Galerie – pasáž Paláce YMCA, Na Poříčí 12, Praha 1
Výstavu včera zahájili historik architektury Zdeněk Lukeš a kurátorka výstavy Anna Oplatková.
(ČTK) – Architekta Eduarda Hniličku (1887 až 1967), který byl mimo jiné autorem pražského paláce YMCA, představuje výstava právě v tomto domě. Zahajuje jí činnost nová galerie v pasáži paláce. Hnilička se kromě prací v architektuře věnoval i malování, fotografii a typografii a byl také významným členem Klubu za starou Prahu.
Eduard Hnilička patří k pozapomenutým tvůrcům prvorepublikové Prahy a dalších lokalit. Řadí se ke generaci architektů moderního klasicismu, kteří svou tvorbou nijak závratně neměnili tvář měst a venkova, ale jejichž práce pomohla kvalitnímu urbanismu, říkají pořadatelé výstavy.
Náleží k těm, kteří se ve svém raném díle letmo dotkli rondokubismu, ale nehledali východisko ve funkcionalismu a dali se cestou moderního klasicismu. U obytných domů a ve vilách obohatil Hnilička tento směr horizontálními články, výrazně barevně odlišenými. Nikdy však neupustil od klasického horizontálního článku římsy. V době rozmachu stavebnictví a podpory soukromého bydlení se uplatnil s dalšími předními architekty při tvorbě obytných kolonií, technických staveb, činžovních domů a především škol.
Byl také malířem a tvořil drobnou užitou grafiku, jako ex libris nebo novoročenky pro řadu osobností tehdejší doby. Byl velmi aktivním členem domácí rady Klubu Za starou Prahu, psal články a fotografoval, věnoval se dokumentaci mizející Prahy. Jako grafik, ilustrátor a fotograf se podílel na knihách o Praze.
Doplněno Stavbaweb:
Architekt, urbanista, malíř, grafik, ilustrátor, typograf, fotograf, dokumentátor, jeden z polozapomenutých tvůrců prvorepublikové Prahy a dalších lokalit Eduard Hnilička patřil ke generaci architektů moderního klasicismu, kteří svou tvorbou nijak závratně neměnili tvář měst a venkova, ale jejich pilná práce pomohla k urbanismu kvalitnímu a oku libému.
V době rozmachu stavebnictví a podpory soukromého bydlení se uplatnil s dalšími předními architekty při tvorbě kvalitních obytných kolonií, technických staveb, činžovních domů a především škol. Byl také nadaným malířem a tvořil drobnou užitou grafiku, jako ex libris, nebo novoročenky pro řadu osobností tehdejší doby. S přáteli architekty a památkáři se snažil zachránit starou Prahu, což je nekonečný úkol aktivních členů Klubu Za starou Prahu (KSP).
Jeho první stavbou uznanou za kulturní památku se stala v roce 1991 právě pražská budova YMCA a po 20 letech, v roce 2011 slavná vila prof. Hoffmanna v Podolí.
Celý životopis naleznete zde.











Izos podle mě řeší i tyhle věci docela dobře. Líbí se mi, že se nezaměřují jen na klasické zasklení, ale…
Investor si hlavně hlídá cenu. Dokud to nebude povinné, tak zvolí levnější variantu.
Palec nahoru za zachování a znovupoužití těch trámů.
Jak bych mohl sehnat právě tento díl, prosím? Je elektronická verze?
Nemusíš mít na skle žádné nalepené samolepky a přitom se dá vzor přizpůsobit i vzhledu domu. Palec nahoru.