost prudce expandujícího obuvnického podniku,“ říká Katrin Klingan, vedoucí projektu Zipp.
„Během 20. století prošel Zlín několika zásadními proměnami. Sympozium si klade za cíl nejen připomenout historické, sociální, architektonické, urbanistické a politické aspekty vývoje podoby města, ale také nastínit možnosti a limity budoucího rozvoje,“ doplňuje ji Rostislav Koryčánek, ředitel Domu umění města Brna.

Sympozia, jehož hlavní část bude tvořena přednáškami, se zúčastní renomovaní čeští a zahraniční odborníci — mimo jiné urbanisté, architekti, sociologové, kulturologové a historikové. Program bude členěn do čtyř tematických celků: Fenomén Baťa a moderna, Sociální utopie / Městské utopie, Moderna a urbanita: Protiklad? a Marketing sociální utopie.
Součástí sympozia budou i komentované exkurze, které povedou do Klubu absolventů Baťovy školy, do bývalého hlavního sídla Baťovy firmy či do rodinných domků. Doprovodný program zahrnuje filmovou noc, kde bude možné shlédnout původní baťovské instruktážní filmy a další zajímavosti ukryté dosud v archivech zlínských filmových ateliérů. Nebudou chybět ani koncerty a instalace současného audio-vizuálního umění.

Sympozium je určeno studentům, pedagogům, vědcům a všem zájemcům o fenomén města Zlín. Účast je bezplatná.
Více informací a podrobný program je možné nalézt na www.projekt-zipp.de/cz, přihlášky zasílejte na e-mailovou adresu zlin@projekt-zipp.de.
Přednášky budou tlumočeny dle potřeby do češtiny, angličtiny a němčiny.

Akci pořádá Zipp — česko-německé kulturní projekty, iniciativa německé Spolkové kulturní nadace, společně s Domem umění města Brna, Krajskou galerií výtvarných umění ve Zlíně a Národní galerií v Praze, ve spolupráci s nadací Stiftung Bauhaus Dessau, Bauhaus Kolleg. S přátelskou podporou Zlínského kraje a statutárního města Zlína.

Utopie moderny: Zlín
Mezinárodní sympozium
19. — 23. května 2009, Praha a Zlín
www.projekt-zipp.de/cz

Více informací:
Petra Hlaváčková, Dům umění města Brna, M +420 731 656 857
www.dum-umeni.cz

Seznam dosud potvrzených hostů
Richard Ingersoll (historik architektury a filosof, profesor na Syracuse University ve Florencii), Rostislav Švácha (profesor na Katedře dějin umění na Filosofické fakultě Univerzity Palackého v Oloumouci a vědecký pracovník Ústavu dějin umění AV ČR), Eric Mumford (docent na College of Architecture, Graduate School of Architecture and Urban Design, Washington University, St. Louis), Vladimír Šlapeta (děkan Fakulty architektury VUT v Brně a vedoucí tamního Ústavu teorie), Winfried Nerdinger (vedoucí Katedry teorie a dějin architektury, umění a designu Technické Univerzity v Mnichově a ředitel Muzea architektury v Pinakothek der Moderne), Petr Szczepanik (docent na Ústavu filmu a audiovizuální kultury Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně), Angelus Eisinger (profesor na Ústavu dějin a kultury metropole, HafenCity Universität v Hamburku), Arnold Reijndorp (profesor urbánní geografie, Faculty of Social and Behavioural Sciences, University Amsterdam), Cyril Říha (vědecký pracovník Centra pro teoretická studia UK v Praze a AV ČR, proděkan Fakulty humanitárních studií UK, přednáší na VŠUP v Praze), Karin Wilhelm (vedoucí Ústavu dějin a teorie architektury a města Technické univerzity v Braunschweigu), Regina Bittner (vedoucí mezinárodního Bauhaus Kollegu, Stiftung Bauhaus Dessau), Annett Steinführer (Helmholtz-Zentrum für Umweltforschung v Lipsku, Oddělení sociologie města a životního prostředí), Markéta Dvořáčková (pověřená ředitelka Kabinetu teoretických studií na Fakultě multimediální komunikace Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně), Adam Gebrian (architekt, Praha), Pavel Chládek (architekt, Zlín), Lukáš Kohl (architekt, Praha), Dagmar Nová (hlavní architektka Města Zlína), Jan Obšívač (památkář, Národní památkový ústav Kroměříž), Jitka Ressová (architektka a tajemnice katedry designu VŠUP ve Zlíně), Svatopluk Sládeček (architekt, studio New Work, Brno), Petr Všetečka (architekt, Brno), Igor Kovačevič (architekt a teoretik architektury, ředitel Centra for Central European Architecture, Praha), Daniel M. Abramson (docent na Department of Art and Art History, Tufts University Medford), Annette Baldauf (socioložka a kulturoložka, Vídeň/New York City), Gunter Henn (architekt, profesor na Katedře průmyslových staveb Technické univerzity Drážďany a hostující profesor na Massachusetts Institute of Technology, MIT), Ladislava Horňáková (zastupující ředitelka Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně), Mária Topolčanská (architektka, Institut stavebnictví a architektury Slovenské akademie věd v Bratislavě), Andreas Ruby (kritik a teoretik architektury, Berlín), Štefan Šlachta (hlavní architekt města Bratislavy, president Spolku architektů Slovenska), Pavel Velev (ředitel Nadace Tomáše Bati ve Zlíně), Zdeněk Pokluda (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, bývalý ředitel Státního okresního archivu ve Zlíně — Klečůvce), Petr Hlaváček (děkan Technologické fakulty Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a vedoucí tamního Ústavu inženýrství a hygieny obouvání), Zdeněk Skaunic (ředitel Filmových ateliérů ve Zlíně), Jiří Novotný (filmový historik, Zlín), Lucie Galčanová a Barbora Vacková (socioložky a výzkumnice Institutu pro výzkum reprodukce a integrace společnosti Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně), Rostislav Koryčánek (ředitel Domu umění města Brna), Dagmar Prášilová (architektka, Paříž), Radomíra Sedláková (kurátorka Národní galerie v Praze), Tomáš Vlček (ředitel Sbírky moderního a současného umění Národní galerie v Praze).

