Galerie – pasáž Paláce YMCA, Na Poříčí 12, Praha 1
Výstavu včera zahájili historik architektury Zdeněk Lukeš a kurátorka výstavy Anna Oplatková.
(ČTK) – Architekta Eduarda Hniličku (1887 až 1967), který byl mimo jiné autorem pražského paláce YMCA, představuje výstava právě v tomto domě. Zahajuje jí činnost nová galerie v pasáži paláce. Hnilička se kromě prací v architektuře věnoval i malování, fotografii a typografii a byl také významným členem Klubu za starou Prahu.
Eduard Hnilička patří k pozapomenutým tvůrcům prvorepublikové Prahy a dalších lokalit. Řadí se ke generaci architektů moderního klasicismu, kteří svou tvorbou nijak závratně neměnili tvář měst a venkova, ale jejichž práce pomohla kvalitnímu urbanismu, říkají pořadatelé výstavy.
Náleží k těm, kteří se ve svém raném díle letmo dotkli rondokubismu, ale nehledali východisko ve funkcionalismu a dali se cestou moderního klasicismu. U obytných domů a ve vilách obohatil Hnilička tento směr horizontálními články, výrazně barevně odlišenými. Nikdy však neupustil od klasického horizontálního článku římsy. V době rozmachu stavebnictví a podpory soukromého bydlení se uplatnil s dalšími předními architekty při tvorbě obytných kolonií, technických staveb, činžovních domů a především škol.
Byl také malířem a tvořil drobnou užitou grafiku, jako ex libris nebo novoročenky pro řadu osobností tehdejší doby. Byl velmi aktivním členem domácí rady Klubu Za starou Prahu, psal články a fotografoval, věnoval se dokumentaci mizející Prahy. Jako grafik, ilustrátor a fotograf se podílel na knihách o Praze.
Doplněno Stavbaweb:
Architekt, urbanista, malíř, grafik, ilustrátor, typograf, fotograf, dokumentátor, jeden z polozapomenutých tvůrců prvorepublikové Prahy a dalších lokalit Eduard Hnilička patřil ke generaci architektů moderního klasicismu, kteří svou tvorbou nijak závratně neměnili tvář měst a venkova, ale jejich pilná práce pomohla k urbanismu kvalitnímu a oku libému.
V době rozmachu stavebnictví a podpory soukromého bydlení se uplatnil s dalšími předními architekty při tvorbě kvalitních obytných kolonií, technických staveb, činžovních domů a především škol. Byl také nadaným malířem a tvořil drobnou užitou grafiku, jako ex libris, nebo novoročenky pro řadu osobností tehdejší doby. S přáteli architekty a památkáři se snažil zachránit starou Prahu, což je nekonečný úkol aktivních členů Klubu Za starou Prahu (KSP).
Jeho první stavbou uznanou za kulturní památku se stala v roce 1991 právě pražská budova YMCA a po 20 letech, v roce 2011 slavná vila prof. Hoffmanna v Podolí.
Celý životopis naleznete zde.
Existuje zde určitá špička české architektury, ale mně trápí ty desítky podprůměrných architektonických ateliérů , lokalizovaných hlavně v Praze. Pomocí…
Filozofů není nikdy dost. ;-) A ostatní školy (zejména ty technické) se o své studenty budou muset asi víc poprat...…
Není to moc pozitivní čtení, jakkoliv stavebně to jistě hodnotu má. Ale ptám se, jak moc potřebujeme další filozofy, když…
Nadační fond prostě odmítá připustit, že starý nýtovaný most nemůže přes veškerou snahu vyhovět potřebám současné (a tím spíš budoucí)…
Dali jste Pardubičákům něco, díky čemu moou být na své město hrdí.