Archeopark Pavlov – koncept a emoce
23. dubna 264, 691 29 Pavlov
(30. 3. 2017) Recenze Bohumila Chalupníčka pro časopis Stavba
Archeopark Pavlov – koncept a emoce
Koncept
Dolní Věstonice,
Milovice, Pavlov. Území širokého osídlení, snad již velmi dávno nějak systémově
propojené. Území kdysi pod rozlehlými svahy Pálavy v podobě krajiny,
obývané dávným člověkem v jeho sídlištích. Území se stopami po jeho lovu, který
byl základní obživou. Se stopami po jeho duchovní kultuře, kterou nalézáme
v rituálním pohřbívání i ve hmotných projevech, reagujících na každodenní
život. Se stopou, známou po celém světě – figurou ženy z pálené hlíny, se
zdůrazněnými atributy ženství samotného, v nadčasovém abstrahujícím
tvarosloví. Věstonická Venuše je symbolem území, osídleného v časovém
fragmentu nejdelší epochy lidských dějin – paleolitu. Je symbolem nalezišť světového
významu, jejichž součástí je i archeolokalita, označená jako Pavlov I.
Archeologie
v současnosti pracuje s odlišnou filozofií, než bylo pouhé nadšení
původních nálezců a sběratelů. Jejich aktivity lze datovat již do poloviny 17.
století. Systematičnost výzkumů i zhodnocení jejich výsledků začíná v období
vzniku samostatného československého státu. Tyto
velkoryse koncipované programy násilně ukončily dějinné události. Temnou
stránku jejich pokračování představují aktivity během 2. světové války, vedené
archeologem z Němci okupované Evropy, přímo pod dohledem jednotek SS. Osud
těchto nálezů byl tragický – byly zničeny požárem Mikulovského zámku, kde byly
společně s řadou svezených uměleckých děl v roce 1945 uskladněny.
Psal se rok 2002 a
do dalšího osudu poválečně zkoumaných nalezišť vstupují dvě instituce –
Archeologický ústav AV ČR Brno a Regionální muzeum v Mikulově. Dvě nové
výrazné osobnosti – Doc. PhDr. Jiří Svoboda, DrSc., a Mgr. Balázs Komoroczy,
PhD., – vytvářejí ideový záměr projektu prezentace archeologického dědictví
kraje pod Pavlovskými vrchy „Po stopách dávných kultur …“.
Po náročných
jednáních začínají v architektonické kanceláři Radka Květa vznikat první
skici, papírové vrstevnicové i digitální prostorové modely, z nichž jsou
odvozována i první perspektivní zobrazení hledaného konceptu. Ten je natolik
výjimečný, že proces vyhotovení vlastní ortogonální dokumentace – půdorysy,
řezy, pohledy – je následný, nastupuje až po prostorové úvaze. Plná dokumentace
projektu klasickým způsobem pak vyžaduje obrovské množství těchto zobrazení. I
přesto zůstal digitální konstrukční 3D model výchozím materiálem i pro
jednotlivé profese. Rozkládal se na části, poskytnuté k zapracování
potřebných dat. Vše se složilo zpět do celku, jehož realizace –
v klíčových bodech vytyčovaná souřadně geodeticky – již existuje.
Jsme v
monolitickém železobetonovém objektu. Převážně v systému hydroizolační betonové
vany, která je majoritní částí stavby, skryté mělce pod terénem. Nadzemní
části, viditelné z exteriéru, jsou sofistikované sendvičové konstrukce.
Doslovnou hrou jsou lomené stropy, vytvářející v interiéru neopakovatelnou
atmosféru jakoby jeskynního prostoru, vytvořeného však lidským konstrukčním
umem. Jejich desky se opírají o hmoty nadzemních věží, opírají se o sebe samotné,
vytvářejí hroty ve svých sběžištích. Vzdáleně a neformálně mohou připomínat
kreace vrcholně gotických visutých svorníků kleneb. I tam byly podpory
nepotřebné.
Emoce
Areál jsem měl tu čest
navštívit v květnu, v den jeho otevření. V tuto chvíli mám před sebou
i jeho dokumentaci. Snad dokážu s časovým odstupem srovnávat svoji emoci
návštěvníka s pochopením racionálně dokumentovaného záměru architekta.
