Galerie – pasáž Paláce YMCA, Na Poříčí 12, Praha 1
Výstavu včera zahájili historik architektury Zdeněk Lukeš a kurátorka výstavy Anna Oplatková.
(ČTK) – Architekta Eduarda Hniličku (1887 až 1967), který byl mimo jiné autorem pražského paláce YMCA, představuje výstava právě v tomto domě. Zahajuje jí činnost nová galerie v pasáži paláce. Hnilička se kromě prací v architektuře věnoval i malování, fotografii a typografii a byl také významným členem Klubu za starou Prahu.
Eduard Hnilička patří k pozapomenutým tvůrcům prvorepublikové Prahy a dalších lokalit. Řadí se ke generaci architektů moderního klasicismu, kteří svou tvorbou nijak závratně neměnili tvář měst a venkova, ale jejichž práce pomohla kvalitnímu urbanismu, říkají pořadatelé výstavy.
Náleží k těm, kteří se ve svém raném díle letmo dotkli rondokubismu, ale nehledali východisko ve funkcionalismu a dali se cestou moderního klasicismu. U obytných domů a ve vilách obohatil Hnilička tento směr horizontálními články, výrazně barevně odlišenými. Nikdy však neupustil od klasického horizontálního článku římsy. V době rozmachu stavebnictví a podpory soukromého bydlení se uplatnil s dalšími předními architekty při tvorbě obytných kolonií, technických staveb, činžovních domů a především škol.
Byl také malířem a tvořil drobnou užitou grafiku, jako ex libris nebo novoročenky pro řadu osobností tehdejší doby. Byl velmi aktivním členem domácí rady Klubu Za starou Prahu, psal články a fotografoval, věnoval se dokumentaci mizející Prahy. Jako grafik, ilustrátor a fotograf se podílel na knihách o Praze.
Doplněno Stavbaweb:
Architekt, urbanista, malíř, grafik, ilustrátor, typograf, fotograf, dokumentátor, jeden z polozapomenutých tvůrců prvorepublikové Prahy a dalších lokalit Eduard Hnilička patřil ke generaci architektů moderního klasicismu, kteří svou tvorbou nijak závratně neměnili tvář měst a venkova, ale jejich pilná práce pomohla k urbanismu kvalitnímu a oku libému.
V době rozmachu stavebnictví a podpory soukromého bydlení se uplatnil s dalšími předními architekty při tvorbě kvalitních obytných kolonií, technických staveb, činžovních domů a především škol. Byl také nadaným malířem a tvořil drobnou užitou grafiku, jako ex libris, nebo novoročenky pro řadu osobností tehdejší doby. S přáteli architekty a památkáři se snažil zachránit starou Prahu, což je nekonečný úkol aktivních členů Klubu Za starou Prahu (KSP).
Jeho první stavbou uznanou za kulturní památku se stala v roce 1991 právě pražská budova YMCA a po 20 letech, v roce 2011 slavná vila prof. Hoffmanna v Podolí.
Celý životopis naleznete zde.











Architektura musí souviset s místem, nikoli místo s architekturou. Proto jakékoli stavby umožňující realizaci na různých místech nejsou ARCHITEKTUROU.
Z mého pohledu je fajn vidět, jak se i u tak „běžné“ věci, jako jsou překlady, řeší systémovost a přesnost!
Praktické řešení, hlavně z pohledu rychlosti výstavby a přesnosti👍 U těchto systémových prvků dává smysl, že zjednodušují realizaci a pomáhají…
Zajímavý posun ve stavebnictví, je vidět, že se dnes klade velký důraz hlavně na rychlost výstavby a přesnost provedení. Systémové…
Jako problém vidím hlavně "lavičky" v prostoru sdíleném s cyklisty. Neměly by mít třeba tyče s praporky, jako dětské nákupní…