Akademie Madeta

Akademie Madeta

Tovární 236/14, České Budějovice

(18. 11. 2019) +arch/ Jan Pala, Adéla Palová, Marek Raab

   
 
 
 
 

Akademie Madeta

Historie
Objekt byl původně součástí areálu ZZN České Budějovice. Byly v něm byty a část administrativy. Navazoval na něj přístřešek s velkým skladem na krmiva pro hospodářská zvířata. Součástí areálu byla i železniční vlečka. Začátkem 90. let vše přešlo do majetku tehdejších Jihočeských mlékáren. Hlavní budova skladu na krmiva byla odstraněna v roce 2005, o rok později i vlečka. Objekt i nadále sloužil částečně jako bytový a částečně jako archiv a sklady CO. V posledních letech již ale využíván nebyl a vzhledem k jeho stavu bylo rozhodnuto o celkové rekonstrukci, v rámci které byl rozšířen o vstupní část a přistavěnou šachtu pro hydraulický výtah obsluhující jednotlivá podlaží. Rekonstrukce začala demolicí původní vrátnice společnosti a stavební úpravy byly zahájeny v roce 2015. Současně s přestavbou bylo upraveno i jeho okolí a bylo vybudováno dostatečné množství parkovacích stání.

Soubor tří staveb tvoří reprezentativní část rozsáhlého areálu továrny Madeta v Českých Budějovicích. Je samostatně přístupný i provozovatelný. Sestává z hlavního objektu Akademie a dvou scelených staveb pro ubytování. Vše je doplněno parkováním a veřejným prostorem s parkovou úpravou.
Záměrem bylo vytvořit architektonicky ucelené prostory, které budou variabilně využitelné pro školení, konference, jednání i reprezentaci a budou mít adekvátní zázemí. Ideou investora bylo probudit tento kout opět k životu a vtisknout mu jasnou vizuální identitu s nádechem industriální atmosféry. Kapacitní požadavek byl získat devět učeben různých velikostí, prezentační sál pro 50 osob, soukromou restauraci s možností prezentací a adekvátní ubytovací prostory pro krátkodobé i dlouhodobější ubytování (celkem 36 lůžek).

Původní objekt Akademie bylo nezbytné zásadním způsobem upravit ať už kvůli nekoncepčním přestavbám z minulosti (sklady, administrativa, bydlení), tak kvůli stáří konstrukcí. Byla tedy obnovena a dotvořena kompozice historických fasád. Do takto scelené a očištěné stavby jsou vloženy jasně identifikovatelné výrazné zásahy. Nosným architektonickým prvkem je především vertikála věže (nový výtah, schodiště, hygienické zázemí), do které vstupuje horizontálně komponované zastřešení u vstupu. Věž je pojednána tradičním cihelným materiálem, ve kterém jsou perforace v kombinaci s vystupujícím zdivem. Tento princip děr ve zdivu a vystupujících cihel vytváří poutavou hru světla a stínu ať už ve dne, nebo při nočním osvětlení.
Perforovaná cihelná fasáda se pak díky velkoformátovým proskleným stěnám propisuje také do vnitřní části a tento moderní prvek lze vnímat jednak v ploše z exteriéru, ale i v detailu z interiéru. Strohá cihelná hmota se díky textuře fasády zjemnila a při bližším pozorování nabízí sympatický drobný detail, který lze opakovaně objevovat v proměnách času a pozice.
Nová okna, podkrovní terasa a vstupní část budovy jsou lemovány plechem v grafitové barvě a takto jasně odlišitelné od původních historických prvků.