Jeho koncept je lineární. Je orientován na jediný vchod, postupně mizící v
zemi. Mohu očekávat, že všude budou betony – ano, a hned několik druhů. Prvním
překvapením je opakovaný motiv paleolitického ornamentu. V betonu není
pouhým reliéfem. Je perforován do obvodové stěny již při realizaci a slouží
jako osvětlení přednáškového sálu. Na protilehlé straně příchozí osy opěrná
stěna stoupá a zároveň půdorysným zužováním prostoru vytváří pocit vzdáleného
cíle. Jsem zván dál, jsem již přímo pod zemí. Vzpomínám na svůj první dojem a
při tom se dívám do půdorysu. Vidím, že vnímaná amorfnost skutečného vjemu na
místě má svůj koncept. Vstoupil jsem do haly, jejímž čelem je stěna bloku
veškerých technologií, zabezpečujících chod areálu. Půdorysem této nutné
vybavenosti je skoro neznatelně trapezoidní čtverec, který si uvědomím teprve
při svém pohybu v podzemí. Nepůsobí jako něco vestavěného. Není ani
zaražen do kouta prostoru. Je možné jej obejít chodbou, ve které nemusím nic
hledat. Je to přiznání, že jeho prostor je potřebný, důstojný a je součástí
řešení od samého počátku. Jeho čelo proti vstupu nese jeden ze základních momentů
pocty samotnému obsahu domu. Je to obraz-reliéf zářivě bílé barvy. Jeho autor –
Petr Písařík – čerpá ve svém výtvarném výrazu z řady motivů paleolitických
nálezů. Jejich různorodost je součástí kompozice v jediné abstraktní barvě s
jemnými, jakoby vzácnými reflexními body. Jasně vyhraněný formát reaguje na
samotný prostor. Výtvarné dílo i jeho osvětlení slibují již na začátku
dramatický vjem z další prohlídky.
Kupodivu nejdu po betonu nebo něčem podobném. Pohybuji se po
luxusní dřevěné podlaze, pro mne symbolu připomínky přece jen muzeální sbírky,
i když v jiném pojetí. Měnící se výšky úrovní, použité rampy – to vše mi
napovídá, že zde proběhly zemní práce s cílem objevování. Prostor je pro
mne jakousi dvoranou, ze které mohu vcházet do jednotlivých pavilonů, do jiných
úrovní se specifickými náplněmi. Tyto prostory vyrážejí ze základního konceptu
půdorysně i výškově, aby samy dokázaly přivést světlo na nejdůležitější
expozice. Svoji výraznou, nikdy se neopakující formu uplatňují i
v exteriéru. Světlo přichází jejich věžemi s okny v přiznaných
dřevěných rámech, vše bez překážek propojeno až do podzemí. Jste však
v jiném světě, odvedeni do jiné doby, tedy váš zrak oblohu nespatří. Denní
světlo je ve své intenzitě cíleně umírněné, protože přes kosterní pozůstatky
přejíždějí v několika programech laserové linie, demonstrující plasticitu
nálezů s mnoha dalšími sděleními. Nalezené miniatury jsou ve schránách,
které nevnímáte, protože jsou natolik kvalitní, že neuplatňují svůj design nad
nálezy samotnými – samy o sobě jsou však úctyhodným přístupem k prezentaci
exponátu. Spolu se svými ratolestmi máte možnost účasti ve stínohře
s dávnými obyvateli.
V pravou chvíli si však můžete připomenout, že tímto
světem nejste až tak úplně vytrženi z kontextu s tím, co je kolem
Vás, nad betony i nad tenkou vrstvou terénu. Vzpomínám, jak jsem přišel
k překvapivé příčné ose, která vás vrací jak do současnosti, tak i do
mladších období historie. Motivem této osy je středověký hrad na Pálavě.
Vnímáte jej z podzemí v rámu velkoplošného děleného okna, jehož rastr
dává pravdivou představu o jeho velikosti. Vnímáte jej i z exteriéru,
z výstupu na opačnou stranu, kde magická silueta zříceniny vytváří
pohledovou korunu celé architektury výstupu návštěvníka na prostranství směrem
k jezeru. Sklony opěrných betonových zdí zcela bez odchylky – v jasné
přímce – pohledově navazují na siluety sklonů strání pod hradem.
Po všech těchto precizně komponovaných prostorách vcházíte
do jakéhosi mírně adrenalinového prostředí, kterým je část podzemního areálu IN
SITU. Skutečné naleziště, kde archeologický výzkum dále pokračuje, je aktuálním
pracovištěm, kterého se stavba nesměla dotknout. Vy ale máte výjimečnou možnost
do něj vstoupit, avšak po stavební lešenářské lávce – možná by to bylo zralé i
na „ochrannou přilbu“. Vstupujete přímo do procesů výzkumu, bez jakýchkoliv
příkras. Právě zde získáváte představu o výši zkoumaných slojí, které čekají na
své jemné „rozhrabání“. Vidíte již první
zlomky zvířecích kostí na místě, kde byly přímo objeveny, zapojíte mimoděk svou
fantazii a přemýšlíte o dalších možných nálezech.
Vybudovaný areál vnímám jako poctu paleolitu, poctu období,
kdy se lidská společnost začínala v mnoha stránkách a po velmi dlouhou
dobu formovat. Vnímám jej jako plnění závazku, že tento proces celosvětového
měřítka probíhal na našem území. Výsledek není přeplněným muzeem, plným vitrín.