Úvod z programového textu
Moravské město Zlín má dnes dvojí podobu: je nejen historicky významnou stavební památkou, ale také dynamickým městem s živým společenským životem a Univerzitou Tomáše Bati s deseti tisíci studenty. Zlín, zbudovaný Baťovým obuvnickým koncernem ve dvacátých letech 20. století jako tovární město, v němž se měly život a práce spojit v dokonalé symbióze, v sobě chová významné architektonické a duchovní dědictví, které je zde všude přítomné a zřetelné. Při pohledu na budovy bývalé továrny ve středu města je zřejmé, že tu svorně vedle sebe působí minulost, přítomnost a budoucnost moderního místa vzdělání a služeb. Vedle někdejšího firemního sídla podniku, Jednadvacítky, dnešního sídla krajského úřadu Zlínského kraje, stojí bývalé tovární budovy, které na své nové využití a opravu teprve čekají. Nová budova univerzity v centru se začleňuje do celku města, které má díky přísné řadové zástavbě a standardizovaným fasádám baťovských staveb nezaměnitelný charakter.
Vedle moderní architektury se funkční oddělení městských částí určených k bydlení, práci, odpočinku a dopravě a úprava obytných čtvrtí ve Zlíně křížilo s pokrokovým nasazením moderních masových médií ke vzdělávacím a propagandistickým účelům. Zlín navíc nebyl jen centrem sériové průmyslové práce — město samo se sériově rozmnožovalo. Baťa nechal všude ve světě vystavět „malé Zlíny“, nová satelitní města podle předobrazu Zlína, na základě týchž architektonických zadání. Město se tak očividně stalo také Baťovou „corporate identity“ – firemním stylem postaveným z betonu a cihel. Rozvoj značky Baťa je pro současnost rozhodně poučný: není nepodobný dnešním strategiím šíření značek, brandingu. Rovněž technicky pokročilý způsob využití masové reklamy a propagandy přesahuje dobu vzniku města a také vzdělávací systém ve Zlíně je pro následující generace z mnoha hledisek exemplární.

Zipp — česko-německé kulturní projekty
Iniciativa německé Spolkové kulturní nadace
Iniciativou Zipp — česko-německé kulturní projekty pokračuje německá Spolková kulturní nadace v sérii bilaterálních programů spolupráce se zeměmi východní Evropy. Zipp se soustřeďuje na vybraná témata a otázky, které jsou v obou zemích společensky relevantní, jako je dědictví demokratických hnutí, zacházení s historickými traumaty, zkušenost ekonomických transformačních procesů po roce 1989 nebo budoucnost našich měst. V rámci tematických okruhů „1968/1989“, „Utopie moderny: Zlín“, „Světy života“ a „Kafka“ budou v nadcházejícím roce a půl realizovány projekty v oblasti divadla, filmu, rozhlasu, práce na poli architektury, výtvarného umění a soudobých dějin.
V roce 2009 mezi další připravované projekty v rámci „Zipp“ patří: projekt „Breathless“, v rámci něhož vzniká ve spolupráci Institutu dokumentárního filmu Praha a DOK Leipzig (Mezinárodní lipský festival dokumentárního a animovaného filmu) šest dokumentárních filmů českých a německých tvůrců. Na podzim 2009 bude v Staatschauspiel Dresden (Státní činohře Drážďany) a poté v Praze Národním divadlem a Pražským divadelním festivalem německého jazyka uveden projekt divadelní skupiny Rimini Protokoll (Helgard Haug, Daniel Wetzel) s pracovním názvem „Vyhledávač“. V roce 2009 vznikne v rámci projektu „rádia d-cz“ také pět rozhlasových prací, exkurzů do česko-německých světů života, a to ve spolupráci s Českým rozhlasem a německými veřejnoprávními rozhlasovými stanicemi. Jejich autory jsou například: Peter Cusack, Steffen Irlinger, Marek Janáč, Werner Pöschko, Kateřina Šedá, Rolf Simmen, Jáchym Topol, Miloš Vojtěchovský a další.

Více informací na www.projekt-zipp.de/cz