Architekt Pleskot: Velký koncertní sál Praha nutně potřebuje

Architekt Pleskot: Velký koncertní sál Praha nutně potřebuje

(12. 11. 2018) Lokalitu u stanice metra Vltavská, kde chce město postavit novou koncertní halu, považuje za ideální.

 
 
 
 

Architekt Pleskot: Velký koncertní sál Praha nutně potřebuje

(ČTK) - Praha potřebuje postavit velký koncertní sál, ve kterém by mohla účinkovat například velká filharmonická tělesa. Je třeba vyvracet mýty, že Obecní dům a Rudolfinum Praze stačí. V rozhovoru s novináři to řekl člen Sdružení pro architekturu a rozvoj, architekt Josef Pleskot. Lokalitu u stanice metra Vltavská, kde chce město postavit novou koncertní halu, považuje za ideální. Jako příklad, kterým by se Praha mohla inspirovat, uvedl Labskou filharmonii v Hamburku. Její velký sál má kapacitu 2100 návštěvníků, zatímco největší sál Rudolfina asi 1200 míst.

"Nedávno jsem byl na zahajovacím koncertu Národní filharmonie v Rudolfinu, kde se hrálo Mahlerovo Vzkříšení. Obrovský filharmonický spektákl. A tam bylo vidět, že tenhle prostor je pro takhle velkou hudbu prostě malý. Prahu kvůli tomu míjejí velká filharmonická tělesa, což je mi líto. Jsme hudební národ a v Praze ani v celé České republice nemáme koncertní síň, kde by se dala produkovat velká filharmonická hudba," uvedl Pleskot, který je rovněž členem Spolku pro výstavbu nové koncertní budovy v Praze.

Praha podle něj navíc potřebuje nějakou stavbu, která by pozvedla zájem veřejnosti o architekturu. "Aby se vytvořilo něco, co se zdálo, že by mohlo vzniknout při stavbě Kaplického knihovny. Tehdy nám ucpali ústa roubíkem. Ztichli jsme a dlouho jsme neaspirovali na něco takového, jako mohla Kaplického knihovna být. A to by bylo potřeba změnit," doplnil Pleskot. Národní knihovna ve tvaru chobotnice podle návrhu architekta Jana Kaplického měla být podle původních plánů postavena na Letenské pláni v roce 2012. Poté se však do problému postupně zapojili různí politici, situaci také komplikoval spor o pozemek a do věci se navíc vložil antimonopolní úřad. Stavět se nakonec vůbec nezačalo.

Lokalita Vltavské, kterou město pro stavbu velkého koncertního sálu loni vybralo, považuje Pleskot za ideální. "Je to velmi komplikovaná lokalita, která potřebuje radikální přestavbu jako celek. A když je třeba udělat něco velkého i z hlediska infrastrukturních přeměn, hodí se do toho zabudovat takovouhle složitou stavbu. Vltavská čeká na transformaci, je součástí rozšířeného centra. Navíc je odtud vidět celé pražské panorama od Petřína až po libeňský plynojem. Včetně Pražského hradu," uvedl Pleskot.

Praha podle něj potřebuje vyvrátit mýtus, že Obecní dům nebo Rudolfinum stačí a Praha už žádnou kulturní stavbu tohoto druhu nepotřebuje. Jako příklad uvedl Labskou filharmonii v Hamburku, která byla otevřena v lednu 2017. Její velký sál má kapacitu 2100 návštěvníků. "Myslím, že některým lidem by tady prospěla exkurze. Aby mohli vidět, jak krásná stavba může vzniknout. Líbí se mi na ní především to, že se do ní vetkly všechny touhy obyvatel Hamburku mít ve svém městě dominantu, kultovní stavbu dnešní doby," dodal Pleskot. Podle hamburského urbanisty Petera Gera na stavbu filharmonie obyvatelé Hamburku dokonce uspořádali sbírku.