Není ani přístřeškem lehké konstrukce s dojmem dočasné stavby. Je schránou
několika nejvzácnějších artefaktů ve velkém, důstojném prostoru. Um naší doby
vyjadřuje svým architektonickým, výtvarným, technickým a především filosofickým
potenciálem, nazírajícím nejen na nálezy samotné, ale i na jejich vztah
k dnešku. Naopak je plný edukativních programů na nejvyšší technické
úrovni, opět s působivým výtvarným nábojem, kde symbol celé stavby –
beton, navíc s cíleným reliéfním povrchem – je i projekční plochou.
Oba světy – interiér i exteriér – jsou jediným celkem, ale
navzájem provokují zvědavost na svá tajemství. Vidíte-li areál z dálky, tušíte,
že se něco pod zemí děje. Vstupujete-li hlavním vchodem, kdy se všechny tvary
nadzemní části seskupí do dramatické kompozice – tušíte hluboký zážitek. Možná
to zapůsobí stejně, až se toto vše, pod nánosy budoucích věků, znovu objeví –
v době, kdy my budeme tím paleolitem.
Publikováno v časopise Stavba č. 3/2016, str. 26-27
Investor: Jihomoravský kraj, Regionální muzeum v Mikulově, Evropská unie, ROPJihovýchod
Partneři: Archeologický ústav AVČR, Brno, Akademie Věd České republiky, obec Pavlov
Generální projektant: architektonická kancelář Radko Květ
Autoři: Radko Květ, Pavel Pijáček
Spolupráce: Barbora Fišerová, Jiří Zrzavý, Lukáš Gergela, Verena Dickmann, JiříMarkevič, Klára Michálková, Radek Sládeček, Lucie Surá, Richard Mátl, Renata Košťálová, Petr Písařík (výtvarné dílo)
Profese: Hladík a Chalivopulos, s. r. o., Plyko, s. r. o., Pk Sklenář, s. r. o., Technika budov,s. r. o., Siemens, Radomír Kaisler, Ludmila Plagová, Jiří Matula, Václav Babka, Jaroslava Konečná
Projekt: 2010–2015
Stavba: 2014–2016
Užitná plocha: 984 m2
Náklady: 100 mil.
Generální dodavatel: OHL ŽS, a. s., a SKRstav, s. r. o.
Hlavní dodavatel betonu: CEMEX Czech Republic, s. r. o.
Zhotovitel expozice: Pixl-e
Dodavatelé mobiliáře a AV techniky: A.M.O.S. Design, s. r. o., a Lotech, s. r. o.
Foto: Gabriel Dvořák
Doplněno Stavbaweb:
Archeopark Pavlov byl do nové sezóny 2017 otevřen poslední březnový víkend.
www.archeoparkpavlov.cz
Související články:
Archeopark Pavlov 20.10.2016
Archeopark Pavlov získal titul Stavba roku 14.10.2016
Archeologický park Pavlov 29.8.2016
Archeopark v Pavlově byl otevřen! 1.6.2016
Archeopark Pavlov u Dolních Věstonice 22.8.2013
Stavba 3/2016
Základní informace o objektu
Kategorie
Novostavby
Dokončení
2016
Archeopark Pavlov – koncept a emoce
23. dubna 264
691 29 Pavlov
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

5. 6. 2023 16:30:04
Re: Rodinný dům v Mníšku pod Brdy
Dobrý den, někde jsem četl, že parapety musí být vysoké 90 cm. V podkroví ale určitě tak vysoký není. Jak je možné, že to takto architekti nevědí a že to stavební úřad zkolaudoval?
31. 5. 2023 19:54:12
Re: Město a investor zveřejnilo pět návrhů pro dostavbu pražskéh...
Mně by se nejvíc líbil návrh týmu 15. Fasáda svou tektonikou i barevností perfektně zapadá mezi původní stavby a přitom je nekopíruje. Navíc krásně otevírá "vnitrobloky", které jsou vlastně náměstími. Tým 11 má na první pohled velmi atraktivní fasádu se zámecky působícími vstupními oblouky, ale právě ty ve mě vyvolávají spíš pocit "tady už je to naše", než "pojď dál". A stejné je to u průchodů do vnitrobloků - nejsou to ulice.
31. 5. 2023 19:33:03
Re: Studenti architektury představí vizi Česka na výstavě CZ2
Studentská představa, že cyklistika plnohodnotně nahradí automobilovou dopravu, je naivní. Na kole nerozvezete děti do škol, nepřivezete nákup, nedojedete čistý v každém počasí. A to ještě nemluvím o rychlosti, která je zejména mimo centra měst nesrovnatelná.