Ubytování
Jedním z hlavních úkolů bylo v konstrukčně komplikovaných starších budovách vyřešit provozní sjednocení. Každá z budov má jinou podlažnost i výškové uspořádání. Rovněž nosný systém byl podmíněn dřívějšímu využití (garáže, bydlení, malé kanceláře). Dispoziční zásahy bylo nutné navrhnout s ohledem na požadavek na zachování fasády a stávajících oken.
Vizuální řešení přirozeně navazuje na hlavní budovu Akademie, nicméně ji nezastiňuje, cihelný obklad výtahové věže je světlejší a méně dominantní. Bíle omítaná část fasády je doplněna jemnými reliéfními liniemi.
Dispoziční řešení odpovídá rozvržení hotelu a sestává z lobby, pěti apartmánů pro dlouhodobější ubytování a 11 standardních hotelových pokojů.
Navržené řešení respektuje již existující konstrukce. Namísto demolice, nebo rozsáhlé přestavby přináší v podstatě jemné zásahy, které však umožňují vyžilým stavbám nový život.
Autorská zpráva

Místo: Tovární 236/14, České Budějovice
Autoři: Jan Pala, Adéla Palová, Marek Raab / +arch – architektonický ateliér
Spolupráce – technické řešení: Jan Prokeš – MADETA, a. s.
Realizace: Stavební firma Jica, s. r. o.
Zastavěná plocha: 450 m2
Realizace: 2018


Použité materiály Wienerberger:
• Lícové cihly TERCA Klinker – rakouský formát, plná a děrovaná – červená tmavá (250 x 120 x 65 mm)
• Obkladový pásek TERCA Klinker – rakouský formát, rovný a rohový – červená tmavá (250 x 15 x 65 mm)
• POROTHERM Aku
Režné zdivo bylo použito v kombinaci s ostatními prvky sendvičového zdiva – lícové cihly, vzduchová vrstva, tepelná izolace, nosné zdivo tvoří cihly Porotherm Aku.

Lícové cihly a pásky TERCA Klinker
Lícové cihly, tzv. klinkery, nabízejí široké využití jak při řešení fasád domů, prvků zahradní architektury, tak je lze uplatnit i v interiérech. Kromě estetické funkce zaručují u vrstveného zdiva i velmi dobré tepelně-akustické vlastnosti. Na výběr je přitom řada formátů i barevností.
Výrobky TERCA Klinker se vypalují ze speciálních druhů cihlářských hlín při vysokých teplotách (cca 1100 °C) až do slinutí. Dobře odolávají povětrnostním vlivům, zaručují stálou krásu po mnoho let a nevyžadují údržbu. Tyto cihly jsou málo porézní, mají vysokou objemovou hmotnost a pevnost a díky tomu dobře snášejí mechanickou i chemickou zátěž.
V rámci sortimentu TERCA Klinker si lze vybrat ze tří základních rozměrů (ve variantách cihla plná a děrovaná, reliéf, různé tvarovky a rohový pásek) a několika barevných možností. Řezáním těchto cihel na poloviny a jejich použitím s celými cihlami je možné dosáhnout širokou škálu zajímavých a architektonicky působivých vazeb.
Český formát: 290 x 140 x 65 mm
Německý formát: 240 x 115 x 65 mm (svými rozměry zapadají do komplexního systému POROTHERM)
Rakouský formát: 250 x 120 x 65 mm
Všechny rozměrové řady se vyrábí ve formátu lícová cihla plná a děrovaná a mají kromě lícovek s povrchem antique hladký povrch. Ke každému druhu lícové cihly TERCA se vyrábí také obkladový pásek a rohový pásek vhodný pro obklad exteriéru i interiéru.
Sortiment lícových cihel TERCA doplňují i speciální zdicí a spárovací malty dodávané taktéž společností Wienerberger.

Hlavní přednosti výrobků z pálené hlíny – lícových cihel, obkladových pásků a dlažeb TERCA Klinker
• Vysoká pevnost a mechanická odolnost.
• Neomezená životnost prověřená dlouholetou tradicí.
• Mrazuvzdornost a kyselinovzdornost.
• Elegance a krása ryze přírodního materiálu.

www.terca.cz

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Rekonstrukce

Dokončení

2018

Komentáře ke článku

 
 
 
 

18. 11. 2019 15:27:38. Re: Akademie Madeta. BlueBoss

 
 
 
 

18. 11. 2019 15:27:38. Re: Akademie Madeta. BlueBoss

  A dotace pro malou a střední firmu byly?

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz