Galerie – pasáž Paláce YMCA, Na Poříčí 12, Praha 1
Výstavu včera zahájili historik architektury Zdeněk Lukeš a kurátorka výstavy Anna Oplatková.
(ČTK) – Architekta Eduarda Hniličku (1887 až 1967), který byl mimo jiné autorem pražského paláce YMCA, představuje výstava právě v tomto domě. Zahajuje jí činnost nová galerie v pasáži paláce. Hnilička se kromě prací v architektuře věnoval i malování, fotografii a typografii a byl také významným členem Klubu za starou Prahu.
Eduard Hnilička patří k pozapomenutým tvůrcům prvorepublikové Prahy a dalších lokalit. Řadí se ke generaci architektů moderního klasicismu, kteří svou tvorbou nijak závratně neměnili tvář měst a venkova, ale jejichž práce pomohla kvalitnímu urbanismu, říkají pořadatelé výstavy.
Náleží k těm, kteří se ve svém raném díle letmo dotkli rondokubismu, ale nehledali východisko ve funkcionalismu a dali se cestou moderního klasicismu. U obytných domů a ve vilách obohatil Hnilička tento směr horizontálními články, výrazně barevně odlišenými. Nikdy však neupustil od klasického horizontálního článku římsy. V době rozmachu stavebnictví a podpory soukromého bydlení se uplatnil s dalšími předními architekty při tvorbě obytných kolonií, technických staveb, činžovních domů a především škol.
Byl také malířem a tvořil drobnou užitou grafiku, jako ex libris nebo novoročenky pro řadu osobností tehdejší doby. Byl velmi aktivním členem domácí rady Klubu Za starou Prahu, psal články a fotografoval, věnoval se dokumentaci mizející Prahy. Jako grafik, ilustrátor a fotograf se podílel na knihách o Praze.
Doplněno Stavbaweb:
Architekt, urbanista, malíř, grafik, ilustrátor, typograf, fotograf, dokumentátor, jeden z polozapomenutých tvůrců prvorepublikové Prahy a dalších lokalit Eduard Hnilička patřil ke generaci architektů moderního klasicismu, kteří svou tvorbou nijak závratně neměnili tvář měst a venkova, ale jejich pilná práce pomohla k urbanismu kvalitnímu a oku libému.
V době rozmachu stavebnictví a podpory soukromého bydlení se uplatnil s dalšími předními architekty při tvorbě kvalitních obytných kolonií, technických staveb, činžovních domů a především škol. Byl také nadaným malířem a tvořil drobnou užitou grafiku, jako ex libris, nebo novoročenky pro řadu osobností tehdejší doby. S přáteli architekty a památkáři se snažil zachránit starou Prahu, což je nekonečný úkol aktivních členů Klubu Za starou Prahu (KSP).
Jeho první stavbou uznanou za kulturní památku se stala v roce 1991 právě pražská budova YMCA a po 20 letech, v roce 2011 slavná vila prof. Hoffmanna v Podolí.
Celý životopis naleznete zde.











Mně se líbí hlavně to, že se řeší akustika už při samotném návrhu a ne až ve chvíli, kdy je…
Zajímalo by mě, odkud a z jaké doby jednotlivé chaty jsou. Když už o tom ta výstava je, tak proč…
Řekl bych, že právě akustika bývá u řadových domů často podceňovaná. Tohle řešení se zdvojenou stěnou z Heluz AKU 20…
Proptech nám v kanceláři nejvíc pomáhá s predikcí, kdy se vyplatí jít do rekonstrukce, místo odhadů "od oka". Zajímalo by…
V tom domě v 16 poschodí jsme bydleli. Bylo to bydlení přímo snové. Neskutečný výhled na celé město, poloha uprostřed…