Rekonstrukcí podbranského mlýna (nebo také Miňovského či Pod Kocourem) vznikne nové Centrum enviromentálního vzdělávání. Pro architektonickou studii a přípravu projektové dokumentace byla vybrána společnost Atelier 25.
V Horažďovicích začala přestavba mlýna na ekologické centrum
(ČTK) – Pobytové environmentální centrum pro žáky a studenty z Čech a Bavorska by mělo zhruba do roka vzniknout v objektu bývalého starého mlýna v Horažďovicích na Klatovsku. Historickou stavbu v havarijním stavu koupil za 2,5 milionu korun Plzeňský kraj za vedení ODS v roce 2008 pro Galerii Klatovy/Klenová. ČSSD po nástupu do čela kraje koupi kritizovala a odmítla v domě v záplavovém území umístit výtvarná díla. Nakonec se hejtmanství rozhodlo zřídit zde pobytové centrum zaměřené na ekologii, na řeku Otavu a na obnovitelné zdroje, řekl dnes ČTK hejtmanův náměstek Ivo Grüner (ČSSD).
Přestavbu objektu, která přijde téměř na 40 milionů korun, bude z většiny hradit dotace ze společného česko-bavorského přeshraničního programu. "Celkem je projekt asi za 1,5 milionu eur (asi 38 milionů Kč), z toho dotace je 1,2 milionu eur (30 milionů Kč)," popsal Grüner. Projekt počítá s tím, že do opraveného objektu, který nabídne několik desítek lůžek, budou jezdit napůl čeští a napůl bavorští školáci a středoškoláci, mohou ho využívat i zájmové organizace, spolky a podobně.
Centrum bude provozovat místní dům dětí a mládeže a bude spolupracovat s bavorskými partnery, například s tamním šumavským parkem. Uvnitř objektu se lidé dozvědí o řece Otavě, o zvířatech, která kolem ní žijí, a o rostlinách. Nebudou chybět informace o Šumavě, o zlatě, které se dříve z Otavy získávalo, či o perlách, neboť perlorodky se v řece chovaly už v 16. století. Zlatonosná ruda se před staletími mlela přímo v mlýně, na sklonku 19. století město instalovalo v objektu první elektrárenskou turbínu, mlýn pak sloužil také na mletí vápence. Expozice pohlédne do historie, zaznamená současný stav i výhled do budoucna.
Projekt počítá také s využitím atraktivního pozemku – poloostrova u řeky. "Na těch pozemcích, které k mlýnu patří, by měly být například ukázky zařízení na výrobu zelené energie – sluneční kolektory, tepelná čerpadla, v budoucnu se počítá i s vodní elektrárnou," doplnil Grüner.
Na opravení mlýna, který zmiňují historické prameny už v roce 1370, má zájem i vedení horažďovické radnice. Stavba není památkově chráněná, nyní je to ale ruina. Sousedí s opravenou městkou památkovou zónou a kazí dojem. Kraj už má stavební povolení, v nejbližších dnech vypíše soutěž na zhotovitele rekonstrukce. S opravou by se mělo začít na jaře.
Doplněno Stavbaweb:
Podrobnosti o vzniku projektu naleznete na stránkách měsíčníku Horažďovický obzor – zde.
Projekt naleznete i na stránkách autorů – Atelieru 25 – zde.











Takže ploty z tújí vyšly z módy a místo nich přichází bambus?
Povedený projekt 👍 Takových realizací by mohlo vznikat víc.
Kaskády Hranice jsou skvělým příkladem toho, že i bytová výstavba může mít kvalitní architekturu, promyšlený urbanismus a příjemný prostor pro…
Architektura musí souviset s místem, nikoli místo s architekturou. Proto jakékoli stavby umožňující realizaci na různých místech nejsou ARCHITEKTUROU.
Z mého pohledu je fajn vidět, jak se i u tak „běžné“ věci, jako jsou překlady, řeší systémovost a přesnost!