„Nedávno jsem byl na zahajovacím koncertu Národní filharmonie v Rudolfinu, kde se hrálo Mahlerovo Vzkříšení. Obrovský filharmonický spektákl. A tam bylo vidět, že tenhle prostor je pro takhle velkou hudbu prostě malý. Prahu kvůli tomu míjejí velká filharmonická tělesa, což je mi líto. Jsme hudební národ a v Praze ani v celé České republice nemáme koncertní síň, kde by se dala produkovat velká filharmonická hudba,“ uvedl Pleskot, který je rovněž členem Spolku pro výstavbu nové koncertní budovy v Praze.
Praha podle něj navíc potřebuje nějakou stavbu, která by pozvedla zájem veřejnosti o architekturu. „Aby se vytvořilo něco, co se zdálo, že by mohlo vzniknout při stavbě Kaplického knihovny. Tehdy nám ucpali ústa roubíkem. Ztichli jsme a dlouho jsme neaspirovali na něco takového, jako mohla Kaplického knihovna být. A to by bylo potřeba změnit,“ doplnil Pleskot. Národní knihovna ve tvaru chobotnice podle návrhu architekta Jana Kaplického měla být podle původních plánů postavena na Letenské pláni v roce 2012. Poté se však do problému postupně zapojili různí politici, situaci také komplikoval spor o pozemek a do věci se navíc vložil antimonopolní úřad. Stavět se nakonec vůbec nezačalo.
Lokalita Vltavské, kterou město pro stavbu velkého koncertního sálu loni vybralo, považuje Pleskot za ideální. „Je to velmi komplikovaná lokalita, která potřebuje radikální přestavbu jako celek. A když je třeba udělat něco velkého i z hlediska infrastrukturních přeměn, hodí se do toho zabudovat takovouhle složitou stavbu. Vltavská čeká na transformaci, je součástí rozšířeného centra. Navíc je odtud vidět celé pražské panorama od Petřína až po libeňský plynojem. Včetně Pražského hradu,“ uvedl Pleskot.
Praha podle něj potřebuje vyvrátit mýtus, že Obecní dům nebo Rudolfinum stačí a Praha už žádnou kulturní stavbu tohoto druhu nepotřebuje. Jako příklad uvedl Labskou filharmonii v Hamburku, která byla otevřena v lednu 2017. Její velký sál má kapacitu 2100 návštěvníků. „Myslím, že některým lidem by tady prospěla exkurze. Aby mohli vidět, jak krásná stavba může vzniknout. Líbí se mi na ní především to, že se do ní vetkly všechny touhy obyvatel Hamburku mít ve svém městě dominantu, kultovní stavbu dnešní doby,“ dodal Pleskot. Podle hamburského urbanisty Petera Gera na stavbu filharmonie obyvatelé Hamburku dokonce uspořádali sbírku.
Související články:
Nova filharmonie by měla vyrůst na nábřeží 4.10.2018
Praha prověřila možnosti koncertního sálu na Vltavské 26.4.2018
Soutěž na podobu koncertní síně Praha by mohla být v roce 2019 26.4.2018
Filharmonie na Vltavské? 30.5.2018
S Josefem Pleskotem souhlasím, s prvním příspěvkem ne. Jen je nutné koncertní síň vnímat v širších souvislostech. Mám na mysli Bubny Zátory, kde má Praha rezervu pro 300 000 bytů, viz studie Františka Novotného a soutěž Holešovice Bubny Zátory. Dovedu si představit koncertní síň v čele nového náměstí, z druhé strany, jako vedutu nad Vltavou. hospodárné je přiblížit se hustotě Vinohrad, kde je 1200 obyvatel/1ha, což je 4x více než je hustota např. v Bohnickém sídlišti.
Adorovat pokus Jana Kaplického je dnes zcela zbytečné, nebyl to optimální návrh extravagantní architektury ani dobře zvolené místo. o co se ukazuje zde u Vltavské, to je jiné kafe. Může se to líbit a to místo po tom i touží. Srovnání Prahy s Hamburkem ale kulhá, pane architekte Pleskote. Má o třetinu méně obyvatel. Není to poněkud megalomanské, chtít stavět takové dílo, když Praha nezvládá daleko důležitejší problémy, zvl. tragickou situaci v dopravě? A co mosty? Nahnat do centra Prahy další zástupy náklaďáků, když už dnes dopravní chaos kolabuje a bude ještě hůř, kvůli opravám mostů? Ne, to snad za 10 let nejdřív. Bez takové budovy se Praha určitě obejde. Kulturních a krásných stánků má Praha i tak dost a nechybí tolik, jak nám předhazujete. Pro pár koncertů za rok (aby se opravdu naplnila) vložíme snad i 2 mld Kč do obří stavby? Kvůli vyšší světovosti? To fakt se nehodí a nehodí.