31. 5. 2023 07:18:08
Re: Město a investor zveřejnilo pět návrhů pro dostavbu pražskéh...
... ilustrační foto ?
30. 5. 2023 14:49:13
Re: Byt výtvarnice a architekta
Byt je krásně rozvolněný, nicméně stále nechápu, jak je možné, že zde není dodržena norma ohledně nepřípustnosti přímého vstupu z kuchyně / obytné místnosti na WC. Tento precedens mne trápí, protože pokud projekt byl předložen na stavební úřad a vyjádřila se němu i Hygienická stanice, pak něco není v pořádku.....
25. 5. 2023 19:47:02
Re: Rozšíření kanceláří Price f(x)
Zaujaly mě ty "černě přestříkané technologické rozvody". Jaké technologie se tím myslí? Copak nemají rozvody podle druhu média z bezpečnostních důvodů svou předepsanou barvu?
25. 5. 2023 18:31:36
Re: Rezidence nad zatopeným lomem
Nádhera.
8. 5. 2023 18:56:36
Re: Rekonstrukce bytu: Tři boxy z Packwallu
Proč ve většině nových dispozic architekti ignorují požadavek, aby WC nebylo přímo přístupné z prostoru pro přípravu a konzumaci jídel? Jinak hezké, hlavně jak je to barevné.
5. 5. 2023 11:38:19
Re: Rekonstrukce bytu: Tři boxy z Packwallu
Vypadá to úžasně! Mohu se k Vám pozvat na kávu a prohlídku rekonstruovaného bytu? Moc děkuji a těším se Karel Klátil 777979743 karel.klatil@flexibau.cz
27. 4. 2023 20:00:04
Re: Rekonstrukce stodoly v Pošumaví
Tak tohle se mi opravdu líbí. Taková obytná/neobytná stodola/nestodola. Paráda.
27. 4. 2023 19:15:46
Re: Re: Rozhledna Vysoké Pole.
Tak zkuste žít v jeskyni. A běda, jestli někde vyšlapete pěšinku.
27. 4. 2023 19:08:53
Re: Zlínská zrcadla
Pěkné instalace pro lidi, ale kolik ptáků už se o ta zrcadla zabilo? Nebo je ten povrch pro ptáky nějak zviditelněn?
24. 4. 2023 11:27:21
Re: Re: Ostrava se v realizaci koncertního sálu posunula o další...
...stejně jako kdysi nepotřebovala Praha Národní divadlo... Stavby pro kulturu de facto nejsou zapotřebí nikdy, člověk se obrazů nebo hudby nenají, přece, není-liž pravda?
22. 4. 2023 13:59:36
Re: Ostrava se v realizaci koncertního sálu posunula o další kro...
Pokládám od počátku tento plán za nesmírné plýtvání veřejnými prostředky a v souvislosti se současnou fiskální situací státu i podnikatelských kruhů v MS kraji ze vrcholně nezodpovědné jednání primátora a jeho nohsledů, zejména paní Bajgarové. Koncertní sál Ostrava nepotřebuje. Pro Tomáše Macuru to má být jen jeden z hlavních pomníků jeho mocenského megalomanského působení ve vedení Magistrátu. Podobně jako Andrej Babiš, i Macura finanční stránku města řídí jak svoji privátní firmu. Najde se nějaký dobrý spolek, který tohoto odiozního politického podivína požene k hmotné odpovědnosti?
19. 4. 2023 00:10:45
Re: Rozhledna Vysoké Pole
Vylepšování krajiny rozhlednami je zcela nevhodná záležitost. Příroda je dokonalá bez našich zásahů. Navíc je to skutečně nevkusné,
18. 4. 2023 22:46:43
Re: Rozhledna Vysoké Pole
Pro mě je to nádhera. Těším se na návštěvu a gratuluji!
16. 4. 2023 18:25:26
Re: Re: Rekonstrukce kulturního domu a kina v Chlumci.
Adresa: Muchova 267, 403 39 Chlumec
13. 4. 2023 18:14:08
Re: Rekonstrukce kulturního domu a kina v Chlumci
jedná se o obec Chlumec na jihu Čech, nebo o Chlumec nad Cidlinou, či nějaký jiný Chlumec ?
11. 4. 2023 17:37:36
Re: Dětská léčebna v Ostrově u Macochy
Architektura je subjektivní věc, takže bez obalu: nic podobně depresivního jsem dlouho neviděla. A modlím se, aby mé děti neměly nikdy žádné dýchací potíže.
6. 4. 2023 17:41:39
Re: Spiegelbaude (Zrcadlovka)
\skla se přelepují speciálními páskami, jinak ano, mrtví ptáci po nárazu padají na zem. Třeba zavolat Českou společnost Ornitologickou, nejlépe Lukáše Viktoru.