Liberec 13. června (ČTK) – Adepti architektury z Technické univerzity v Liberci představili v pondělí na radnici své vize budoucího rozvoje stotisícového města. V projektech se objevila řada nových a neotřelých nápadů, třeba lanovka z centra na Broumovskou, ale i myšlenky, které se vracejí s železnou pravidelností. Příkladem může být tunel pod nádražím, o němž se uvažovalo už ve 30. letech minulého století.
Není příliš pravděpodobné, že by se nápady dostaly do nového územního plánu, který je v současné době v procesu schvalování, řekl dnes ČTK primátorčin náměstek pro rozvoj Jiří Rutkovský (Unie pro sport a zdraví).
Rutkovského nejvíce zaujalo navrhované využití plochy vlakového nádraží, které dnes spolu s průtahem rozděluje město na východní a západní část. "Je to jednoznačně nejzajímavější námět, uvědomuji si ale složitost přestavby této plochy a projednávání s dotčenými dopravci," řekl Rutkovský. Vizi uvolnění tohoto prostoru během 20 až 30 let ale přesto považuje za dobrou.
Své strukturální plány rozvoje města v příštích 30 až 50 letech, které jsou doplněním územního plánu, představilo dnes pět týmů. Přestože se v mnohém lišily, v základních bodech se shodovaly. Za jeden z klíčových problémů považují budoucí architekti právě rozdělení města silnicí a železnicí. Pro pěšího je tato hranice prakticky nepřekonatelná. V projektech se proto vedle již zmíněného tunelu či pasáže objevil třeba i návrh přikrýt nádraží a silnici zatravněným a ozeleněným valem, oblast přemostit nebo nádraží i silnici vést pod zemí. Všichni počítali s dalším využitím ploch pro rozvoj města i pro bytovou výstavbu.
Všechny projekty také počítají se zachováním současných hranic města a brání jeho dalšímu rozšiřování. Budoucí rozvoj vidí mladí architekti především ve využití proluk a nezastavěných míst a v zahušťování zástavby v centru, nikoli v expanzi do krajiny. Ve městě je podle jejich odhadů prostor pro další 30.000 bytů. Podobně se snaží co nejlépe využít i plochy průmyslových a obchodních zón. Mezi zajímavé nápady patří přemístění teplárny a spalovny z města na okraj. Uvolněný prostor by byl zčásti využit pro bydlení a část v záplavové zóně by se změnila v park.
Studenti vůbec kladli velký důraz na zeleň a využití řeky Nisy v životě města, vytvořením zeleného pásu kolem ní. Celkově se snažili ve svých projektech zklidnit dopravu svedením do tunelů a posílit veřejnou a alternativní dopravu. Ulice, které dnes slouží dopravě a jako parkoviště, jako je třída 1. máje nebo Dr. Milady Horákové, by rádi proměnili v aleje podobné Masarykově třídě směrem do Lidových sadů. "Spousta těch věcí se možná může dnes zdát nerealizovatelných a přehnaných, ale mohou posloužit jako doporučení, kam rozvoj směrovat," řekl ČTK vedoucí projektu Jiří Janďourek z fakulty architektury.
Dobrovolně Hodinu denně Zahradničím pro obec Voluntarily An hour a day I garden for the community 自願 每天一小時 我為社區花園 私はコミュニティの…
Super minimalistická stavba jak zvenku tak zevnitř. Výborně využitý složitý pozemek "na křižovatce" obklíčený komunikacemi ze dvou stran. Projektanti i…
Krásná práce, je radost si to prohlížet :-).
Ta na náměstí bere pohled jen velmi mírně a velmi formalisticky. Pohled od třídy Jugoslávských partyzánů ukazuje výtvarnou bezmocnost v…
Že by tato stavba nějak respektoval okolí, velmi pochybuju. P.Engel se jistě obrací v hrobě. Vím, že je to dobrý…