Související články:
Nova filharmonie by měla vyrůst na nábřeží  4.10.2018
Praha prověřila možnosti koncertního sálu na Vltavské  26.4.2018
Soutěž na podobu koncertní síně Praha by mohla být v roce 2019  26.4.2018
Filharmonie na Vltavské?  30.5.2018

Komentáře ke článku

 
 
 
 

12. 11. 2018 22:28:50. Re: Architekt Pleskot: Velký koncertní sál Praha nutně potřebuje. Jiří Kalvach

  Adorovat pokus Jana Kaplického je dnes zcela zbytečné, nebyl to optimální návrh extravagantní architektury ani dobře zvolené místo. o co se ukazuje zde u Vltavské, to je jiné kafe. Může se to líbit a to místo po tom i touží. Srovnání Prahy s Hamburkem ale kulhá, pane architekte Pleskote. Má o třetinu méně obyvatel. Není to poněkud megalomanské, chtít stavět takové dílo, když Praha nezvládá daleko důležitejší problémy, zvl. tragickou situaci v dopravě? A co mosty? Nahnat do centra Prahy další zástupy náklaďáků, když už dnes dopravní chaos kolabuje a bude ještě hůř, kvůli opravám mostů? Ne, to snad za 10 let nejdřív. Bez takové budovy se Praha určitě obejde. Kulturních a krásných stánků má Praha i tak dost a nechybí tolik, jak nám předhazujete. Pro pár koncertů za rok (aby se opravdu naplnila) vložíme snad i 2 mld Kč do obří stavby? Kvůli vyšší světovosti? To fakt se nehodí a nehodí.

15. 11. 2018 17:41:18. Re: Re: Architekt Pleskot: Velký koncertní sál Praha nutně potře... Jadran

  Dodám, Praha má kvalitní sál, ale nevyužívá ho. Podobné výlevy lidí, jako je Pleskot už mně po letech přestávají bavit. Připomenu tedy, co jsem psal už jinde. Chce-li si tady nějaký rádoby "špičkový" architekt honit triko, ať staví za své a pak si může rozhodovat co se postavit má. Praha má srovnatelný koncertní sál v Kongresovém centru (podle mezinárodních měřítek 12. až 13. na světě z hlediska akustiky) a s 2.700 místy v hlavním sále. Je tedy větší než ten Hamburk (Labská má v hlavním sále 2.100 míst) a taky to byla stavba, charakterizující dnešní poměry. Zpoždění výstavby o osm let a náklady stouply na desetinásobek, na cca konečných 21 mld. korun. Jinak o tom Kongresovém centru se nemluví radši vůbec, nebo se mluví v tom smyslu, že ho lidé nemají "rádi", protože jim připomíná sjezdy komunistů. Stavba je to zdařilá a kvalitní (viz.Gebrianův film na Mall TV) a je zajímavé, že věž na Žižkově nikdo neřeší, kvůli nevhodně urbanisticky zakomponovanému Transgasu byl povyk, jako kdyby to byla nějaká středověká katedrála a tady někteří novosoudruzi doporučovali zbourat, prý podle vzoru Berlína. Nicméně pan architekt Pleskot asi neví, o čem mluví, když vykládá o sbírce a představě, co Praha potřebuje a co ne. A také musím dodat, že nevím, proč by Rudolfinum nebo Smetanova síň nestačila. Jsem pravidelný návštěvník koncertů tohoto typu (asi na rozdíl od pana Pleskota) a mohu konstatovat, že plno je tam skutečně málokdy. Jinak pan Pleskot může zavolat pana arch. Doubnera a můžou začít pořádat sbírku...

13. 11. 2018 08:09:48. Re: Architekt Pleskot: Velký koncertní sál Praha nutně potřebuje. Ing. arch.Karel Doubner

  S Josefem Pleskotem souhlasím, s prvním příspěvkem ne. Jen je nutné koncertní síň vnímat v širších souvislostech. Mám na mysli Bubny Zátory, kde má Praha rezervu pro 300 000 bytů, viz studie Františka Novotného a soutěž Holešovice Bubny Zátory. Dovedu si představit koncertní síň v čele nového náměstí, z druhé strany, jako vedutu nad Vltavou. hospodárné je přiblížit se hustotě Vinohrad, kde je 1200 obyvatel/1ha, což je 4x více než je hustota např. v Bohnickém sídlišti.

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

28. 2. 2020 08:15:31

Re: Rozhledna na vrchu Šibeník

Připadá mi to jako politizování situace kolem členství v EU, které cílí na lidi bez znalostí souvislostí a bez zájmu o politiku. Hurá, podívejte jak je EU dobrá! Všude i v autobusech nálepky, jak se EU spolupodílí na všem, málem i na výrobě betonových tvárnic na chodníky a sirky do krabiček. Samá podlost! My zatím platíme do fondů EU méně, než kolik čerpáme, ale proč čerpáme na takovéto téměř bezvýznamné stavbičky miliony, když nám kulhají investice i peníze do oprav všech typů silnic? Proč naši řidiči denně bourají po srážce se zvěří? Na I.třídách a dálnicích? Protože nemáme oplocení a podchodu i mosty pro zvěř, aby nemusela přes cestu pod kola aut! Toto má být smysluplná investice za stovky milionů!! Kdo to nezažil, neví, co to je za nezměrný děs, který někteří řidiči zaplatí životem nebo doživotním zmrzačením, a nejen oni. ale i jejich děti, partneři, rodiče. O likvidaci majetku a zruinování některých z nich nemluvě. Mně takto rozhledny připadají jako aktivity Kocourkovských občanů. Není těch stovek pitomostí v této zemi už moc? Celý den by na jejich výčet nestačil! Také pokus primátora Macury v Ostravě prosadit novou 3 km tramvajovou trať v Porubě tam, kde ji nikdo nepotřebuje a dokonce většina občanů odmítá, patří do této kategorie pomatenosti, protože zase jde o to, že nějaký spolek amatérů omylem zvolených ve volební euforii na Magistrátě odsouhlasil, že na to může Ostrava dostat víc než miliardu z dotací. Slabomyslnost lidiček bez významu hold v této zemi stále má podivnou váhu! Jak dlouho ještě bude blbost tolerována?

20. 2. 2020 18:50:35

Re: Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje.

Polemika o výškových budovách nikdy neskončí. Dnes je to již otázka prestiže, nikoliv potřeby. Kdo výš, je geroj, je víc. Viz Arabský svět i dálný asijský východ. Blbost lidská vítězí. Ale žižkovská trojka od Evy Jiřičné nejsou mrakodrapy, to je úchvatný návrh, jak zaplnit místo po telekomunikační věži a kdo zná podrobně a detailně souvislosti, musí se paní Jiřičné poklonit. Věřím, že její kouzelný návrh bude realizován a rozhodně nemá pražádný vliv na panoráma Prahy, notabene historického centra. On tu někdo v této části Žižkova vidí historické centrum? Nákladové nádraží, konec jedné části Prahy, příliš vzdálené od toho centra, které obdivují miliony cizinců, i Čechů a Moravanů. A co Letná, tam blob Kaplického nebyl vedle panoráma staré Prahy? Tam byl, hned vedle. A kolik bojovníků ho prosazovalo, že? Proti nás bylo asi víc, tak to monstrum stát nebude. Ale návrh Jiříčné je naprosto něco jiného. Ve všech myslitelných hodnotitelných směrech. Skvěle zasazen do oblasti, i výškově, i polohově, i s ohledem na dopravní poměry. Pojďme ho podporovat proti hlupákům, kteří sice mají akademický titul, ale v hlavě něco zřejmě jiného, než lidské moudro. Postižení člověka se projevuje všelijak, je těžká doba, když podle expertů má 20% vysokoškolských absolventů duševní poruchu různého typu. Ono to možná i tady bude vidět. Nechť postižení prominou, ale léčení může být v Klecanech i zdarma, u profíků.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz